Berlín – Z úst šéfa evropských sil NATO vycházejí mylné a zbytečně vyhrocené informace o Ukrajině, stěžuje si Berlín. Na spor mezi největší diplomatickou mocností Evropy a Severoatlantickou aliancí už několik dní upozorňují německá média.
Jsem zvyklý nazývat věci pravými jmény a nelakovat na růžovo, tvrdí devětapadesátiletý generál. Podobným postojem se řídil i v momentě, kdy předstoupil před novináře ve Washingtonu a sdělil obvyklý report ze situace na východě Ukrajiny. „Více než tisíc transportérů, letecká technika i děla byly poslány na Donbas… Je jasné, že se situace v současnosti nijak nelepší. Naopak je každým dnem horší,“ sdělil tehdy Breedlove.
Špičky německé politiky by ještě před několika týdny stejně naléhavě pokyvovaly – nebýt opačných hlasů z Kyjeva a především pracně vyjednaného minského příměří, které spoluorganizovalo právě kancléřství v Berlíně. K jeho údivu se Breedloveova slova často rozcházejí s vlastními zdroji německé rozvědky. Angela Merkelová a její nejbližší kolegové nyní tvrdí, že Breedlove jejich práci znevažuje: tím, že situaci na válečné frontě vidí vyhrocenější, než ve skutečnosti je. Fakta prý v jeho ústech stále více nahrazuje „nebezpečná propaganda“, tvrdí podle renomovaných německých médií tamní diplomacie.
Breedlove v očích tajné služby pouštěl do světa přehnaně vyhrocené informace dlouhodobě. Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinemeier si už měl na generála stěžovat přímo u generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga. Sám Steinmeier to oficiálně popřel, zároveň ale přiznal, že se na správnost Breedloveových informací několikrát zeptal.
„Už delší dobu v kancléřství jednoduše kroutí hlavami pokaždé, když Breedlove vydá razantní stanovisko o přesunech ruských tanků a vojáků… Nikdo v Berlíně nepochybuje o ruské podpoře separatistů, hlavní příčinou zneklidnění je však vyhrocený tón stanovisek Breedlovea,“ napsal týdeník Der Spiegel.
Sám ministr zahraničí Steinmeier komentuje celou věc jako „spory z minulosti“. Média ale spekulují, proč se dostaly ven právě teď. Z německých úřadů totiž málokdy takto citlivé informace uniknou, pokud si to jejich šéfové nepřejí.
Na začátku krize, připomínají média, Breedlove napříkald varoval před 40 tisíci ruskými vojáky v blízkosti ukrajinských hranic a varoval, že invaze může nastat každým okamžikem. Experti z jednotlivých členských zemí NATO ale takové zprávy mírnili a klonili se k méně než polovičnímu množství vojáků. Většina těžké techniky prý navíc poblíž hranic s Ukrajinou byla ještě dříve, než krize začala.
Breedloveova slova si občas také protiřečila. V Německu si všimli dvojice jeho výroků. V prvním šéf aliančních sil v Evropě řekl deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, že „na východě Ukrajiny jednoznačně působí ruské armádní jednotky“. O den později pak pro časopis Stern řekl, že nešlo o jednotky, ale „hlavně armádní instruktory a poradce“.
