Americký prezident Donald Trump sklidil kritiku za svůj první projev na zasedání Valného shromáždění OSN od řady politiků i komentátorů. Západní tisk píše o „nenávistné, nediplomatické řeči“, jaká tu dlouho nebyla. Trump mimo jiné pohrozil KLDR „naprostým zničením“ a Írán přidal do skupiny „zločineckých režimů“.
Bezprecedentní, komentují média Trumpův „nenávistný“ projev v OSN
Americký prezident v projevu v OSN „rozsekal své nepřátele na kousky“, napsal francouzský deník Le Figaro. Tak nediplomatický projev už ve Spojených národech dlouho nikdo neslyšel, dodal list.
Podle něj si šéf Bílého domu i protiřečil. Zpočátku totiž mluvil o posvátné nezávislosti států a suverenitě, přičemž slovo suverenita pronesl 21krát, ale jeho řeč byla přitom plná intervencionistických narážek. Boj proti islámskému terorismu kupodivu Trump zmínil jen okrajově, všímá si list.
Ve stejném duchu se nesla většina komentářů v západním tisku, které označují Trumpovu hrozbu zničením Severní Koreje za bezprecedentní. Hlava USA ve svém prvním projevu v OSN mimo jiné varovala, že pokud bude KLDR ohrožovat Spojené státy a jejich spojence, nebude mít Washington jinou možnost, než Severní Koreu zcela zničit.
„Není běžné, aby členský stát OSN, tím spíše ten nejmocnější, vyhrožoval totálním zničením jiné členské zemi přímo před jejími zástupci,“ komentoval to francouzský deník Le Monde. Americký prezident se podle něj „inspiroval svými agresivními příspěvky na Twitteru“.
Trumpova řeč „změnila pravidla hry“ a bezpochyby se stane jedním z nejpamátnějších momentů Valného shromáždění, právě i kvůli tomu, že jeden členský stát hrozil zničením jinému členskému státu, konstatuje britská BBC.
„Libyjský diktátor Muammar Kaddáfí trhal při svém projevu chartu OSN, venezuelský (prezident) Hugo Chávez cítil ,zápach síry‘ po bývalém americkém prezidentovi Georgi Bushovi starším. Ale mluvit o vyhlazení pětadvacetimilionové země? To ne,“ napsala komentátorka BBC.
Dodala, že zatímco před prvním projevem Trumpova předchůdce Baracka Obamy panovalo v sále napjaté očekávání, před Trumpovým proslovem vládla spíše úzkost. Nakonec se ale nenaplnily obavy, že Trump si vezme na mušku i samu OSN, kterou dříve označil za neschopný klub pro elitu.
Podle amerického deníku The New York Times vnesl Trump na půdu OSN stejný konfrontační styl, jaký používá doma. Prezidentovy výroky, které se na politických mítincích v USA setkávají s pochvalným pokřikem, byly na Valném shromáždění přijaty hrobovým tichem, které místy narušil nesmělý potlesk, poznamenal list, jenž šéfa Bílého domu často kritizuje.
Zpravodajská stanice CNN zvolila jako titulek ke svému článku o Trumpově řeči „Žádný americký prezident tak ke světu nemluvil“. Hlava USA se podle CNN prezentovala jako „rušivá, bojechtivá a nacionalistická“ osoba. Trumpův projev otřásl americkými politickými normami, napsala CNN.
Polský list Rzeczpospolita označil za „přelomový“ Trumpův příslib, že Amerika už nechce jiným vnucovat svůj způsob života. Trumpova vize podle deníku může těšit autoritářské režimy v Pekingu a Moskvě.
„Politika USA vůči Rusku se po desítky let opírala o prosazování hodnot demokracie, lidských práv, právního státu. Zřekneme-li se toho, dáme veliký dárek Vladimiru Putinovi, protože postavíme jeho a naše pohnutky na stejnou úroveň,“ řekl listu Andrew Weiss z Carnegieho nadace.
Trump ale potřebuje podporu Ruska a Číny, aby se vypořádal s režimem v Pchjongjangu, a tak dal jasně najevo, že buď Rusové a Číňané přitlačí severokorejského vůdce Kim Čong-una ke zdi, anebo ve východní Asii propukne konflikt s těžko předvídatelnými následky.
Asijská média si všímají hlavně toho, že Trump v projevu volil vůči Číně výrazně smířlivější tón. To by mohlo značit počátek konzistentnější zahraniční politiky Bílého domu, analyzuje hongkongský deník South China Morning Post.
Nový směr by vystřídal dosavadní „ad hoc“ styl Trumpovy diplomacie. South China Morning Post podotýká, že jen během července přeskakoval Trump od kritiky Pekingu za rostoucí obchody s KLDR k vyzdvihování „vynikajícího setkání“ s prezidentem Si Ťin-pchingem zase zpět ke znechucení nad tím, že Čína „nijak nepomáhá“ s řešením korejské krize.
V úterním projevu Čínu přímo zmínil pouze jednou, a to když jí děkoval za podporu při prosazení sankcí vůči Pchjongjangu.