Kongres v režii republikánů jde do práce: První obětí měl být nezávislý úřad dohlížející na etiku

Nahrávám video
Řezníček: Demokraté podrobí Trumpovy lidi nepříjemnému „grilování“
Zdroj: ČT24

Poprvé od voleb se v novém složení schází americký Kongres. Obě komory mají pod kontrolou republikáni, kteří za pár dnů potvrdí Donalda Trumpa v prezidentské funkci a následně schválí nové ministry. Očekává se také, že postupně omezí Obamovu zdravotní reformu a projednají nové protiruské sankce. Hned na úvod se republikáni rozhodli oslabit nezávislý Úřad kongresové etiky. Pod tlakem kritiky ale později od tohoto návrhu ustoupili.

Americký Kongres se poprvé sešel v novém složení. Ve Sněmovně reprezentantů i Senátu mají většinu Trumpovi republikáni. Ještě před oficiální první schůzí republikáni ze Sněmovny reprezentantů odhlasovali za zavřenými dveřmi oslabení etického hlídacího psa, který má kontrolovat jejich chování.

Kongresmani ale nakonec od návrhu ustoupili. „Lidé si tohle na úvod nepřejí,“ citovala agentura AP poslance Toma Cola. O tom, že republikáni se nakonec myšlenky oslabit úřad pro etiku vzdali, informoval i úřad předsedy Sněmovny reprezentantů Paula Ryana. Sám Ryan požadoval, aby připravovaná kontrola úřadu nijak nezasahovala do případů a do vyšetřování. 

Poměr sil mezi republikány a demokraty v Kongresu

  • Senát: 52:48
  • Sněmovna reprezentantů: 241:194

Navrhované změny týkající se úřadu vyvolaly protesty Demokratické strany i dozorčích organizací. Budoucí republikánský prezident Donald Trump na Twitteru neskrýval nad krokem sněmovních republikánů údiv, zaměřit by se podle něj měli spíše na daňovou reformu. „Zaměřte se na daňovou reformu, zdravotní péči a na řadu dalších věcí, které jsou o tolik důležitější,“ napsal Trump s tím, že Kongres má před sebou plno práce. 

Republikáni sice nemají nad 60 senátorů, což by jim umožnilo přehlasovat veto prezidenta, nicméně prezident je Donald Trump, takže teoreticky je to jejich prezident. Není ale jasné, jestli budou republikáni v Kongresu úplně spokojení se vším, s čím Trump přijde.
Tomáš Klvaňa
komentátor a publicista

Úřad pro etiku si prý moc dovoloval

Úřad vznikl v roce 2008 po řadě korupčních skandálů a některým republikánům se nelíbilo, že se v posledních letech příliš ochotně vrhá na prošetřování stížností podaných různými stranickými skupinami zvenčí.

„Jde o externí těleso, i když nominované Kongresem, které zvenčí kontroluje zákonodárný sbor. To se některým lidem, kteří interpretují ústavu striktněji, nelíbí. Chtějí, aby se to odehrávalo na půdě Sněmovny reprezentantů a Senátu,“ podotkl publicista Tomáš Klvaňa.

Podle nových pravidel měl úřad pro etiku spadat pod kontrolu poslaneckého výboru pro etiku a přejmenoval by se na úřad pro revizi stížností. Veškeré záležitosti týkající se možného porušení trestního práva by tak nově musel posuzovat výbor pro etiku, než by byly po odhlasování výborem postoupeny příslušným orgánům, například policii. Konečné rozhodnutí by tak bylo na poslancích.

Připoutejte se, prázdniny končí, vzkazuje Pence

Miliardář Trump vystřídá v úřadu demokrata Baracka Obamu už 20. ledna. První týdny budou mít zákonodárci hektické, avizoval dopředu Trump. „Řekl jsem svým bývalým kolegům, aby se připoutali, prázdniny skončily. Chystáme se dát do pohybu agendu, která se týká obnovy armády, oživení hospodářství a také toho, aby se Amerika opět stala velikou,“ konstatoval nový viceprezident Mike Pence.

Hned po prezidentské přísaze začnou senátoři posuzovat jeho ministerské nominace. Problémy se neočekávají, ačkoli demokraté chtějí schvalovací proces protáhnout. „Demokraté se stali oběťmi své vlastní pasti. V době, kdy ovládali Senát, totiž schválili zákon, podle něhož stačí k potvrzení nominovaných lidí jen 51 senátorů, tedy prostá většina. Je vysoce pravděpodobné, že lidé navržení Trumpem budou schváleni,“ podotkl zpravodaj ČT Martin Řezníček.

Nový Kongres má před sebou jedny z nejkonzervativnějších návrhů zákonů za poslední dekády. Republikáni spoléhají na to, že v ad hoc záležitostech se budou moci spolehnout na spolupráci s některými demokraty, kterým hrozí za dva roky nezvolení ve státech, kde nyní vyhrál Trump.
Martin Řezníček

Několik členů Republikánské strany ale vyslovilo pochyby o nominaci šéfa ropné společnosti ExxonMobil Rexe Tillersona na post ministra zahraničí. Důvodem jsou jeho vazby na ruského prezidenta Vladimira Putina a také nejasnosti, jak se vypořádá s bezpočtem diplomatických problémů, které postavily USA a Rusko proti sobě. Příkladem je situace v Sýrii nebo na Ukrajině či přístup k Íránu.

