Šéf Bílého domu Barack Obama učinil bezprecedentní krok – pouhých pár týdnů před koncem svého mandátu dorazil na půdu Kongresu, kde lobboval za tzv. Obamacare. Jeho nástupce Donald Trump hodlá klíčový program s pomocí Kongresu ovládaného republikány postupně rušit. Budoucí viceprezident Mike Pence mluví o jasné prioritě Trumpovy vlády.
Obama mimo jiné zdůraznil, že ti, kteří kvůli zrušení reformy přijdou o zdravotní pojištění, viděli jasného viníka v republikánech. Podle Obamy prý reforma funguje dobře, což dokazuje i řada osobních dopisů adresovaných do Bílého domu. Vyzval zároveň zákonodárce, aby při úvahách o osudu reformy měli na paměti americký lid.
Republikánští zákonodárci učinili hned na úvod nového funkčního období první krok v záměru odvolat zdravotní reformu, která je nejambicióznějším americkým programem od 60. let. Podle konzervativců je ale příliš drahá a narušila trh s pojistkami.
„Zdravotní systém je v troskách, kvůli Obamacare byl zničen,“ řekl republikánský šéf Sněmovny reprezentantů paul Ryan s tím, že k nahrazení reformy je potřebná smělá akce.
Zrušit reformu bude zřejmě trvat roky
Jeho stranickýá kolega, senátor Mike Enzi představil rezoluci, která předpokládá její zrušení. Demokrati konzervativcům vyčítají, že za klíčový program nemají náhradu. Sami republikáni si jsou ale vědomi toho, že celý proces může trvat měsíce. Očekává se, že nejdříve omezí peníze pro Obamacare z federálního rozpočtu, na což jim stačí prostá většina.
Budoucí prezident podle Pence pracuje na několika exekutivních nařízeních, která hladký přechod na nový systém po odvolání Obamacare umožní.
Úplné zrušení reformy je ale považováno za běh na dlouhou trať, protože republikáni i přes nadvládu v Senátu nemají dostatek hlasů na to, aby obešli obstrukce demokratických senátorů.
„Nemůžeme nikoho klamat, že se tento Kongres začne po nástupu zajímat o priority menšinové Demokratické strany. Musíme ale pozvednout svůj hlas a představit alternativní cestu vpřed,“ konstatoval demokratický senátor Chuck Schumer.
Trump v této souvislosti republikány varoval, aby „dávali pozor“ při jejich snaze rušit „katastrofální“ reformu a žádal, aby na demokraty nesnižovali tlak.
Obamacare: Obamův klíčový odkaz na domácí půdě
Program The Patient Protection and Affordable Care Act (PPACA) neboli Obamacare je zdravotní reforma, kterou propagoval Barack Obama už ve své prezidentské kampani v roce 2008. Situace před zavedením legislativy byla taková, že většina pojištěných Američanů byla pojištěna u zaměstnavatele, asi pětina měla individuální pojištění a 48 milionů lidí nebylo pojištěno vůbec.
Těmto osobám chtěl demokratický prezident zpřístupnit kvalitní a zároveň levnou zdravotní péči. Nutnost reformy odůvodnil i potřebou zmírnit prudký růst nákladů na zdravotnictví. Podle liberálů jde o krok správným směrem – lidé, kteří si neplatí pojištění, už nemohou neadekvátně zatěžovat zdravotní systém.
- Zákaz diskriminace na základě pohlaví a předcházejících nemocí či vrozených vad.
- Reforma má zkvalitnit péči o děti i seniory. Mladí lidé mohou zůstat v programu svých rodičů až do 26 let.
- Po velkých firmách legislativa žádá, aby své zaměstnance pojistily. Má také zajistit daňové úlevy pro malé a střední podniky za to, že nabídnou zdravotní pojištění svým pracovníkům.
- Zabránit má pojišťovnám bezdůvodně zvyšovat sazby, případně nechat někoho bez péče, pokud omylem špatně vyplní žádost.
- Burzy mají nabízet pojištění pokrývající i ty oblasti, které dosud vždy nemusely být součástí pojištění – například psychiatrickou pomoc, antikoncepci nebo preventivní prohlídky.
Čisté náklady na uskutečnění Obamacare se odhadují na 1,36 až 2,6 trilionu amerických dolarů do roku 2023. Reforma by měla během dekády snížit schodek státního rozpočtu zhruba o 200 bilionu dolarů.
Podle dostupných údajů se počet Američanů bez zdravotního pojištění snížil mezi lety 2010 až 2016 z 16 na 8,9 procenta. Díky zákonu přibylo 23 milionů lidí s pojištěním, oznámil v březnu rozpočtový výbor Kongresu.
Reforma je drahá a omezuje svobody lidí, tvrdí kritici
Kritici reformy, většinou z řad konzervativců, ale tvrdí, že Obamův krok vedl ke zdražení pojistného a k dalším vysokým nákladům. Umožňuje prý nepřijatelné zásahy státu do podnikatelské sféry a poškozuje práva občanů na volbu zdravotního pojištění.
Zákon k Obamacare schválil Kongres navzdory silnému odporu republikánů v roce 2010. Spuštěna pak byla 1. října 2013. Každý Američan měl do systému vstoupit nejpozději od 1. ledna 2014. V případě, že se občan rozhodl pro soukromé pojištění, měl zaplatit „odpovědnostní poplatek“.
I kvůli této pokutě skončil návrh v roce 2012 u nejvyššího soudu, který ale rozhodl, že reforma není protiústavní. „Zákon o cenově dostupné péči, který obsahuje individuální platby a finanční pokuty za nepořízení zdravotního pojištění, se dá považovat za daň,“ uvedl tehdy soudce nejvyššího soudu John Roberts. „A protože ústava povoluje takové daně, není naším úkolem zakázat to,“ dodal.
Spuštění programu bylo fiasko
Už samotné spuštění reformy provázely potíže, třeba opakované kolapsy webu, přes nějž se nové pojištění sjednávalo. Lidé se do programu nehrnuli a řada Američanů o pojištění přišla. Mnozí totiž po vyhlášení reformy zjistili, že budou muset platit mnohem vyšší pojistné než dosud.
Miliony Američanů dostaly v roce 2013 od pojišťoven nečekané oznámení o zrušení dosavadních pojistek, prezidentova popularita se pak propadla na rekordní minimum. Ministryně zdravotnictví Kathleen Sebeliusová, která na Obamacare roky pracovala, kvůli problémům v dubnu 2014 rezignovala.
Budoucnost Obamacare je nyní nejasná. Nastupující republikánský prezident Donald Trump v průběhu kampaně prohlašoval, že ji zcela zruší. Po setkání s Obamou, který ho jako vítěze prezidentských voleb pozval do Bílého domu, ale řekl, že některé části reformy zváží ponechat.
