Britové jsou v klidu, jdou dál. Alespoň tomu chtějí věřit, říká muž, který vyrůstal v Manchesteru

8 minut
Události, komentáře s Benjaminem Tallisem z Ústavu mezinárodních vztahů
Zdroj: ČT24

Britové vidí sami sebe jako ty, kteří navzdory tragédiím a ohrožení zůstanou v klidu a půjdou dál. Chtějí tomu věřit, říká Benjamin Tallis, který vyrůstal v Manchesteru a s místní arénou, která se stala terčem útoku, má spojenou řadu vzpomínek. Tallis, který nyní pracuje v Česku jako výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů, byl hostem Událostí, komentářů s moderátorem Davidem Borkem.

Vy jste vyrůstal v Manchesteru. Je to tak?

Ano, to je pravda. Vyrůstal jsem v Manchesteru.

Jaké jsou vaše pocity poté, co se pro vás známá místa stala terčem tohoto útoku?

Byl to opravdu strašný den pro skvělé město. Pro mě osobně bylo velmi těžké slyšet tyhle zprávy. Slyšet, jaká tragédie postihla tolik rodin v místě, které skutečně znám dobře a na které mám příjemné osobní vzpomínky. Do manchesterské arény jsem s přáteli chodil na basketbalové hry, na hokej, na popové koncerty, když jsme byli teenageři.

O Britech existuje takový laskavý stereotyp, že tváří v tvář nebezpečí pokračují ve svých životech, jako by se nic nestalo. Je to chybný stereotyp, nebo na tom něco je?

Určitě tomu chceme věřit. Myslím, že to je element současné britské psychiky a celý ten slogan „zůstaňte v klidu a pokračujte“, to je něco, jak Britové vidí sami sebe. Takhle my si vyprávíme vlastní historii. Nakolik je to pravda, závisí na konkrétních lidech a na konkrétní povaze té dané krize.

Když princezna Diana zemřela, tak britský národ rozhodně nezůstal v klidu. Ale možná to vychází z nějaké hlubší tradice, z tradice bombardování ve druhé světové válce, Dunkerku, toho, že čelíme nepředstavitelné hrozbě. Ale ono to zároveň vyvolává určité vzpomínky na historii, která je dost výlučná pro určité skupiny v britské společnosti. Často souvisí s bílými Angličany. A takováhle rétorika je často používána třeba lidmi zastávajícími brexit, lidmi, kteří podporují brexit, kteří se chtějí vrátit k dávné době, kdy Británie stála proti světu sama, což možná dnes není úplně zdravé.

Ještě jedna historická paralela – sedmdesátá, osmdesátá léta minulého století a vlna Irskou republikánskou armádou inspirovaných teroristických útoků. Je nějaká paralela v tom, jak tehdy reagovala britská společnost a jak reaguje teď na islámský teror?

To je vždycky trochu složité, když srovnáváte politické násilí v různých časových obdobích a v různých zemích. To říkám proto, že každá skupina, která provádí politické násilí, má často úplně jiné politické zásady. A ačkoliv reakce může vypadat podobně, tak není možné reagovat stejným způsobem na něco, co je vlastně v zásadě jiné. Cíle Irské republikánské armády byly jiné než ty cíle, které vidíme nebo předstíráme, že vidíme u Islámského státu nebo jiných fundamentalistických islamistů.

Co se týče reakce Britů, je tady ochota zvýšit bezpečnost našich měst, využít architekturu, která nějak opevňuje veřejné prostory. Například si v Británii pamatujeme, kdy byly ze stanic veřejné dopravy odstraněny odpadkové koše.

Můžeme se ptát, jestli to pomáhá, jestli opevňování našich měst nemůže změnit jejich charakter. Manchester je známý jako velmi kreativní, zejména tamní hudební průmysl. A zároveň je to město, které žije zábavou, nočním životem. A to by nemohlo pokračovat, pokud v něm budou chodit policisté, tak, jak o tom mluví Theresa Mayová. Budou tam vojáci, policisté, město změníme na pevnost. A to pravděpodobně Islámský stát nezastaví, stejně jako to nezastavilo Irskou republikánskou armádu.

A k tomuhle asi poslední: Vždy je potřeba hledat politické řešení politického násilí. Nesmíme se soustředit jen na to násilí.

Mají britští muslimové problém s tím, že mají ve svých řadách extremisty a mohli by proti nim vystupovat jako komunita silněji, anebo je to iluzorní požadavek?

O britských muslimech nemůžeme mluvit jako o jednotném bloku, protože mezi nimi jsou značné rozdíly, jako v jakémkoliv jiném společenství. Sadiq Khan, starosta Londýna, je také součástí britské muslimské komunity, ale Sadiq Khan a mnoho dalších předních muslimů v Británii by byli první, kteří řeknou, ano, muslimská komunita má zodpovědnost za to, aby se vypořádala s extremisty ve svých řadách. Ale to samé platí pro zbytek britské společnosti, jako u jakýchkoliv jiných extremistů. On to není izolovaný problém. Je to otázka sociálních vztahů.

Jak je možné, že mnoho útočníků po celé Evropě nebo i ve Spojených státech, nejsou lidé, kteří by byli vyloženě chudí? Vypadá to, jako by neexistovala jasná korelace s chudobou, jako by to nebyl nějak sociálně vyvolaný problém. A zároveň, jak je možné, že v Evropě je spousta přistěhovaleckých menšin, které nemají napojení na násilnickou ideologii, která by zabíjela civilisty? Je problém v islámu?

