Brusel - Pro Albánce a občany Bosny a Hercegoviny se v uplynulém týdnu pootevřely hranice Evropské unie. Na bezvízový styk museli čekat o rok déle než jejich sousedé - Srbsko, Černá Hora a Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Tento krok ze strany EU však neznamená, že by občané všech těchto zemí mohli užívat práv, jaká mají občané EU. Smějí se k nám vydat jen za poznáním, dovolenou nebo navštívit své blízké. Hledat práci nebo do EU přesídlit ještě zdaleka nemohou. V případě nutnosti může Brusel bezvízový styk opět zrušit.
Bod zlomu pro Albánce - mohou volně do EU, ale jen na návštěvu
Nespoutaná radost v ulicích Tirany naznačuje, jak významná tato událost pro Albánii v postkomunistické historii je. Až dosud byla vedle Kosova a Bosny a Hercegoviny jedinou balkánskou zemí, jejíž obyvatelé potřebovali pro cestu do EU víza. Od příštího měsíce už to ale platit nebude a fronty na vízová povolení před ambasádami západních zemí zmizí. Velké metropole kontinentu se najednou zdají být z Tirany blíž než kdykoliv předtím.
Není divu, že pro Albánce znamená příslib volného pohybu po Evropě obrovský zlom. Po pádu autoritativního režimu Envera Hodži se desetitisíce Albánců všemi způsoby snažily uprchnout ze své zbídačené země. Albánci měli za sebou dlouhá léta v nejizolovanějším režimu Evropy, kdy byly albánské hranice lemovány minovými poli. Snaha o útěk se kvalifikovala jako vlastizrada a trestala se i smrtí.
4 minuty
Albánci mohou do EU na návštěvu
V okamžiku definitivního pádu komunistického režimu v roce 1991 si přitom Albánci mohli gratulovat k máločemu. Ekonomika se téměř zhroutila, inflace vyletěla k 50 procentům, v ulicích řádily lupičské bandy. Jen co se zemi podařilo stabilizovat, přišel další pád. Mamutí pyramidové finanční hry dokázaly obalamutit téměř celý národ. Po jejich zhroucení v roce 1997 vyšli ožebračení Albánci do ulic. Násilnosti stály tehdy život na 1500 lidí.
Albánie je stále třetí nejchudší zemí kontinentu po Moldavsku a Kosovu, nezaměstnanost neklesá pod 12 % a podle odhadů CIA tvoří šedá ekonomika celou polovinu hospodářství. Země ale zažívá v posledních letech rychlý a stabilní růst. Spolu s Kyprem je jedinou evropskou zemí, která zůstala v kladných číslech i v průběhu krizového roku 2009. První odměna za léta relativního klidu přišla vloni, kdy Albánie vstoupila do NATO.
- 1991: Albánci masivně prchají ze země autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2103/210261.jpg
- 1991: Albánci masivně prchají ze země autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2103/210264.jpg
- 1991: Albánci masivně prchají ze země autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2103/210266.jpg
- Albánie po roce 1991 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2103/210270.jpg
- Albánie po roce 1991 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2103/210269.jpg
- Albánie za vlády Envera Hodži autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2103/210267.jpg