Brazílie se chce zaměřit na ochranu deštného pralesa. Zásadní obrat přichází po změně prezidenta

9 minut
Horizont ČT24: Prezident Lula bojuje s odlesňováním Brazílie
Zdroj: ČT24

Poprvé do akce v letošním roce vyrazil speciální tým brazilské policie. Desítka agentů se chystala dopadnout ty, kteří v rezervaci s přísným zákazem kácení stromů vymýtili část cenného deštného pralesa. Po dvanácti hodinách cesty autem se přiblížili k pěti místům vytipovaným na základě satelitních snímků. Těžce proniknutelný porost sice vystřídala kukuřice, ale bez známek toho, že by tu někdo žil a o novou zemědělskou půdu se staral.

„Za odlesnění takové plochy utratíte asi tři až pět tisíc realů na hektar. To by člověk neinvestoval, pokud by nevěděl, že bude toto území využívat,“ popsal situaci velitel brazilské agentury na ochranu životního prostředí Givanildo Dos Santos. 

Všechno nasvědčovalo tomu, že tato oblast cíleně lehla popelem loni v říjnu. Tehdy Brazílii vládl Jair Bolsonaro, který podporoval vybudování dálnice do nitra pralesa a agenturu kritizoval za tvrdý postoj vůči farmářům i horníkům. Mnoho lidí jeho slova vnímalo jako povzbuzení pro další kácení bez povolení.

„Doufám, že nám (Bolsonaro) pomůže s těmito zákony na ochranu životního prostředí a zastaví tažení proti těm, co sem přijdou a zachází se s nimi jako se zloději,“ řekl na archivních záběrech ilegální dřevorubec Joelinton da Silva.

I kvůli tomuto přesvědčení zmizel loni v Brazílii největší díl pralesa za posledních patnáct let,  víc než 10,5 tisíce kilometrů čtverečních. Během celé čtyřleté Bolsonarovy vlády pak padlo pod sekerami a pilami území větší než Dánsko. To bylo o 60 procent víc než v předcházejících čtyřech letech. 

„V posledních čtyřech letech jsme měli extrémně protiekologickou vládu. Oslabila kontrolní úřady, nezavedla důkladný plán boje proti odlesňování,“ vypočetla Cristiane Mazzettiová z hnutí Greenpeace. 

Staronový prezident Luiz Inacio Lula da Silva se právě proti této – k životnímu prostředí bezohledné politice – vymezil. Okamžitě po nástupu do funkce splnil předvolební sliby a jmenoval hned dvě ministryně, které mají ničení plic planety zastavit.

„Pomůžeme také zastavit nelegální těžbu. Místo ničení a znečišťování zalesníme a obnovíme znehodnocené oblasti,“ slíbila brazilská ministryně životního prostředí Marina Silvová.

Nová vláda začala například tím, že dá víc peněz právě agentuře na ochranu životního prostředí. I proto, aby mohla najmout víc lidí a podnikat víc výjezdů. Její první zásah ukázal, že část nelegálních zemědělců se před hrozbou trestu radši stáhla. 

Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny označil nové brazilské záměry za „šlechetný cíl“, který je nutno hodnotit kladně. Připomenul, že v první vládě současného prezidenta se podařilo výrazně omezit odlesňování. „Určitě je to ale náročné a chvíli to trvat bude.“

„V horizontu několika dekád může mít odlesněný les podobu původního. Samozřejmě, trvá to déle, ale ta původní regenerace je poměrně rychlá, řekněme dvacet třicet let a les se pak začne rychle obnovovat.“ Začátkem tedy musí být zastavit ničení a u pozemků, které byly odlesněny, spolehnutí se na samoobnovu lesa.