To je velmi složitá otázka. Ale můžu vám říct, že už různé skupiny sahaly k politickému násilí v období po druhé světové válce, což je zhruba období, o kterém můžeme nějak mluvit, pokud chceme řešit současný stav. Například ruská Národní vůle, byly to většinové i minoritní skupiny, které páchají politické násilí.

Čili přiřazovat to jenom k muslimům nemusí nutně pomáhat. Také můžeme říct, že většina teroristických útočníků jsou muži. Je tedy problém v mužích, bez ohledu na to, zda jsou muslimové? Taková zobecnění už se zdají velmi, velmi zbytečná. Neužitečná.

Ohledně chudoby to je poměrně zajímavé. Skutečně to poráží stereotyp, že k zoufalým činům vedou zoufalé okolnosti. Ale často se útočníci snaží mluvit jménem někoho jiného nebo jednat za někoho jiného, koho vnímají jako utlačovaného. A za takových okolností, i když útočník sám nijak zvlášť ostrakizovaný není, ta komunita, za kterou on se domnívá, že mluví, může být marginalizovaná. To vidíme třeba ve Francii, v sociálních problémech místních minorit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Teherán chce vyjednávat, tvrdí Trump. Íránští diplomaté to popřeli

Americký prezident Donald Trump je stále více nakloněn přímému zapojení USA do izraelských úderů na Írán, informovala po jednání týmu pro národní bezpečnost média s odvoláním na své zdroje. Izrael a Írán v noci na středu pokračovaly ve vzájemných vzdušných, a v případě Izraele i kybernetických, úderech. Trump později prohlásil, že Íránci chtějí vyjednávat a navrhli, že za tímto účelem přijedou do Bílého domu. Íránská diplomatická mise při OSN následně toto tvrzení popřela. „Žádný íránský činitel nikdy nežádal o to, aby se mohl plazit před branami Bílého domu,“ vzkázala mise.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí ruského útoku na Kyjev vzrostl na 28

Počet obětí úterního ruského útoku v Kyjevě vzrostl na 28, záchranáři podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka z trosek vytáhli další dvě těla, více než 140 lidí utrpělo zranění. Úřady hlásily oběti i v jiných částech země. Moskva vyslala bezpilotní letouny a rakety. Kvůli útoku byl na Ukrajině na středu vyhlášen den smutku. Rusko udeřilo i v noci na středu, raněné hlásí Záporoží.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Slovenská policie provedla razie kvůli vojenské pomoci Ukrajině

Slovenská policie na pokyn úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) provedla razie v souvislosti s podezřením na zneužití peněz určených na vojenskou pomoc Ukrajině bránící se ruské agresi. Úřad uvedl, že bylo zadrženo osm lidí. Podle serveru tvnoviny.sk vyšetřovatelé zatím nikoho neobvinili. Server také píše, že mezi zadrženými byl například bývalý ředitel státem vlastněné zbrojovky Konštrukta Defense nebo zástupce náčelníka generálního štábu. Policie chtěla zadržet i bývalého ministra obrany Jaroslava Nadě, ten je ale na dovolené v Kanadě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Už ani dolar na ochranu šimpanzů. Trumpova vláda dala stopku Institutu Jane Goodallové

Škrty ve financování ze strany americké vlády zasáhly i projekt na ochranu šimpanzů v Africe, který vedla světoznámá primatoložka Jane Goodallová.
před 8 hhodinami

Izrael zabil už stovky lidí ve frontách na jídlo, zní z Gazy

Izraelská střelba a vzdušné údery v Pásmu Gazy zabily za posledních 24 hodin nejméně 140 lidí, tvrdí zdravotnické úřady ovládané Hamásem. Mezi oběťmi jsou podle nich opět i lidé, kteří čekali na humanitární pomoc. Celkem tímto způsobem zahynulo od května přes čtyři sta Palestinců, uvedli zdravotníci. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lži, strach a propaganda, popsala studie covid v Severní Koreji

Boj proti covidové pandemii byl v Severní Koreji založený na lhaní. Režim dva roky popíral, že by virus do země pronikl, zatímco většina obyvatel se s ním už tehdy setkala. První analýza svého druhu přiblížila, jak to tehdy v totalitní zemi vypadalo.
před 10 hhodinami

Na Slovensku poprvé zemřelo dítě po nákaze amébou, která napadá mozek

Slovensko zaznamenalo první případ úmrtí způsobeného parazitem amébou slzovičkou zhoubnou (Naegleria fowleri), který napadá mozek. Nákaze podlehl 11letý chlapec. Úřady v této souvislosti uzavřely termální koupaliště, které hoch navštívil, informovala slovenská média.
před 15 hhodinami

Soud zablokoval Trumpovo omezení pasů pro transgender osoby

Americký federální soud v úterý zablokoval snahu prezidenta Donalda Trumpa zakázat v cestovních pasech uvádění jiné identity než muž a žena. Rozhodnutí bostonské soudkyně Julie Kobickové umožní transgender či nebinárním žadatelům o nové pasy opět uvádět třetí kategorii označenou jako X, informovaly agentury AP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...