Bouře Herwart zabila v Německu tři lidi. V Tatrách nejhorší řádění větru teprve čekají

Německo hlásí už tři oběti nedělní bouře. Železniční doprava v zemi po vichřici postupně obnovuje provoz. Na trati mezi Hamburkem a Berlínem však mají první spoje opět vyjet až kolem druhé hodiny odpolední. Cestující navíc musí počítat s dalšími výpadky, upozornila společnost Deutsche Bahn. S následky vichřice se potýkají v Polsku, Slovensku i na Ukrajině. V Tatrách nejhorší řádění větru teprve čekají.

Počet obětí vichřice, nesoucí v německojazyčném prostoru označení Herwart, vzrostl v regionu střední Evropy na nejméně sedm. Německá policie ráno oznámila, že vážným zraněním podlehl 56letý muž, který byl jedním z lidí na palubě převrženého motorového člunu v rameni Severního moře Peenestrom.

Už v neděli podlehla zraněním jeho 48letá kolegyně, zatímco další 48letý muž ze člunu je nadále nezvěstný. Kromě toho se u severomořského zálivu Jadebusen už v noci na neděli utopil 63letý muž, kterého vzedmutá voda překvapila spícího v mikrobusu. Utonul, když se před živlem pokoušel utéci.

V Hamburku byly v důsledku bouře zaplaveny některé ulice, zejména ty, které leží v blízkosti Labe. Silný vítr si pak na mnoha místech Německa vyžádal přerušení železniční dopravy. S postupným návratem k normálu německé dráhy počítají až během pondělního odpoledne.

Prázdné nádraží v Hamburku během bouře Herwart
Zdroj: Fabian Bimmer/Reuters

Hamburk–Berlín až odpoledne

Od rána opět jezdí dálkové vlaky mezi Hannoverem a Berlínem, Hannoverem a Magdeburgem či Berlínem a Drážďany, informovala společnost Deutsche Bahn. První dálkové vlaky mezi Hamburkem a Berlínem však mají vyjet až kolem druhé hodiny odpolední. Vzhledem k rozsahu škod na těchto tratích ještě může docházet k omezením a výpadkům, varovala železniční společnost.

Ochromen je železniční provoz i nadále na tratích z Hamburku do Kielu, Lübecku či Rostocku a Stralsundu, ale také mezi Dortmundem, Brémami a Hamburkem. Bouře přitom v neděli téměř zcela ochromila železniční dopravu na severu a východě Německa.

Zhruba 90 lidí noc na pondělek nedobrovolně strávilo ve dvou speciálně přistavených vlacích ICE na nádraží v Kasselu. Cestující tam uvázli na cestě do Berlína a až brzy ráno mohli v cestě opět pokračovat.

Polsko: 32 tisíc zasahujících hasičů

V Polsku si vichřice vyžádala dva mrtvé a 16 zraněných. Podle předběžného odhadu polámala více než 6 tisíc stromů a poškodila 1100 objektů, včetně 850 obytných, uvedl mluvčí hasičů Pawel Frontczak.

Mezi zraněnými je podle něj i šest z celkem 32 tisíc zasahujících hasičů. Vichr často provázel silný liják, a tak záchranáři ve stovkách případů pumpovali vodu ze sklepů a místy zesilovali a zvyšovali protipovodňové valy.

Vichřice také přinesla zimu do hor na jihu Polska, kde sněhová pokrývka dosahuje od 20 centimetrů v nižších polohách až po 65 centimetrů. Sníh mimo jiné komplikuje dopravu na silnicích v okolí horského střediska Zakopané. Na polské straně Tater platí druhý stupeň lavinového nebezpečí, čili hrozí stržení laviny zejména na prudkých svazích při dodatečném zatížení.

Nahrávám video

Vichr v Tatrách

 Silný vítr podle meteorologů potrápí i Slovensko, a to nejvíce západ, sever a střed země. V Tatrách a okolí může vítr v poryvech dosahovat rychlosti až 135 kilometrů za hodinu. Na horách také může sněžit a mohou vznikat sněhové jazyky a závěje.

Na západním Slovensku, kde v neděli slovenští hasiči zasahovali v asi 490 případech, hlavně kvůli popadaným stromům, má foukat méně, místy může rychlost větru dosahovat rychlosti 80 kilometrů za hodinu. V neděli se na Slovensku bez elektřiny ocitlo asi 90 tisíc odběratelů a některé vlaky, a to i z Česka, měly až několikahodinové zpoždění.

