Durham - Britští vědci z univerzity v Durhamu představili první mapu, která podrobně vymezuje sporné oblasti kolem severního pólu. Mapa má zohlednit reálné požadavky Spojených států, Ruska, Kanady, Dánska a Norska, neboť tyto země stále intenzivněji soupeří o co největší díl arktického území.
„Všechny přímořské státy mají nárok na nerostné suroviny z území do 200 námořních mil od pobřeží. Použili jsme speciální geografický program, který nám pomohl vypočítat tyto nároky úplně přesně,“ uvedl Martin Pratt z univerzity z Durhamu.
Do mapy promítli britští vědci také požadavky z poslední doby. Některé země si totiž nárokují území vzdálené až 350 námořních mil od pobřeží. Zdůvodňují to podmořskými výběžky pevninského šelfu.
Vědci zohledňovali více faktorů
Jak dodal Pratt, vědci se pokusili dbát na více faktorů: „Snažili jsme se zaznamenat všechny dosud známé nároky, dohodnuté hranice i věci, které se ještě na žádných mapách neobjevily - oblasti, které by si mohly nárokovat USA, Kanada a Dánsko.“
Dánský ministr pro vědu Helge Sander prohlásil, že předmětem zájmu nejsou ledovce, ale to, co je pod nimi. Předpokládají, že se tam ukrývají velké zásoby ropy a plynu. Důvodem tahanic o sporné království Severního ledového oceánu jsou tedy štědrá naleziště nerostného bohatství. Podle průzkumu amerických vědců to může být až 13 procent dosud neobjevených světových zásob ropy a 30 procent zemního plynu. Zatím jsou sice nedostupné, klimatické změny ale nejspíše přispějí k jejich odhalení.
Největší zálusk má Rusko
Také Rusko vidí v Arktidě svou šanci a pozici na severním pólu si chce upevnit novým zákonem. „Arktidu chceme zahrnout do ruských rezerv pro 21. století,“ prohlásil ruský prezident Dmitrij Medveděv.
Medveděv však neupřesnil, kde by měla hranice ležet. Podle mezinárodního práva totiž mohou všechny sousedící země využívat pásmo do vzdálenosti 320 kilometrů severně od jejich pobřeží. Moskva ale evidentně chce více. Na ostrovech Země Františka Josefa dokonce nedávno nechala vybudovat i nejsevernější stanici Federální bezpečnostní služby. „Prioritou je zabezpečit naše zájmy v regionu. To je naše přímá odpovědnost příštím generacím,“ dodal Medveděv.
Už loni v srpnu se navíc ruská expedice jako první dostala na dno pod severním pólem. V hloubce přesahující čtyři tisíce metrů umístila ruskou vlajku z titanu. Polárníci chtěli dokázat, že území pod pólem je spojeno s kontinentálním šelfem, na kterém Rusko leží.
