Boston - Přesně před měsícem otřásly cílovou rovinkou Bostonského maratonu dvě exploze. Tři lidé zemřeli, více než 260 dalších bylo zraněno. Čtrnáct lidí dokonce přišlo o končetiny. Teď se zkouší vrátit do běžného života. Jsou mezi nimi i bratři Paul a JP.
Bratry nerozdělil ani atentát. I žít bez nohy se učí spolu
Pietní místo označující výbuch na Bostonském maratonu je pro bratry Nordenovy místem, které navždy změnilo jejich život. Paul a JP byli od dětství nerozluční, společně přišli fandit běžcům maratonu. Oba zasáhla druhá exploze a oba přišli o pravou nohu.
„Bylo to, jako by se zastavil čas. Myslel jsem, že mám zlý sen a brzy se probudím, ale to se nestalo,“ vzpomíná Paul.
Každý se ocitl v jiné nemocnici. Když se po operaci probrali, hned se ptali jeden na druhého. Shledali se ale až po dvou týdnech a zjistili, jak podobná jsou jejich zranění. „Tady mám stehy, popáleniny na břiše a na zádech, tady mi koukal z obličeje hřebík,“ ukazuje Paul na své tělo. „Chybí mi kus svalu. Neměl jsem sice popáleniny, ale zato hřebíky a tak,“ líčí JP. Zotavují se jen pomalu. Každý den tři hodiny cvičí a znovu se učí základní věci, třeba i složit si oblečení.
Paul Norden po atentátu v Bostonu
Rodina bratry podporuje, jak může. Atentátníkům ale stále nedokáže odpustit. „Jsem strašně naštvaná. Ale JP se jimi nezabývá a má pravdu. Jsou to zbabělci, tak proč s nimi ztrácet čas?“ říká přítelkyně JP Kelly Castinová.
15. duben není uzavřená kapitola ani pro bezpečnostní sbory. Bostonští hasiči vyjádřili nedůvěru svému veliteli Stevu Abrairovi. Tvrdí, že se po explozích choval jako duch - neujal se velení a neukázal se na místě výbuchu. Abraira naopak tvrdí, že jeho podřízení pracovali dobře.
2 minuty
Reportáž Hany Scharffové