Skoro čtyři stovky obcí, převážně na západě Ukrajiny, se podle listu Ukrajinska pravda ocitly v noci na pondělí bez elektřiny v důsledku větru a deště s mokrým sněhem. V neděli stromy vyvrácené vichřicí částečně zablokovaly dopravu v Jablunickém průsmyku v Karpatech, oznámil gubernátor Zakarpatské oblasti Hennadij Moskal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina začne znovu útočit na rafinerie v Rusku, oznámil Zelenskyj

Ukrajina začne znovu útočit na rafinerie v Rusku, uvedl v rozhovoru, který ve čtvrtek ráno zveřejnil deník Financial Times (FT), ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev tyto údery na několik dnů přerušil kvůli energetickému příměří, které ohlásil v neděli americký prezident Donald Trump. Ukrajina poukazovala, že agresor však i nadále útočil na její energetickou infrastrukturu.
07:38Aktualizovánopřed 57 mminutami

Návrhy na nové zdroje unijního rozpočtu jsou nepřijatelné, řekl Babiš

Návrhy Evropské komise na nové vlastní zdroje budoucího víceletého rozpočtu Evropské unie jsou pro Česko naprosto nepřijatelné, uvedl před začátkem summitu EU premiér Andrej Babiš (ANO). Vadí mu zejména to, že část příjmů ze spotřební daně z tabáku, emisních povolenek ETS a uhlíkového cla CBAM by nově směřovala právě do rozpočtu EU. Kromě návrhu rozpočtu budou hlavními tématy summitu v Bruselu také konkurenceschopnost, vysoké ceny energií či rusko-ukrajinská válka.
09:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 1 hhodinou

Nejméně 27 žáků a učitel zahynuli po zřícení střechy školy v Pákistánu

Nejméně dvacet sedm žáků, většina z nich mladší 13 let, a jeden učitel přišli ve čtvrtek o život, když se zřítila střecha školy v Péšávaru na severozápadě Pákistánu. Informovaly o tom agentury Reuters a AP s odvoláním na mluvčího nemocnice, která podle něj přijala také více než desítku zraněných. Podle AFP bylo šest osob hospitalizováno v kritickém stavu.
před 3 hhodinami

Čína a KLDR otevřely most dokončený před dvanácti lety. Má posílit obchod mezi zeměmi

Peking a Pchjongjang ve čtvrtek slavnostně otevřely nový přeshraniční most, který na zprovoznění čekal více než deset let. S odvoláním na čínská státní média o tom informovaly tiskové agentury. Most přes hraniční řeku Ja-lu spojuje čínský Tan-tung se severokorejským Sinuidžu. Podle agentury Reuters se má stát nejdůležitějším pozemním přechodem pro obchod mezi oběma zeměmi.
05:39Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kriminalita neroste tak, jak si Češi myslí. Přesto volají po přísnějších trestech

Obyvatelé řady evropských zemí jsou většinou podle průzkumů přesvědčeni, že kriminalita v posledních letech výrazně roste. Dlouhodobé statistiky přitom u mnoha tradičních druhů trestné činnosti tento vývoj nepotvrzují. Podobný rozpor je patrný i v Česku. Téměř dvě třetiny lidí v tuzemsku se domnívají, že kriminality přibylo, většina zároveň uvádí, že se cítí bezpečně. To, jak lidé vývoj kolem zločinnosti vnímají, přitom souvisí i s jejich postoji k trestům.
před 6 hhodinami

Uchováváme si naději, že se jednou vrátíme do Tibetu svobodní, říká Tsering

Penpa Tsering je prezidentem země, ve které nikdy nebyl. Narodil se v Indii a vede tibetskou exilovou vládu. Na půdu Tibetu nesmí vstoupit, ale věří, že se tam jednou vrátí svobodný. V exkluzivním rozhovoru s Danou Zlatohlávkovou pro Českou televizi mluví o čínském potlačování Tibetu, jeho hodnot, jazyka i tradic. Tsering v Praze, kam přijel na Forum 2000, hovořil i o reinkarnaci dalajlamy, česko-tibetských vztazích nebo Václavu Havlovi. Čechům poděkoval za vyjadřování solidarity Tibetu.
před 6 hhodinami

V Moldavsku raketově přibývá přeletů a výbuchů ruských dronů

V posledních měsících výrazně narůstá množství ruských dronů narušujících vzdušný prostor Moldavska. Přibývá i případů, kdy ruské zbraně – vedle dronů i rakety – explodují přímo na moldavském území. Zatím nezabily žádného moldavského občana, při útocích na hraniční přechody ale způsobily zranění. Většina projektilů dosud dopadá na neobydlená místa, zaznamenány ale byly už ve všech částech země včetně předměstí Kišiněva. Moldavsko přitom nemá účinnou protivzdušnou obranu.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.