Brazílie se chce zaměřit na ochranu deštného pralesa. Zásadní obrat přichází po změně prezidenta

Nahrávám video
Horizont ČT24: Prezident Lula bojuje s odlesňováním Brazílie
Zdroj: ČT24

Poprvé do akce v letošním roce vyrazil speciální tým brazilské policie. Desítka agentů se chystala dopadnout ty, kteří v rezervaci s přísným zákazem kácení stromů vymýtili část cenného deštného pralesa. Po dvanácti hodinách cesty autem se přiblížili k pěti místům vytipovaným na základě satelitních snímků. Těžce proniknutelný porost sice vystřídala kukuřice, ale bez známek toho, že by tu někdo žil a o novou zemědělskou půdu se staral.

„Za odlesnění takové plochy utratíte asi tři až pět tisíc realů na hektar. To by člověk neinvestoval, pokud by nevěděl, že bude toto území využívat,“ popsal situaci velitel brazilské agentury na ochranu životního prostředí Givanildo Dos Santos. 

Všechno nasvědčovalo tomu, že tato oblast cíleně lehla popelem loni v říjnu. Tehdy Brazílii vládl Jair Bolsonaro, který podporoval vybudování dálnice do nitra pralesa a agenturu kritizoval za tvrdý postoj vůči farmářům i horníkům. Mnoho lidí jeho slova vnímalo jako povzbuzení pro další kácení bez povolení.

„Doufám, že nám (Bolsonaro) pomůže s těmito zákony na ochranu životního prostředí a zastaví tažení proti těm, co sem přijdou a zachází se s nimi jako se zloději,“ řekl na archivních záběrech ilegální dřevorubec Joelinton da Silva.

I kvůli tomuto přesvědčení zmizel loni v Brazílii největší díl pralesa za posledních patnáct let,  víc než 10,5 tisíce kilometrů čtverečních. Během celé čtyřleté Bolsonarovy vlády pak padlo pod sekerami a pilami území větší než Dánsko. To bylo o 60 procent víc než v předcházejících čtyřech letech. 

„V posledních čtyřech letech jsme měli extrémně protiekologickou vládu. Oslabila kontrolní úřady, nezavedla důkladný plán boje proti odlesňování,“ vypočetla Cristiane Mazzettiová z hnutí Greenpeace. 

Staronový prezident Luiz Inacio Lula da Silva se právě proti této – k životnímu prostředí bezohledné politice – vymezil. Okamžitě po nástupu do funkce splnil předvolební sliby a jmenoval hned dvě ministryně, které mají ničení plic planety zastavit.

„Pomůžeme také zastavit nelegální těžbu. Místo ničení a znečišťování zalesníme a obnovíme znehodnocené oblasti,“ slíbila brazilská ministryně životního prostředí Marina Silvová.

Nová vláda začala například tím, že dá víc peněz právě agentuře na ochranu životního prostředí. I proto, aby mohla najmout víc lidí a podnikat víc výjezdů. Její první zásah ukázal, že část nelegálních zemědělců se před hrozbou trestu radši stáhla. 

Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny označil nové brazilské záměry za „šlechetný cíl“, který je nutno hodnotit kladně. Připomenul, že v první vládě současného prezidenta se podařilo výrazně omezit odlesňování. „Určitě je to ale náročné a chvíli to trvat bude.“

„V horizontu několika dekád může mít odlesněný les podobu původního. Samozřejmě, trvá to déle, ale ta původní regenerace je poměrně rychlá, řekněme dvacet třicet let a les se pak začne rychle obnovovat.“ Začátkem tedy musí být zastavit ničení a u pozemků, které byly odlesněny, spolehnutí se na samoobnovu lesa.

„Hrozilo, že pokud by politika Bolsonara pokračovala, překročil by se bod zlomu,“ dodal, ač s tím, že teď je nutné do deseti let odlesňování výrazně snížit, o osmdesát či víc procent.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 3 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...