Obama se zdravotní reformou u soudu obstál

Washington – Americký nejvyšší soud podpořil zdravotní reformu prezidenta Baracka Obamy. Soud totiž neshledal, že by zavedení povinného zdravotního pojištění bylo protiústavní. Zdravotní reforma přitom byla jednou z Obamových priorit, když nastupoval do úřadu. Prezident si tak může před volbami připsat v této oblasti velké vítězství.

Americký nejvyšší soud podpořil reformu zdravotnictví prezidenta Baracka Obamy. „Zákon o cenově dostupné péči, který obsahuje individuální platby a finanční pokuty za nepořízení zdravotního pojištění, se dá považovat za daň,“ uvedl soudce nejvyššího soudu John Roberts. „A protože ústava povoluje takové daně, není naším úkolem zakázat to,“ dodal. Američané se tak budou muset pod hrozbou pokuty povinně pojistit od roku 2014.

Devítičlenný nejvyšší soud, ve kterém mají převahu jednoho hlasu konzervativci, podpořil Obamův zákon nejtěsnějším rozdílem 5:4. Na stranu liberálů se přidal právě konzervativní šéf soudu John Roberts. „Bez ohledu na politiku, dnešní rozhodnutí znamená vítězství pro všechny lidi v celé této zemi, jejich životy budou bezpečnější díky tomuto zákonu, verdikt nejvyššího soudu to potvrdil,“ okomentoval výrok soudu Obama.

Daniel Anýž, redaktor Hospodářských novin

„Je to obrovské vítězství, tím spíš, že se očekávalo, že nevyšší soud spíše Obamovu reformu shodí.“

Nejvyšší soud
Zdroj: ISIFA/Kristoffer Tripplaar/ Sipa

Verdikt je důležitý pro kampaň před letošními prezidentskými volbami. Právě starostí o desítky milionů nepojištěných Američanů současný šéf Bílého domu po nástupu do úřadu v roce 2009 odůvodnil svůj záměr reformovat zdravotnický systém. 

Obamovi přitom trvalo rok a půl, než reformu prosadil. Dnes nejsou ve Spojených státech pojištěny desítky milionů Američanů. Obama chtěl ale novým zákonem zpřístupnit těmto lidem zdravotní péči. 

Jak to fungovalo a jak to bude fungovat?

V Americe zajišťují zdravotní pojištění komerční pojišťovny, u nich se mohou lidé pojistit individuálně, nebo jim pojištění může zřídit zaměstnavatel. Velká část populace přitom u komerčních pojišťoven na pojištění nedosáhla.

  • V roce 2010 nemělo zdravotní pojištění skoro 50 milionů Američanů, to je 16,3 procenta populace.
  • Každé desáté dítě v zemi nemá zdravotní pojištění.
  • Téměř každý pátý člověk starší 65 let nemá zdravotní pojištění.

Základním článkem Obamovy reformy je takzvaný individuální mandát, který zavádí všeobecnou pojišťovací povinnost. Od roku 2014 by se všichni Američané měli pojistit, nebo zaplatit pokutu. Reforma rozšiřuje také pomoc lidem s nízkým příjmem, kteří na pojištění  dříve nedosáhli. Zákon rovněž zakazuje zdravotním pojišťovnám odmítat klienty na základě předem známých zdravotních komplikací.

Američané budou pojištění kupovat na zvláštních burzách, což by mělo snížit platby za pojistné. Náklady na zákon podle odhadů představují kolem bilionu dolarů během deseti let.

Barack Obama
Zdroj: Luke Sharrett/AP Photo

Reforma nicméně od počátku rozděluje americkou společnost. Zatímco podle liberálů jde o krok správným směrem a lidé, kteří si neplatí pojištění, už nebudou neadekvátně zatěžovat zdravotní systém, konzervativci zákon ostře odmítají. Podle nich jde o neústavní zásah do individuálních svobod.

John Boehner, republikán

„Prezidentův zákon poškozuje naši ekonomiku, protože žene nahoru náklady na zdravotní péči.“

A právě fakt, že povinné pojištění chápe soud jako daň, je teď novým argumentem odpůrců reformy. Republikáni po zveřejnění rozsudku upozornili na to, že pojištění jako daň Obama vždy odmítal. Prezident tak podle republikánů Američanům při prosazování zákona lhal. A tak i po dnešním rozhodnutí soudu neskládají republikáni zbraně.

Republikáni oznámili, že v Kongresu v dohledné době obnoví svoje úsilí o odvolání reformy. Mitt Romney prohlásil, že pokud bude zvolen, hodlá reformu zrušit. Zdravotnická reforma tak bude jedním z klíčových témat prezidentských voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 3 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 5 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 6 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 11 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...