Nad zdravotní reformou se smráká

Republikáni už udělali první krok v záměru odvolat zdravotní reformu dosluhujícího demokratického prezidenta Baracka Obamy. Republikánský senátor Mike Enzi představil rezoluci, která zrušení reformy známé jako Obamacare předpokládá.

Sami republikáni si jsou ale vědomi, že celý proces může trvat měsíce a příprava náhrady zdravotního pojištění pak roky. Úplné zrušení reformy je všeobecně považováno za běh na dlouhou trať, protože republikáni i přes nadvládu v Senátu nemají dostatek hlasů na to, aby obešli případné obstrukce demokratických senátorů.

Očekává se tedy, že republikáni nejdříve omezí peníze pro Obamacare z federálního rozpočtu, na což jim stačí prostá většina, uvedla agentura Reuters.

Ve středu přijde do Kongresu končící prezident Obama, který bude lobbovat za to, aby zákonodárci reformu nerušili, případně alespoň nedělali radikální změny. „Je nečekané a bezprecedentní, aby prezident tři týdny před koncem svého mandátu šel obhajovat jeden ze svých největších počinů na domácí politické scéně,“ poznamenal Řezníček.

Zatímco obhájci reformy tvrdí, že zajistila dostupnou zdravotní péči milionům dosud nepojištěných Američanů, podle kritiků zdražila pojistky a pokřivila trh a je příliš nákladná. 

Změní se přístup k životnímu prostředí, byznysu, ale i daně

Demokraté pravděpodobně podpoří Trumpa a republikány v investicích do infrastruktury, těžko lze ale očekávat, že by podpořili zrušení Obamovy reformy zdravotnictví.
Tomáš Klvaňa
publicista

Zákonodárci pravděpodobně zruší i některé Obamovy regulace týkající se ochrany životního prostředí. Trump totiž tvrdí, že klimatické změny jsou pouze výmyslem Číny, která chce zlepšit své postavení oslabením USA.

„Je tu regulace, která se týká finančních trhů po velké finanční hospodářské krizi v roce 2008/2009, kdy republikáni chtějí uvolnit ruce byznysu a ekonomice. Mají zato, že Obama a jeho vláda ruce příliš svázali. Jsou tu i daňové otázky a řada dalších věcí, které jsou připravené ke změnám,“ uvedl Řezníček.

Republikáni mají pečlivě připravené návrhy zákonů

„Kongres je velice zajímavým úkazem. Nejde jen o dvě komory, které jsou si rovné, ale zároveň tu jde o čtyři různé skupiny – demokrati v Senátu a ve Sněmovně je trochu něco jiného. Stejně tak republikáni v obou komorách jsou různé skupiny. Aby tedy zákon prošel, musí získat podporu vysokého počtu (zákonodárců),“ upozornil zpravodaj ČT.

„Ve prospěch Trumpa hraje fakt, že republikáni si šest let připravovali zákony, které schvalovali a Senát je vracel, zazdil nebo je pak vetoval Obama. Takže je mají velmi podrobně připravené. A čekají na to, aby je mohli začít prosazovat,“ pokračoval Řezníček.

Zákonodárci budou jednat třeba i o kybernetických útocích na ústředí Demokratické strany během prezidentské kampaně. Obama z nich viní Rusko. Jeho administrativa nechala před pár dny v odvetě vypovědět 35 ruských diplomatů a uzavřít dvě ruská pracoviště ve státech New York a Maryland.

Zatímco vlivní republikáni souhlasí s tvrdým postupem proti Moskvě včetně nových sankcí, Trump chce vztahy s Ruskem zlepšit. Budoucí americký prezident nepovažuje podíl Ruska na aktivitách hackerů za prokázaný. Samotná Moskva obvinění z kyberútoků i vměšování do voleb popírá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael tvrdí, že udeřil proti režimu v centru Teheránu

Izraelská armáda zahájila v neděli ráno další vlnu vzdušných úderů v centru Teheránu proti íránskému režimu. Učinila tak několik hodin poté, co na města na jihu Izraele v blízkosti jaderného výzkumného centra dopadly dvě íránské balistické střely a zranily přes 100 lidí.
před 36 mminutami

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požadujeúplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
01:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kubu postihl další celostátní výpadek sítě

Kubu postihl v sobotu večer druhý celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě za necelý týden. Bez elektřiny se ocitlo na deset milionů lidí. V noci na neděli o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na kubánské ministerstvo energetiky. Země se s výpadky energie, způsobenými mimo jiné aktuální americkou ropnou blokádou, potýká opakovaně. První celostátní „blackout“ za současné blokády zažila v pondělí a úterý, trval přes 24 hodin.
před 3 hhodinami

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WHO: Útok na nemocnici v Súdánu zabil nejméně 64 lidí

Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí, mezi nimi jsou i děti. Úder podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který o něm informoval, vyřadil zařízení z provozu. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. Počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Tusk se snaží obejít veto prezidenta a zbrojit s Evropou. Spor trvá už týden

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.
před 7 hhodinami

Úředně mrtvý ukrajinský voják se vrátil domů ze zajetí. Na seznamu padlých zůstává

Podivný osud má ukrajinský voják, který byl tři roky oficiálně mrtvý. Kvůli chybě úřadů ho na začátku války rodina pohřbila. Po celou dobu byl přitom v ruském zajetí. Nyní je zpátky doma, oficiálně ale dál zůstává na seznamu padlých. Kvůli tomu nemá například doklady, ale ani nárok na pomoc.
před 8 hhodinami

Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.
před 11 hhodinami
Načítání...