Setrvání Británie v Evropské unii by bylo z ekonomického hlediska lepší než jakákoli podoba rozvodové dohody. Před zveřejněním vládní analýzy hospodářských dopadů brexitových scénářů to připustil britský ministr financí Philip Hammond s tím, že současná dohoda ale minimalizuje ztráty. Jeho slova vyvolala pobouřené reakce některých britských poslanců. Britská centrální banka varuje zejména před brexitem bez dohody – podle ní by měl horší dopad než finanční krize.
Mezi britskými podniky i obyvatelstvem panuje s blížícím se brexitem nejistota. „Ano, vaše analýza je správná,“ odpověděl teď Hammond na otázku BBC, zda bude po brexitu britský hrubý domácí produkt nižší než při setrvání v EU.
„Pokud by byla jediným kritériem ekonomika, pak analýza jasně ukazuje, že setrvání v Evropské unii by bylo pro ekonomiku lepším vyústěním, ale ne o moc,“ pokračoval ministr financí.
Deník The Guardian v této souvislosti připomněl Hammondův výrok z října 2016: „Zdá se mi jasné, že Britové 23. června (v referendu o brexitu) nehlasovali pro to, aby se stali chudšími.“ Nyní ale ministr financí přiznává, že učinili právě to, napsal list.
Hammond zároveň uvedl, že za stávajícího plánu premiérky Theresy Mayové by byly negativní dopady brexitu na ekonomiku v dlouhodobém horizontu minimální. „Premiérčina dohoda (s Bruselem) zajistí absolutní minimalizaci těchto nákladů,“ prohlásil.
Brity by nejvíc bolel odchod bez dohody
Podle nejnovějších oficiálních odhadů by ekonomika Spojeného království při stávající dohodě mohla v patnácti letech po odchodu klesnout o 3,9 procenta oproti situaci, kdy by země zůstala členem EU.
Do dvou procent by se podle vládního odhadu vešel pokles za předpokladu, že Londýn nebude nijak měnit migrační politiku. V opačném případě by mohla ztráta dosáhnout až zmíněných 3,9 procenta HDP, což by v daném období mohlo odpovídat 100 miliardám liber (téměř tři biliony korun). Odchod bez jakékoli dohody by ovšem přinesl zpomalení o 9,3 procenta.
Jakékoli odhady v tomto směru jsou ale nanejvýš ošemetné, neboť budoucí vztahy Británie s EU, nemluvě o třetích zemích, nejsou v tuto chvíli zdaleka jasné. Vládní analýza se proto nesnaží přesně předpovědět dopady stávajících dohod, píše BBC. Dokument o 83 stránkách pouze porovnává pravděpodobné důsledky aktuálních vládních plánů s alternativami v podobě partnerství podle norského či kanadského modelu a brexitu bez dohody.
Hammondova slova nicméně vzbudila u některých britských poslanců emoce. „Je to poprvé, co britský ministr financí otevřeně přiznal, že hodlá poškodit britskou ekonomiku?“ napsal na Twitteru zástupce liberálních demokratů Tom Brake.
Podle labouristického poslance Owena Smithe je Hammondovo „přiznání jistě poprvé v našich dějinách, vyjma válečných časů, kdy britský ministr financí obhajoval politiku, která nevyhnutelně přinese škrty ve zdravotnictví, školství, obraně atd.“
Bývalý ministr pro brexit David Davis výzkum zpochybnil s tím, že předchozí ekonomické výhledy ministerstva financí se podle něho nepotvrdily a byly postavené na „chybných předpokladech“.
Britská centrální banka Bank of England mezitím varovala před možným osmiprocentním propadem ekonomiky v případě odchodu bez dohody. Libra by oslabila a ruku v ruce s tím by přišla recese.
Nezaměstnanost by se dle analýzy banky zvýšila na 7,5 procenta z letošních zhruba čtyř procent a vrcholu z období krize by nedosáhla jen díky masovému odchodu zahraničních pracovníků. Základní úroková sazba by se vyšplhala na čtyři procenta z dnešních 0,75 procenta. Návrat k růstu ekonomiky odhaduje analýza teprve na konec roku 2023.
Nejde pouze o hospodářství, upozornil Hammond
Hammond zdůrazňuje, že v otázce britského odchodu z EU je třeba přihlížet také k „obnovení kontroly“ nad rybolovem, migrací a hranicemi či k potenciální možnosti uzavírat se třetími stranami vlastní obchodní dohody.
„Toto jsou věci, kterých si lidé cení. A je pravda, že ekonomika bude velmi mírně slabší, když dohodu provedeme podle toho, co premiérka navrhla a dojednala, ale dopad bude zcela zvládnutelný,“ řekl ministr.
Rozvodovou smlouvu už odsouhlasili lídři EU. Nejtvrdší boj se ale očekává právě na britské půdě. Mayová přitom trvá na tom, že současná dohoda je nejlepší možná. Přestože se pro ni zatím v britském parlamentu nerýsuje většinová podpora, předsedkyně vlády jakýkoli jiný postup než její prosazení nepřipouští.
„Z analýzy (vývoje ekonomiky) vyplývá, že naše dohoda je nejlepší. Zachová ekonomiku a pracovní příležitosti a realizuje také výsledek referenda o brexitu,“ tvrdí Mayová. „Těžko to může být nejlepší dohoda, když je jediná. Takže z definice je to taky nejhorší dohoda,“ opřel se do premiérky lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn.
Podle něj se parlament za návrh nepostaví. Přišel čas, aby Mayová „přijala realitu“ a vznikl alternativní plán, je přesvědčen lídr labouristů.
Dohodu odmítají jak opoziční strany, tak i část vládních konzervativců, a zejména jejich koaliční partner - severoirští unionisté. Ti nechtějí severoirskou pojistku - záložní plán, aby nemohlo dojít k obnovení hraničních kontrol mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Podle unionistů opatření podkopává jednotu Spojeného království.
