Obama se zdravotní reformou u soudu obstál

Washington – Americký nejvyšší soud podpořil zdravotní reformu prezidenta Baracka Obamy. Soud totiž neshledal, že by zavedení povinného zdravotního pojištění bylo protiústavní. Zdravotní reforma přitom byla jednou z Obamových priorit, když nastupoval do úřadu. Prezident si tak může před volbami připsat v této oblasti velké vítězství.

Americký nejvyšší soud podpořil reformu zdravotnictví prezidenta Baracka Obamy. „Zákon o cenově dostupné péči, který obsahuje individuální platby a finanční pokuty za nepořízení zdravotního pojištění, se dá považovat za daň,“ uvedl soudce nejvyššího soudu John Roberts. „A protože ústava povoluje takové daně, není naším úkolem zakázat to,“ dodal. Američané se tak budou muset pod hrozbou pokuty povinně pojistit od roku 2014.

Devítičlenný nejvyšší soud, ve kterém mají převahu jednoho hlasu konzervativci, podpořil Obamův zákon nejtěsnějším rozdílem 5:4. Na stranu liberálů se přidal právě konzervativní šéf soudu John Roberts. „Bez ohledu na politiku, dnešní rozhodnutí znamená vítězství pro všechny lidi v celé této zemi, jejich životy budou bezpečnější díky tomuto zákonu, verdikt nejvyššího soudu to potvrdil,“ okomentoval výrok soudu Obama.

Daniel Anýž, redaktor Hospodářských novin

„Je to obrovské vítězství, tím spíš, že se očekávalo, že nevyšší soud spíše Obamovu reformu shodí.“

Nejvyšší soud
Zdroj: ISIFA/Kristoffer Tripplaar/ Sipa

Verdikt je důležitý pro kampaň před letošními prezidentskými volbami. Právě starostí o desítky milionů nepojištěných Američanů současný šéf Bílého domu po nástupu do úřadu v roce 2009 odůvodnil svůj záměr reformovat zdravotnický systém. 

Obamovi přitom trvalo rok a půl, než reformu prosadil. Dnes nejsou ve Spojených státech pojištěny desítky milionů Američanů. Obama chtěl ale novým zákonem zpřístupnit těmto lidem zdravotní péči. 

Jak to fungovalo a jak to bude fungovat?

V Americe zajišťují zdravotní pojištění komerční pojišťovny, u nich se mohou lidé pojistit individuálně, nebo jim pojištění může zřídit zaměstnavatel. Velká část populace přitom u komerčních pojišťoven na pojištění nedosáhla.

  • V roce 2010 nemělo zdravotní pojištění skoro 50 milionů Američanů, to je 16,3 procenta populace.
  • Každé desáté dítě v zemi nemá zdravotní pojištění.
  • Téměř každý pátý člověk starší 65 let nemá zdravotní pojištění.

Základním článkem Obamovy reformy je takzvaný individuální mandát, který zavádí všeobecnou pojišťovací povinnost. Od roku 2014 by se všichni Američané měli pojistit, nebo zaplatit pokutu. Reforma rozšiřuje také pomoc lidem s nízkým příjmem, kteří na pojištění  dříve nedosáhli. Zákon rovněž zakazuje zdravotním pojišťovnám odmítat klienty na základě předem známých zdravotních komplikací.

Američané budou pojištění kupovat na zvláštních burzách, což by mělo snížit platby za pojistné. Náklady na zákon podle odhadů představují kolem bilionu dolarů během deseti let.

Barack Obama
Zdroj: Luke Sharrett/AP Photo

Reforma nicméně od počátku rozděluje americkou společnost. Zatímco podle liberálů jde o krok správným směrem a lidé, kteří si neplatí pojištění, už nebudou neadekvátně zatěžovat zdravotní systém, konzervativci zákon ostře odmítají. Podle nich jde o neústavní zásah do individuálních svobod.

John Boehner, republikán

„Prezidentův zákon poškozuje naši ekonomiku, protože žene nahoru náklady na zdravotní péči.“

A právě fakt, že povinné pojištění chápe soud jako daň, je teď novým argumentem odpůrců reformy. Republikáni po zveřejnění rozsudku upozornili na to, že pojištění jako daň Obama vždy odmítal. Prezident tak podle republikánů Američanům při prosazování zákona lhal. A tak i po dnešním rozhodnutí soudu neskládají republikáni zbraně.

Republikáni oznámili, že v Kongresu v dohledné době obnoví svoje úsilí o odvolání reformy. Mitt Romney prohlásil, že pokud bude zvolen, hodlá reformu zrušit. Zdravotnická reforma tak bude jedním z klíčových témat prezidentských voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 50 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 1 hhodinou

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Poláků je proti obnovení povinné vojenské služby, ukázal průzkum

Podle nového průzkumu veřejného mínění je více než polovina Poláků proti znovuzavedení povinné vojenské služby. A to i přesto, že země v souvislosti s regionálním napětím zvažuje svou obrannou strategii.
před 2 hhodinami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.