Brusel - Na belgických obrazovkách se objevila debata o možném rozdělení země. Snad poprvé se o rozpadu federace mluvilo veřejně ve zcela vážném duchu, ne jen z recese. A pořad ještě víc vyostřil diskuzi mezi odborníky, politiky i občany. Hlavní otázky problému zní: Zmizí Belgie z mapy Evropy? Rozdělí se na Valonsko a Vlámsko, nebo přibude také separátní Brusel? A jak se národy podělí o královskou rodinu, které se nikdo nechce vzdát? „Spousta Vlámů mluví o tom, že by měla vzniknout nová republika, ale většina z nich se nechce odtrhnout od královské rodiny. Vyvstává tedy otázka: může monarchie přežít rozdělení země?“ ptá se žurnalista Ivan de Vader.
Belgie debatuje o rozdělení země. Brusel se možná také trhne
Podle některých názorů může. Roky sporů mezi frankofonním valonským jihem a vlámským severem přiměly odborníky zabývat se i touto myšlenkou. „Pokud si chceme udržet krále, a většina politiků dobře ví, že to občané chtějí, musela by vzniknout jakási unie a král by vládl třem zemím. To by mohlo fungovat,“ myslí si historik Herman van Goethem.
„Už v roce 1830 došlo k tomu, že Belgičané nabídli Leopoldu třetímu svou korunu, tak proč bychom to samé nemohli zopakovat o 150 let později?“ ptá se dále Ivan de Vader.
GALERIE
videogallery_35408
Takové teorie podporují také právníci. Ostatně na podobném principu fungují i současní nástupci britského impéria. „Existuje možnost, aby dva nebo tři státy byly jednou monarchií. Teoreticky by mohly požádat rodinu Saxen-Koburgů, aby vládla všem zemím,“ připouští Paul van Orshoven, odborník na ústavní právo.
Usilují o pokrok, ale zároveň jednání brzdí
Vlámové a Valoni se navzájem napadají za to, že se prý nesnaží hledat rychlé a kompromisní řešení vedoucí k rozdělení země. „Z jednání s Novou vlámskou aliancí mám dojem, že usilují o pokrok, ale zároveň jednání brzdí. To je problém celého jednání. Valonští socialisté chtějí rozdělení země, ale vlastně to tak nemyslí. Další si dělení nepřejí, ale nechávají si ho jako argument v záloze,“ tvrdí Alexander de Croo, předseda vlámské strany Open VLD.
Valonští socialisté připouští, že nepovažují rozvod za nutný. V takovém případě ale společná budoucnost v nejbližších letech rozhodně nebude růžová. „Naší největší nadějí je, že solidarita už brzy nebude potřeba. Ale přesto budeme potřebovat nejméně deset až patnáct let, než se nám podaří vytvořit vyváženou, klidnou a uspořádanou Belgii,“ uvažuje Paul Magnette z valonské Socialistické strany.
Brusel si možná bude chtít udržet integritu
Jenže místo dvou zemí by mohly vzniknout tři. Přestože je hlavní město Brusel rozděleno mezi Vlámy a Valony podobně jako zbytek země, je možné, že si bude chtít udržet svou integritu a nakonec se osamostatní. „Slabinou vlámského hnutí je vidina dobré budoucnosti pro Brusel. Jeho obyvatelé se nechtějí rozhodovat, jestli budou Vlámové, nebo Valoni. Trvají na své částečné nezávislosti, takže také můžou jít svou vlastní cestou,“ připomíná Wouter van Besien z belgické strany Zelených.
Vzájemné antipatie už přecházejí v různé naschvály. Poslední skandály rozvířily například realitní firmy, které prodávaly nemovitosti přednostně Vlámům, nebo starostové, kteří na předměstích Bruselu prosadili, že frankofonní valonští voliči dostanou volební lístky pouze ve vlámštině.
GALERIE
Belgie