Obama se zdravotní reformou u soudu obstál

Washington – Americký nejvyšší soud podpořil zdravotní reformu prezidenta Baracka Obamy. Soud totiž neshledal, že by zavedení povinného zdravotního pojištění bylo protiústavní. Zdravotní reforma přitom byla jednou z Obamových priorit, když nastupoval do úřadu. Prezident si tak může před volbami připsat v této oblasti velké vítězství.

Americký nejvyšší soud podpořil reformu zdravotnictví prezidenta Baracka Obamy. „Zákon o cenově dostupné péči, který obsahuje individuální platby a finanční pokuty za nepořízení zdravotního pojištění, se dá považovat za daň,“ uvedl soudce nejvyššího soudu John Roberts. „A protože ústava povoluje takové daně, není naším úkolem zakázat to,“ dodal. Američané se tak budou muset pod hrozbou pokuty povinně pojistit od roku 2014.

Devítičlenný nejvyšší soud, ve kterém mají převahu jednoho hlasu konzervativci, podpořil Obamův zákon nejtěsnějším rozdílem 5:4. Na stranu liberálů se přidal právě konzervativní šéf soudu John Roberts. „Bez ohledu na politiku, dnešní rozhodnutí znamená vítězství pro všechny lidi v celé této zemi, jejich životy budou bezpečnější díky tomuto zákonu, verdikt nejvyššího soudu to potvrdil,“ okomentoval výrok soudu Obama.

Daniel Anýž, redaktor Hospodářských novin

„Je to obrovské vítězství, tím spíš, že se očekávalo, že nevyšší soud spíše Obamovu reformu shodí.“

Nejvyšší soud
Zdroj: ISIFA/Kristoffer Tripplaar/ Sipa

Verdikt je důležitý pro kampaň před letošními prezidentskými volbami. Právě starostí o desítky milionů nepojištěných Američanů současný šéf Bílého domu po nástupu do úřadu v roce 2009 odůvodnil svůj záměr reformovat zdravotnický systém. 

Obamovi přitom trvalo rok a půl, než reformu prosadil. Dnes nejsou ve Spojených státech pojištěny desítky milionů Američanů. Obama chtěl ale novým zákonem zpřístupnit těmto lidem zdravotní péči. 

Jak to fungovalo a jak to bude fungovat?

V Americe zajišťují zdravotní pojištění komerční pojišťovny, u nich se mohou lidé pojistit individuálně, nebo jim pojištění může zřídit zaměstnavatel. Velká část populace přitom u komerčních pojišťoven na pojištění nedosáhla.

  • V roce 2010 nemělo zdravotní pojištění skoro 50 milionů Američanů, to je 16,3 procenta populace.
  • Každé desáté dítě v zemi nemá zdravotní pojištění.
  • Téměř každý pátý člověk starší 65 let nemá zdravotní pojištění.

Základním článkem Obamovy reformy je takzvaný individuální mandát, který zavádí všeobecnou pojišťovací povinnost. Od roku 2014 by se všichni Američané měli pojistit, nebo zaplatit pokutu. Reforma rozšiřuje také pomoc lidem s nízkým příjmem, kteří na pojištění  dříve nedosáhli. Zákon rovněž zakazuje zdravotním pojišťovnám odmítat klienty na základě předem známých zdravotních komplikací.

Američané budou pojištění kupovat na zvláštních burzách, což by mělo snížit platby za pojistné. Náklady na zákon podle odhadů představují kolem bilionu dolarů během deseti let.

Barack Obama
Zdroj: Luke Sharrett/AP Photo

Reforma nicméně od počátku rozděluje americkou společnost. Zatímco podle liberálů jde o krok správným směrem a lidé, kteří si neplatí pojištění, už nebudou neadekvátně zatěžovat zdravotní systém, konzervativci zákon ostře odmítají. Podle nich jde o neústavní zásah do individuálních svobod.

John Boehner, republikán

„Prezidentův zákon poškozuje naši ekonomiku, protože žene nahoru náklady na zdravotní péči.“

A právě fakt, že povinné pojištění chápe soud jako daň, je teď novým argumentem odpůrců reformy. Republikáni po zveřejnění rozsudku upozornili na to, že pojištění jako daň Obama vždy odmítal. Prezident tak podle republikánů Američanům při prosazování zákona lhal. A tak i po dnešním rozhodnutí soudu neskládají republikáni zbraně.

Republikáni oznámili, že v Kongresu v dohledné době obnoví svoje úsilí o odvolání reformy. Mitt Romney prohlásil, že pokud bude zvolen, hodlá reformu zrušit. Zdravotnická reforma tak bude jedním z klíčových témat prezidentských voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 22 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 52 mminutami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 58 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 1 hhodinou

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 1 hhodinou
Načítání...