Bosna a Hercegovina oficiálně zažádala o členství v Evropské unii. Předseda kolektivní hlavy státu Dragan Čović doufá, že zemi bude rychle uděleno postavení kandidátské země, eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn nicméně upozornil, že plné členství Bosny není otázkou pro příštích několik měsíců či let. Země musí podle zástupců EU i nadále pokračovat v reformách.
„Je to začátek dlouhé cesty,“ poznamenal eurokomisař s tím, že lidé na západním Balkáně by měli mít evropskou perspektivu. Podle Berta Koenderse, ministra zahraničí Nizozemska, tedy nynější předsednické země EU, podporují stávající členové Unie vstup všech států z oblasti.
„Vítáme, že Bosna se vrátila k reformám, které jsou v integračním procesu zásadní,“ poznamenal Koenders. Právě další věrohodné pokračování reforem je podle něj klíčové k tomu, aby mohly země Unie brát bosenskou přihlášku vážně.
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek si myslí, že Bosna a Hercegovina patří mezi země Balkánu, kterým by Unie měla dát perspektivu a pomoci s jejich konsolidací. „Víte dobře, že tam je dnes více zemí, které tuto pomoc nesmírně potřebují. Migrační krize je další faktor, který může tu situaci vyhrotit,“ řekl ministr novinářům. Rolí zemí, jako je Česko nebo další země z východu a centrální části EU, je pomoci Balkán stabilizovat. „Proces rozšiřování je pro nás stále ve hře,“ řekl Zaorálek.
Čović při předávání přihlášky připomněl, že Slovinsko a Chorvatsko, tedy další země někdejší Jugoslávie, už v Unii jsou. „Jsem si jist, že musíme udělat ještě mnoho,“ připustil. Letos podle něj Bosnu čeká složitý rok nejen v ekonomické oblasti, ale také právě při reformách. „Dalším úkolem, dodatečnou zátěží, která si vyžádá naši energii, jsou místní volby,“ poznamenal Čović. Volby však podle něj budou také příležitostí ukázat občanům, že nynější bosenské vedení to se změnami v zemi myslí vážně.
Sarajevo o vstup do EU žádá po zdrženích způsobených nadále patrným etnickým rozdělením. To je zjevné i dvě desetiletí po válce, která proti sobě postavila tři hlavní národy - Bosňáky (Muslimy), Chorvaty a Srby. Více než tři roky trvající konflikt si vyžádal na 100 tisíc mrtvých, přes dva miliony lidí pak vyhnal z domovů.
Pokud žádost o členství Evropská unie přijme, čekají Bosnu léta obtížných jednání. Pozorovatelé nepředpokládají, že by tato bývalá jugoslávská republika mohla do EU vstoupit před rokem 2025.
