Britský fotograf přežil útok v Sýrii, teď bojuje za zásah Západu

Damašek - Násilím zmítaná Sýrie je pro novináře jednou z nejhůř dostupných zemí. Dokládá to příběh britského fotografa Paula Conroye, který v únoru s těžkým zraněním přežil útok, při němž v Homsu zemřeli dva západní novináři. O několik dnů později ho aktivisté ze Sýrie propašovali do Libanonu. Novinář svůj útěk natáčel. Osmačtyřicetiletý bývalý voják nyní obviňuje Západ, že v Homsu nečinně přihlíží další Rwandě či Srebrenici. Damašek ale podle zmocněnce OSN a LAS Kofiho Annana souhlasil s 10. dubnem jako s termínem částečného splnění mírového plánu. Příměří by mělo nastat do 48 hodin poté. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova musí syrská vláda stáhnout svou armádu z měst jako první. Pak tak učiní i bojovníci opozice.

„Deset přímých zásahů našeho domu jen za dnešek. Možná víc než deset,“ komentuje britský fotograf a kameraman Paul Conroy na videu, které sám natáčel. Conroy strávil pět dnů v zatemněné místnosti uprostřed pekla na zemi s roztrženou nohou a strachem, že nejbližší šrapnel přinese konec.

„Situace je dost špatná,“ říká Conroy na záznamu

Dvacátého druhého února v Homsu při bombardování zemřela americká reportérka Marie Colvinová a francouzský fotograf Remy Ochlik. Paul Conroy byl s nimi a střepiny ho těžce poranily na stehně. Průvodci ho odtáhli a v podzemní ordinaci ošetřili. Pak začalo dlouhé čekání. „Můžeme tu zůstat dlouho, ale situace se jen zhorší. Už teď je dost špatná,“ zní z Conroyova záznamu.

Conroyovo zranění
Zdroj: ČT24

Po pěti beznadějných dnech konečně přišla možnost uprchnout, a to v dodávce bez oken, navíc plné zraněných. „Najednou k nám vběhli lidé ze Syrské svobodné armády a křičeli, abychom se připravili k odjezdu. Pak nás nastrkali do náklaďáků,“ poznamenal fotograf, kterého čekaly nekonečné objížďky polními cestami mezi Homsem a libanonskou hranicí.

Cesta nakonec skončila happy endem. „Poslední fáze mého útěku ze Sýrie. Právě jsme vjeli do Libanonu. Jedeme na motorce,“ říká na videu Conroy. V Británii si teď Paul léčí zranění. Klid ale nemá. Ali Othman, aktivista, který ho propašoval do Homsu a pomohl mu i uprchnout, před několika dny padl do rukou syrské armády. „Zabijí ho, pokud někdo nezakročí a nahlas a dodaleka nerozkřičí jeho jméno,“ prohlásil Conroy volající po zásahu Západu v bojích zmítané Sýrii.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen se ale dnes vyslovil proti poskytování zbraní skupinám vzbouřenců v Sýrii. Upozornil, že by to mohlo vést k nebezpečnému šíření zbraní v regionu. Potvrdil také, že aliance nehodlá v Sýrii nijak zasahovat.

Příměří by mohl předcházet každodenní dvouhodinový klid zbraní

Šéf Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) Jakob Kellenberger mezitím odjel do Damašku vyjednávat o humanitární pomoci civilistům a o zpřístupnění věznic, v nichž jsou zadržováni Syřané. Během dvou dnů má v úmyslu navštívit místa nejtěžších bojů. Chce také prosadit každodenní dvouhodinový klid zbraní, který by měl umožnit evakuovat raněné a dopravit pomoc k civilistům.

Syrský zástupce Bašár Džaafarí:

„Syrská vláda přijala závazek, očekáváme ale, že pan Kofi Annan a určité strany v Radě bezpečnosti rovněž získají stejný závazek od opozice. Plán by nemohl být úspěšný, kdyby se k jeho plnění nezavázali všichni.“ 

Syrská vláda přistoupila na 10. duben jako nejzazší termín pro částečné naplňování mírového plánu OSN a Ligy arabských států. Annan o tom informoval RB OSN. Syrský velvyslanec při světové organizaci postoj Damašku potvrdil, upozornil však, že režim očekává stejný závazek od opozice.
 
Před 10. dubnem má syrský režim stáhnout z měst těžké zbraně a začít odtud stahovat své jednotky. Podle agenturních zpráv Annan zároveň vyzval OSN, aby projednala vyslání mise pozorovatelů do Sýrie.

V Sýrii se stále bojuje, opozice hlásí dalších 34 mrtvých

Dnešní boje v Sýrii si vyžádaly nejméně 34 lidských životů. Nejtěžší střety opozice hlásila z Idlibu na severu země, kde armáda postupovala proti baštám povstalců. Vojáci pátrali po aktivistech, prohledávali jejich domy a některé srovnávali se zemí. Tvrdé boje se odehrály také v oblasti Homsu, ve městě samém se bojovníkům opozice podařilo ovládnout místní nemocnici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 3 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...