Kongres v režii republikánů jde do práce: První obětí měl být nezávislý úřad dohlížející na etiku

10 minut
Řezníček: Demokraté podrobí Trumpovy lidi nepříjemnému „grilování“
Zdroj: ČT24

Poprvé od voleb se v novém složení schází americký Kongres. Obě komory mají pod kontrolou republikáni, kteří za pár dnů potvrdí Donalda Trumpa v prezidentské funkci a následně schválí nové ministry. Očekává se také, že postupně omezí Obamovu zdravotní reformu a projednají nové protiruské sankce. Hned na úvod se republikáni rozhodli oslabit nezávislý Úřad kongresové etiky. Pod tlakem kritiky ale později od tohoto návrhu ustoupili.

Americký Kongres se poprvé sešel v novém složení. Ve Sněmovně reprezentantů i Senátu mají většinu Trumpovi republikáni. Ještě před oficiální první schůzí republikáni ze Sněmovny reprezentantů odhlasovali za zavřenými dveřmi oslabení etického hlídacího psa, který má kontrolovat jejich chování.

Kongresmani ale nakonec od návrhu ustoupili. „Lidé si tohle na úvod nepřejí,“ citovala agentura AP poslance Toma Cola. O tom, že republikáni se nakonec myšlenky oslabit úřad pro etiku vzdali, informoval i úřad předsedy Sněmovny reprezentantů Paula Ryana. Sám Ryan požadoval, aby připravovaná kontrola úřadu nijak nezasahovala do případů a do vyšetřování. 

Poměr sil mezi republikány a demokraty v Kongresu

  • Senát: 52:48
  • Sněmovna reprezentantů: 241:194

Navrhované změny týkající se úřadu vyvolaly protesty Demokratické strany i dozorčích organizací. Budoucí republikánský prezident Donald Trump na Twitteru neskrýval nad krokem sněmovních republikánů údiv, zaměřit by se podle něj měli spíše na daňovou reformu. „Zaměřte se na daňovou reformu, zdravotní péči a na řadu dalších věcí, které jsou o tolik důležitější,“ napsal Trump s tím, že Kongres má před sebou plno práce. 

Republikáni sice nemají nad 60 senátorů, což by jim umožnilo přehlasovat veto prezidenta, nicméně prezident je Donald Trump, takže teoreticky je to jejich prezident. Není ale jasné, jestli budou republikáni v Kongresu úplně spokojení se vším, s čím Trump přijde.
Tomáš Klvaňa
komentátor a publicista

Úřad pro etiku si prý moc dovoloval

Úřad vznikl v roce 2008 po řadě korupčních skandálů a některým republikánům se nelíbilo, že se v posledních letech příliš ochotně vrhá na prošetřování stížností podaných různými stranickými skupinami zvenčí.

„Jde o externí těleso, i když nominované Kongresem, které zvenčí kontroluje zákonodárný sbor. To se některým lidem, kteří interpretují ústavu striktněji, nelíbí. Chtějí, aby se to odehrávalo na půdě Sněmovny reprezentantů a Senátu,“ podotkl publicista Tomáš Klvaňa.

Podle nových pravidel měl úřad pro etiku spadat pod kontrolu poslaneckého výboru pro etiku a přejmenoval by se na úřad pro revizi stížností. Veškeré záležitosti týkající se možného porušení trestního práva by tak nově musel posuzovat výbor pro etiku, než by byly po odhlasování výborem postoupeny příslušným orgánům, například policii. Konečné rozhodnutí by tak bylo na poslancích.

Připoutejte se, prázdniny končí, vzkazuje Pence

Miliardář Trump vystřídá v úřadu demokrata Baracka Obamu už 20. ledna. První týdny budou mít zákonodárci hektické, avizoval dopředu Trump. „Řekl jsem svým bývalým kolegům, aby se připoutali, prázdniny skončily. Chystáme se dát do pohybu agendu, která se týká obnovy armády, oživení hospodářství a také toho, aby se Amerika opět stala velikou,“ konstatoval nový viceprezident Mike Pence.

Hned po prezidentské přísaze začnou senátoři posuzovat jeho ministerské nominace. Problémy se neočekávají, ačkoli demokraté chtějí schvalovací proces protáhnout. „Demokraté se stali oběťmi své vlastní pasti. V době, kdy ovládali Senát, totiž schválili zákon, podle něhož stačí k potvrzení nominovaných lidí jen 51 senátorů, tedy prostá většina. Je vysoce pravděpodobné, že lidé navržení Trumpem budou schváleni,“ podotkl zpravodaj ČT Martin Řezníček.

