Brazílie se chce zaměřit na ochranu deštného pralesa. Zásadní obrat přichází po změně prezidenta

Nahrávám video
Horizont ČT24: Prezident Lula bojuje s odlesňováním Brazílie
Zdroj: ČT24

Poprvé do akce v letošním roce vyrazil speciální tým brazilské policie. Desítka agentů se chystala dopadnout ty, kteří v rezervaci s přísným zákazem kácení stromů vymýtili část cenného deštného pralesa. Po dvanácti hodinách cesty autem se přiblížili k pěti místům vytipovaným na základě satelitních snímků. Těžce proniknutelný porost sice vystřídala kukuřice, ale bez známek toho, že by tu někdo žil a o novou zemědělskou půdu se staral.

„Za odlesnění takové plochy utratíte asi tři až pět tisíc realů na hektar. To by člověk neinvestoval, pokud by nevěděl, že bude toto území využívat,“ popsal situaci velitel brazilské agentury na ochranu životního prostředí Givanildo Dos Santos. 

Všechno nasvědčovalo tomu, že tato oblast cíleně lehla popelem loni v říjnu. Tehdy Brazílii vládl Jair Bolsonaro, který podporoval vybudování dálnice do nitra pralesa a agenturu kritizoval za tvrdý postoj vůči farmářům i horníkům. Mnoho lidí jeho slova vnímalo jako povzbuzení pro další kácení bez povolení.

„Doufám, že nám (Bolsonaro) pomůže s těmito zákony na ochranu životního prostředí a zastaví tažení proti těm, co sem přijdou a zachází se s nimi jako se zloději,“ řekl na archivních záběrech ilegální dřevorubec Joelinton da Silva.

I kvůli tomuto přesvědčení zmizel loni v Brazílii největší díl pralesa za posledních patnáct let,  víc než 10,5 tisíce kilometrů čtverečních. Během celé čtyřleté Bolsonarovy vlády pak padlo pod sekerami a pilami území větší než Dánsko. To bylo o 60 procent víc než v předcházejících čtyřech letech. 

„V posledních čtyřech letech jsme měli extrémně protiekologickou vládu. Oslabila kontrolní úřady, nezavedla důkladný plán boje proti odlesňování,“ vypočetla Cristiane Mazzettiová z hnutí Greenpeace. 

Staronový prezident Luiz Inacio Lula da Silva se právě proti této – k životnímu prostředí bezohledné politice – vymezil. Okamžitě po nástupu do funkce splnil předvolební sliby a jmenoval hned dvě ministryně, které mají ničení plic planety zastavit.

„Pomůžeme také zastavit nelegální těžbu. Místo ničení a znečišťování zalesníme a obnovíme znehodnocené oblasti,“ slíbila brazilská ministryně životního prostředí Marina Silvová.

Nová vláda začala například tím, že dá víc peněz právě agentuře na ochranu životního prostředí. I proto, aby mohla najmout víc lidí a podnikat víc výjezdů. Její první zásah ukázal, že část nelegálních zemědělců se před hrozbou trestu radši stáhla. 

Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny označil nové brazilské záměry za „šlechetný cíl“, který je nutno hodnotit kladně. Připomenul, že v první vládě současného prezidenta se podařilo výrazně omezit odlesňování. „Určitě je to ale náročné a chvíli to trvat bude.“

„V horizontu několika dekád může mít odlesněný les podobu původního. Samozřejmě, trvá to déle, ale ta původní regenerace je poměrně rychlá, řekněme dvacet třicet let a les se pak začne rychle obnovovat.“ Začátkem tedy musí být zastavit ničení a u pozemků, které byly odlesněny, spolehnutí se na samoobnovu lesa.

„Hrozilo, že pokud by politika Bolsonara pokračovala, překročil by se bod zlomu,“ dodal, ač s tím, že teď je nutné do deseti let odlesňování výrazně snížit, o osmdesát či víc procent.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 1 mminutou

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 50 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 58 mminutami

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 5 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 6 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...