Na konci února si svět připomíná 75 let od popravy šesti členů známé odbojové skupiny v nacistickém Německu. Hnutí Weisse Rose čili Bílá růže soustředěné kolem sourozenců Schollových vyjadřovalo Hitlerově režimu nesouhlas nenásilně, letáky a nápisy na zdech. Za šíření protinacistických hesel ale povětšinou mladí intelektuálové a studenti skončili pod gilotinou.
Bílá růže připomíná nenásilný protest popravených studentů, kteří se vzepřeli nacismu
Bezstarostné mládí Sophie Schollové trvalo jen krátce. Dospívání německé studentky přeťal nacismus a ona se vůdčí ideologii své země vzepřela. Když 20. února 1943 shodila se svým bratrem z balustrády mnichovské univerzity protinacistické letáky, netušila, že právě tento moment rozhodne o osudu jejím i dalších pěti členů Bílé růže.
V tu dobu už za sebou měli rok odboje. Hlavním nástrojem skupiny se staly protestní texty distribuované v ulicích. „Je jisté, že se v současné době každý poctivý Němec musí stydět za svou vládu,“ stálo v jednom z nich.
Schollovy udal univerzitní vrátný, který opoziční tiskoviny na akademické půdě spatřil. Gestapo 22. února sourozence zatklo a o několik hodin později popravilo. Do konce měsíce byli zavražděni další čtyři studenti a intelektuálové.
Odstraňme plášť lhostejnosti!
Bílá růže jako symbol nenásilného boje proti útlaku v těchto dnech opět ožívá v německém Ulmu, kde Sophie a Hans žili. Pětasedmdesát let po jejich smrti kromě papírových květin s citáty z historických letáků dokumentuje odvahu skupiny Bílá růže i rozsáhlá výstava.
„Je to poselství svobody, spravedlnosti a občanské odvahy proti rasismu, antisemitismu. A tohle poselství občanská společnost velmi potřebuje,“ je přesvědčena zakladatelka Weisse Rose Foundation Hildegarda Kronawitterová.
„Dotýká se mě to. Myslím, že je skvělé, že stále z těch letáků promlouvají,“ říká synovec popravených sourozenců Julian Aicher a z jedno z hesel zpaměti cituje: „Odstraňme plášť lhostejnosti!“