Nový Kongres má před sebou jedny z nejkonzervativnějších návrhů zákonů za poslední dekády. Republikáni spoléhají na to, že v ad hoc záležitostech se budou moci spolehnout na spolupráci s některými demokraty, kterým hrozí za dva roky nezvolení ve státech, kde nyní vyhrál Trump.
Martin Řezníček

Několik členů Republikánské strany ale vyslovilo pochyby o nominaci šéfa ropné společnosti ExxonMobil Rexe Tillersona na post ministra zahraničí. Důvodem jsou jeho vazby na ruského prezidenta Vladimira Putina a také nejasnosti, jak se vypořádá s bezpočtem diplomatických problémů, které postavily USA a Rusko proti sobě. Příkladem je situace v Sýrii nebo na Ukrajině či přístup k Íránu.

Nad zdravotní reformou se smráká

Republikáni už udělali první krok v záměru odvolat zdravotní reformu dosluhujícího demokratického prezidenta Baracka Obamy. Republikánský senátor Mike Enzi představil rezoluci, která zrušení reformy známé jako Obamacare předpokládá.

Sami republikáni si jsou ale vědomi, že celý proces může trvat měsíce a příprava náhrady zdravotního pojištění pak roky. Úplné zrušení reformy je všeobecně považováno za běh na dlouhou trať, protože republikáni i přes nadvládu v Senátu nemají dostatek hlasů na to, aby obešli případné obstrukce demokratických senátorů.

Očekává se tedy, že republikáni nejdříve omezí peníze pro Obamacare z federálního rozpočtu, na což jim stačí prostá většina, uvedla agentura Reuters.

Ve středu přijde do Kongresu končící prezident Obama, který bude lobbovat za to, aby zákonodárci reformu nerušili, případně alespoň nedělali radikální změny. „Je nečekané a bezprecedentní, aby prezident tři týdny před koncem svého mandátu šel obhajovat jeden ze svých největších počinů na domácí politické scéně,“ poznamenal Řezníček.

Zatímco obhájci reformy tvrdí, že zajistila dostupnou zdravotní péči milionům dosud nepojištěných Američanů, podle kritiků zdražila pojistky a pokřivila trh a je příliš nákladná. 

Změní se přístup k životnímu prostředí, byznysu, ale i daně

Demokraté pravděpodobně podpoří Trumpa a republikány v investicích do infrastruktury, těžko lze ale očekávat, že by podpořili zrušení Obamovy reformy zdravotnictví.
Tomáš Klvaňa
publicista

Zákonodárci pravděpodobně zruší i některé Obamovy regulace týkající se ochrany životního prostředí. Trump totiž tvrdí, že klimatické změny jsou pouze výmyslem Číny, která chce zlepšit své postavení oslabením USA.

„Je tu regulace, která se týká finančních trhů po velké finanční hospodářské krizi v roce 2008/2009, kdy republikáni chtějí uvolnit ruce byznysu a ekonomice. Mají zato, že Obama a jeho vláda ruce příliš svázali. Jsou tu i daňové otázky a řada dalších věcí, které jsou připravené ke změnám,“ uvedl Řezníček.

Republikáni mají pečlivě připravené návrhy zákonů

„Kongres je velice zajímavým úkazem. Nejde jen o dvě komory, které jsou si rovné, ale zároveň tu jde o čtyři různé skupiny – demokrati v Senátu a ve Sněmovně je trochu něco jiného. Stejně tak republikáni v obou komorách jsou různé skupiny. Aby tedy zákon prošel, musí získat podporu vysokého počtu (zákonodárců),“ upozornil zpravodaj ČT.

„Ve prospěch Trumpa hraje fakt, že republikáni si šest let připravovali zákony, které schvalovali a Senát je vracel, zazdil nebo je pak vetoval Obama. Takže je mají velmi podrobně připravené. A čekají na to, aby je mohli začít prosazovat,“ pokračoval Řezníček.

Zákonodárci budou jednat třeba i o kybernetických útocích na ústředí Demokratické strany během prezidentské kampaně. Obama z nich viní Rusko. Jeho administrativa nechala před pár dny v odvetě vypovědět 35 ruských diplomatů a uzavřít dvě ruská pracoviště ve státech New York a Maryland.

Zatímco vlivní republikáni souhlasí s tvrdým postupem proti Moskvě včetně nových sankcí, Trump chce vztahy s Ruskem zlepšit. Budoucí americký prezident nepovažuje podíl Ruska na aktivitách hackerů za prokázaný. Samotná Moskva obvinění z kyberútoků i vměšování do voleb popírá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 2 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 3 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 5 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 10 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...