Bombový útok ve Volgogradu: šest mrtvých a desítky zraněných

Moskva – Nejméně šest lidí zemřelo a dalších 33 bylo zraněno při výbuchu autobusu v ruském Volgogradu. Explozi má zřejmě na svědomí sebevražedná atentátnice – vdova po islamistickém radikálovi. Autobus mířil od univerzity k místnímu kinu, mezi oběťmi jsou převážně studenti. Atentát podle pozorovatelů zvyšuje obavy o bezpečnost zimní olympiády v Soči.

Mluvčí vyšetřovatelů Vladimir Markin ruským novinářům řekl, že pachatelkou byla se vší pravděpodobností třicetiletá Naida Achijalovová z Dagestánu. Přeživší pasažéři autobusu údajně potvrdili, že exploze nastala bezprostředně poté, co žena do vozidla nastoupila.

Achijalovová byla podle agentury ITAR-TASS manželkou Dmitrije Sokolova, pohlavára extremistické skupiny z dagestánské Machačkaly. Pár společně studoval na jedné z moskevských vysokých škol, kde Achijalovová přestoupila k radikálnímu islámu a k účasti v extremistické skupině přemluvila i svého muže. Za jakých okolností Sokolov zemřel, ruská média neuvádějí. 

Podle agentury Interfax bylo 28 z 33 zraněných hospitalizováno, včetně dítěte ve stáří 18 měsíců. Osm lidí zápolí o život na jednotce intenzivní péče, někteří podle webu listu Kommersant přišli o ruce a o nohy. Celkem v autobusu cestovalo 40 lidí. Policisté podle volgogradských médií našli na podvozku autobusu nevybuchlý granát. 

Ve Volgogradě exploze ochromila prakticky veškerou městskou dopravu. Ve městě a okolí byl s platností od úterý vyhlášen třídenní smutek. Regionální úřady podle agentury Interfax vyplatí pozůstalým po milionu rublů (600 tisíc korun), těžce ranění dostanou 400 tisíc rublů a ostatní 100 tisíc rublů. Gubernátor na příštích 15 dnů vyhlásil v celé oblasti „vysoký stupeň teroristického nebezpečí“.

Souleimanov: Severní Kavkaz je klanovou společností se středověkými zvyky

Rusko se již roky potýká s radikálními islamisty, kteří na severním Kavkazu chtějí vybudovat islámský stát. Ze základen ukrytých v horách podnikají útoky zejména proti místním bezpečnostním složkám, ale i proti politikům či umírněným duchovním. Atentáty, exploze a útoky jsou v této oblasti skoro na denním pořádku. Teroristické akce ale podnikají i v samotném Rusku, a výjimkou není ani Moskva. „Lidé, kterým byli zabiti bratři, synové či manželé a dostanou se do vlivu místních salafistických militantních islamistických skupin, toto považují za jedinou a ospravedlnitelnou možnost, jak se pomstít za to, co jim bylo před lety učiněno,“ řekl politolog Emil Souleimanov.

„K útokům v místech, kde se shromažďuje více lidí, může docházet kdekoliv na světě. Žádný stát nemá know-how, jak se těmto útokům bránit. Rusové se bohužel mají ještě čemu učit, mnohé se ukáže během realizace olympijských her,“ varoval Souleimanov. 

Emil Souleimanov, politolog, FSV UK:

„Lidé, kteří se cítí ukřivděni, volí pomstu. Nemstí se konkrétním osobám, ale třeba etnické nebo náboženské skupině, a to je problém.“ 

Souleimanov připomněl, že Severní Kavkaz je částečně klanovou společností, kde přetrvávají středověké obyčeje. Největší autonomií Severního Kavkazu je Dagestán, který čítá přes 3 miliony lidí. Bok po boku tu žijí desítky etnických skupin. Je to hornatá, těžko kontrolovatelná a velmi konzervativní země, ve které stále existuje krevní msta. 

Velký teroristický útok zažilo Rusko naposledy před dvěma lety

Velký teroristický útok zažilo Rusko naposledy v lednu 2011. Sebevražedný útočník tehdy odpálil silnou nálož na moskevském letišti Domodědovo, kde si výbuch vyžádal 37 mrtvých a 172 zraněných, mezi nimiž byli i cizinci. V pozadí útoku stál podle vyšetřovatelů vůdce severokavkazských teroristů Doku Umarov. Bezprostředním původcem atentátu byl podle vyšetřovatelů Achmad Jevlojev, pocházející z Ingušska.  

V březnu 2010 odpálily sebevražedné atentátnice tři kilogramy trhaviny v moskevském metru. Výbuchy usmrtily 40 lidí (včetně zemřelých v nemocnici na následky zranění) a desítky dalších zranily. Také letos Ruskem otřáslo několik menších útoků. V květnu si například čtyři mrtvé a téměř čtyřicet zraněných vyžádaly výbuchy náloží ve dvou autech v Machačkale, správním středisku autonomního Dagestánu. V srpnu si životy čtyř ruských vojáků vyžádal útok dvou sebevražedných atentátníků v čečenské metropoli Grozném.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
17:12Aktualizovánopřed 2 mminutami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 1 hhodinou

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 1 hhodinou

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...