Třetí kolo jednání o podobě vystoupení Velké Británie z Evropské unie nepřineslo podle Bruselu zásadní posun v žádné z klíčových otázek. Rozhovory proto nelze posunout do další fáze.
Podle vyjednavače Londýna Davida Davise prokázala britská strana mnohem pragmatičtější a pružnější přístup než unijní partneři. Vyjednavač EU Michel Barnier uvedl, že za dané situace není možné doporučit ostatním 27 členským státům Unie posunout rozhovory do druhé fáze, tedy k debatě o budoucí podobě vzájemných vztahů.
Po tomto týdnu je také podle Barniera zřejmé, že britská strana uznává své finanční závazky vůči EU jen do doby svého odchodu z Unie, nehodlá ale plnit finanční závazky přesahující datum 29. března 2019, a to včetně například společných záruk za půjčky třetím zemím. Stávající víceleté finanční období, s jehož podobou Britové jako členové EU souhlasili, přitom končí až v roce 2020.
Pokročilo se pouze ohledně hranice mezi oběma Irsky
Barnier uznal, že od pondělí, kdy třetí jednací kolo začalo, byl dosažen posun v některých dílčích tématech, například v problematice přeshraničních pracovníků či už existujících sporů u unijního soudu. Konkrétní plody přinesla od ostatních bodů jednání částečně oddělená diskuse o budoucím režimu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou.
Barnierovy skeptické poznámky přišly poté, co on i zástupci Evropské komise včetně jejího předsedy Jeana-Claudea Junckera, veřejně za nedostatečné a příliš obecné označili britské podkladové dokumenty a návrhy k jednání. Podle Barnierových slov žádá Londýn nemožné, vyjednavač například odmítl, že by stát, který není součástí vnitřního trhu EU, měl možnost ovlivňovat jeho právní podobu.
Britský vyjednavač Davis před novináři přístup svého týmu označil za daleko pružnější a pragmatičtější. Otázky související s podobou britského odchodu z EU podle něj neoddělitelně souvisí s problematikou budoucího uspořádání vzájemných vztahů. Unijní stranu opět vyzval k větší „pružnosti“, která by umožnila pokrok v rozhovorech.
O budoucnosti se ale ostatních 27 zemí Unie hodlá bavit až poté, co bude v nynější první fázi jednání dosažen „dostatečný pokrok“ v klíčových otázkách samotného brexitu. Jde především o finanční vyrovnání, kde se nejčastěji hovoří o částce okolo 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu Kč), o práva unijních občanů v Británii po jejím odchodu z bloku a právě o problematiku Severního Irska.
