Britské povolební scénáře jsou otevřené, včetně menšinové vlády

Londýn - Prakticky vyrovnané síly dvou hlavních politických stran nedávají tušit, kdo a v jakém složení bude po pátečních britských volbách u moci. Nejenže spolupráce více stran je prakticky jistá, podle odborníků je navíc kromě klasické koalice stále pravděpodobnější i varianta menšinové vlády.

4 minuty
Británie v předvečer voleb: Výsledek je nejistý
Zdroj: ČT24

Varianta I: Konzervativci mají další šanci

Podle dlouhodobých průzkumu by Toryové mohli oproti současnému stavu ztratit kolem 30 křesel. Místo vysněné většiny tak téměř jistě musí hledat spojence. Pro získání většiny mnoho možností nemají – nabízí se prakticky jen obnovení spolupráce s liberálními demokraty. Obě strany by ale musely ve volbách zabodovat výrazně silněji, než naznačují průzkumy. Podle nich by totiž potřebnou většinu 326 křesel konzervativně-liberální koalice nesestavila.

Z čistě ideového hlediska je možné spolupracovat se Stranou nezávislosti Velké Británie (UKIP). Takový pakt by sdílel kritický postoj k Evropské unii (byť s odlišnou mírou) a David Cameron by získal zřejmě nejpevnějšího spojence pro referendum o vystoupení země z EU. Hlasování chce v případě vítězství vypsat nejpozději v roce 2017. Lídr UKIP Nigel Farage rovnou hlásí, že kvůli vyhlášení referenda bude spolupracovat „klidně s ďáblem“. Přímou koalici ale odmítá.

Kampaň britských konzervativců
Zdroj: ČT24/ČTK/PA/TOBY MELVILLE

Konzervativci se také netají tím, že by rádi omezili přistěhovalectví – tedy téma, na kterém UKIP v radikálnější formě prakticky staví svou kampaň. Významná část Farageova týmu (včetně jeho samého) jsou bývalými členy konzervativců, vzájemné spolupráci a razantnějšímu přesunu více doprava by se navíc nebránili ani mnozí Toryové. Přesto je možnost této koalice velmi nepravděpodobná. Šéf strany Cameron ji z principu vylučuje, odhady navíc přisuzují UKIP jen o něco málo více křesel než současné dva. Při předpokládaném výsledku by taková síla v parlamentních počtech nic neřešila.   

Konzervativcům tak zřejmě nezbyde nic jiného, než doufat v silný zisk Liberálních demokratů a přemluvit je k další spolupráci. Taková volba ale může znamenat velmi bolavý ústupek. Šéf liberálů Nick Clegg totiž odmítl podpořit vládu, která by si dala za cíl odchod z EU. S konzervativci navíc nesdílí tvrdou politiku vládních škrtů. Přesto Cameronovi nezbyde než hledat spojence právě u Liberálních demokratů nebo vyjednat podporu pro menšinovou vládu.

Varianta II: K vládě budou mít blíž labouristé

Labouristé by k nadpoloviční většině museli získat o 70 křesel více než nyní. Podobný skok se ale jim ale od konce války podařil pouze jednou: v roce 1997 při vítězství Tonyho Blaira. Oproti konzervativcům ale mají výrazně příznivější prostor pro vyjednávání. Do sněmovny totiž míří výrazně více stran, se kterými se mohou shodnout na programu. Liberální demokraté, Skotská národní strana (SNP) i Strana zelených mají k labouristům přirozeně blíže než ke konzervativcům. Labouristé jsou proevropští a podporují imigraci (shoda s liberály) a citlivou sociální politikou zase souzní s SNP.

Místní volby v Británii vyhráli Labouristé
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Slabší, kteří mohou rozhodovat. Co požadují?:

  • UKIP chce britské referendum o vystoupení z EU ještě letos
  • Liberální demokraté prosazují více peněz do školství i zdravotnictví, jsou prounijní
  • Skotská národní strana žádá odstřihnutí jaderného arzenálu a konec škrtů ve veřejných financích.

Právě Skotská národní strana a liberální demokraté mohou svým postojem nakonec rozhodnout o příštím premiérovi. Zatímco liberálové v posledních dnech o možných spojencích spíše mlžili, nacionalisté ze Skotska se jasně postavili za šéfa labouristů Eda Milibanda. Za to ale požadují více autonomie pro Skotsko nebo odmítnutí renovace jaderné flotily ve skotském Faslane.

Čtyři ponorky vybavené nukleárními hlavicemi Trident jsou dlouhodobým zdrojem sporů, Británie se nicméně díky nim de facto řadí k jaderným velmocem. Konzervativci přislíbili nakoupit zcela nové ponorky, jejich cena by se ale mohla vyšplhat v přepočtu na 950 miliard korun.

Že Británie má zůstat jadernou velmocí, tvrdí i labouristé. Sami se ale kloní k levnější variantě – tedy možnosti zakoupit méně ponorek. Lídryně skotských nacionalistů Nicola Sturgeonová přitom jasně vzkazuje, že labouristé s nimi mohou počítat, jen pokud kabinet odmítne jakoukoliv renovaci flotily. „Nikdy bychom nespolupracovali s vládou, která bude hlasovat pro obnovu Tridentu. Je to pro nás zásadní téma,“ zmínila Sturgeonová.

Většina Skotů přítomnost jaderných zbraní ve svém okolí odmítá, a to navzdory faktu, že je základna významným zdrojem pracovních míst. O osudu flotily se má rozhodovat v příštím roce.

Koláž složená z fotografií volebních kandidátů
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Varianta III: Menšinová vláda

Pokud ani jedna z nejsilnějších stran nezajistí většinu, mohou se pokusit sestavit jednobarevnou vládu a slíbit kompromisy vůči menším stranám, které je podpoří.

Postoje jednotlivých stran:

Konzervativci: Opakovaně řekli, že chtějí pro svou stranu většinovou vládu

Labouristé: Ed Miliband připouští volnější formu podpory od SNP (tj. možnost, aby podporující strana hlasovala jen pro některé vládní návrhy, nikoliv všechny.) Starší členové labouristů se kloní spíše k menšinové dohodě s Liberálními demokraty.

Liberální demokraté: Ideální variantou je pro ně přímá koalice. Lídr Nick Clegg vedle toho odmítá jakoukoliv dohodu, která by vládu „proměnila v rukojmí“ skotských nacionalistů a UKIP.

SNP: Nicola Sturgeonová opakovaně zmínila, že její strana nijak nepřispěje k udržení konzervativců u moci. Naopak labouristům nabídla podporu, ale nikoliv bezvýhradnou. Zároveň stojí o vytvoření „progresivního spojenectví“ se zelenými a Stranou Walesu.

UKIP: Strana odmítá jít do přímé koalice. Je ale připravena vyjednávat o podpoře pro konzervativce nebo koalice konzervativců a liberálů – výměnou za uspořádání referenda o vystoupení z EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 3 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 32 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 6 hhodinami
Načítání...