„Hrozilo, že pokud by politika Bolsonara pokračovala, překročil by se bod zlomu,“ dodal, ač s tím, že teď je nutné do deseti let odlesňování výrazně snížit, o osmdesát či víc procent.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Britský ministr zahraničí David Lammy dříve podle agentury po jednání v Bílém domě prohlásil, že podle něj v příštích dvou týdnech existuje možnost diplomatického řešení ohledně íránského jaderného programu a uzavření dohody, která by zabránila dalšímu zhoršení situace.
před 38 mminutami

Ruské drony napadly Charkov, Oděsu a Sumy

Masivní nálet ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny zranil třináct lidí, včetně tří hasičů, oznámila ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Nejméně tři raněné, včetně dvou dívek ve věku dvanáct a sedmnáct let, si vyžádal během noci úder ruských bezpilotních letounů v druhém největším ukrajinském městě Charkově, uvedl na Telegramu šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Terčem ruských dronů se stalo i správní středisko další oblasti na severovýchodě země, město Sumy.
před 43 mminutami

Na rezidenci norského diplomata v Tel Avivu někdo hodil granát, tvrdí izraelský ministr

V rezidenci norského velvyslance v Tel Avivu ve čtvrtek večer došlo k explozi, nikdo z tamních zaměstnanců neutrpěl zranění, napsala agentura Reuters s odvoláním na norské ministerstvo zahraničí. Izraelský šéf diplomacie Gideon Saar v příspěvku na sociální síti X uvedl, že na dvůr rezidence norského velvyslance v Izraeli Pera Egila Selvaaga někdo hodil granát, což odsoudil.
před 1 hhodinou

Polské soudy řeší tisíce podezření na možné volební podvody

Polské soudy projednávají přes pět tisíc podezření na možné podvody během nedávných prezidentských voleb. Jde o záležitosti lokálního charakteru, které výsledek nejspíš neovlivní. V hlasování uspěl začátkem měsíce konzervativec Karol Nawrocki. Centristickou vládní koalici ještě před jeho nástupem do úřadu postihl pokles popularity.
před 1 hhodinou

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Irsku odhalují historii domovů pro svobodné matky. Zemřely v nich tisíce dětí

Irsko se jen pomalu vyrovnává s děsivým dědictvím, kterým je historie církevních domů pro svobodné matky. V Tuamu na západě země se u takového zaniklého domova chystá exhumace hromadného hrobu. Teprve před třemi roky a díky kampani aktivistů přijal irský parlament zákon, který exhumaci umožní. Experti porovnají nalezenou DNA se vzorky lidí, kteří se domnívají, že jde o příbuzné, a pak těla řádně pohřbí. V Tuamu se našly ostatky dětí od novorozeňat do tří let věku. Podle vyšetřování jich mohlo být téměř osm set. Podobných zařízení ale vedla katolická církev v Irsku ve 20. století ještě sedmnáct. Za sedm desítek let jejich existence se v nich narodilo 57 tisíc dětí. Devět tisíc z nich za nejasných okolností zemřelo.
před 8 hhodinami

Trump do dvou týdnů rozhodne, zda se USA zapojí do izraelsko-íránského konfliktu

O případném zapojení Spojených států do izraelsko-íránského konfliktu se rozhodne během následujících dvou týdnů, oznámil podle Reuters ve čtvrtek vpodvečer středoevropského času Bílý dům. Údery obou zemí přitom pokračují. Íránské rakety zasáhly nejméně čtyři místa v Izraeli včetně nemocnice ve městě Beerševa na jihu země. Jeruzalém zasáhl několik jaderných zařízení a vojenské cíle v Íránu. Izraelská armáda odhaduje, že zasáhla až dvě třetiny odpališť íránských balistických raket. Odpoledne vyslal Teherán další rakety na sever židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump podepsal nařízení prodlužující lhůtu pro prodej TikToku v USA

Prezident USA Donald Trump potřetí od svého návratu do Bílého domu odsunul zákaz provozu aplikace TikTok ve Spojených státech, tentokrát o devadesát dní. Oblíbenou sociální platformu, kterou využívá 170 milionů Američanů a zhruba 7,5 milionu podniků v zemi, musí její čínský vlastník ByteDance podle zákona přijatého Kongresem prodat do amerických rukou, jinak bude muset v USA skončit. Washington se obává, že čínská komunistická vláda může síť zneužít ke špionáži či šíření propagandy. O osudu TikToku teď rozhodne postoj Pekingu, který prodej zatím odmítá.
před 9 hhodinami
Načítání...