Belgičané chtějí dostat „své“ hranolky na seznam UNESCO

Brusel - Když se řekne Belgie, mnozí si představí wafle, čokoládu nebo hranolky. Jejich anglický název french fries - tedy francouzské smaženky - dohání Belgičany k šílenství. Aby vyvrátili tenhle kulinářský omyl, chtějí své pomfrity zapsat jako duševní dědictví na seznam památek UNESCO.

Stánek s hranolkami stojí v Belgii prakticky na každém rohu. Jejich estetiská stránka nikoho netrápí, a tak si mohou lidé kupovat smažené pochoutky třeba hned vedle kostela v historickém srdci Bruselu. Z pohledu Belgičanů jde totiž o nedílnou součást kvalitního života. Ne jen o nějaké hranolky.

Ty nejvyhlášenější fritkoty, jak se stánkům říká, totiž patří ke společenským institucím. Jako by šlo třeba o pražské kavárny, kde sedával Franz Kafka nebo Albert Einstein. Stánků s hranolkami je v Belgii na pět tisíc. Sdružují se v unii, která teď vyrazila do útoku. Chtějí získat štempl, který potvrdí belgickou jedinečnost - to znamená zapsání na seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO.

Petici za tento nápad už podepsaly tisíce lidí. Čísla mluví jasně pro stánky s hranolkami: nejmíň jednou měsíčně je navštíví šedesát procent Belgičanů a aspoň jedenkrát ročně 95 procent obyvatelstva.

Stánek s tradičními belgickými hranolkami
Zdroj: ČT24

Jenže fritkoty mají i své nepřátele. Hygienici při svých kontrolách zjišťují stále víc nedostatků. Nebezpečí v 21. století je jasné – pouličním prodejcům hranolek může zvonit hrana. I proto se tolik touží dostat na seznam UNESCO.

Čí jsou hranolky? Naše! tvrdí Francouzi i Belgičané

Spláchli by s tím i důležité vítězství nad konkurencí z Francie. Jak všichni vědí, hranolkám se v angličtině neřekne jinak než french fries, tedy francouzské hranolky. Jenže o to už roky Belgičané vedou spor. Tvrdí, že hranolky vymysleli rybáři v Namuru, hlavním městě Valonska, tedy francouzsky mluvící části Belgie. A to jako náhradu za malé rybky. A odsud se prý jejich výtvor přenesl za francouzské hranice. Takovou verzi ale pařížští gurmáni zcela odmítají.

Jenže Belgičané mají svůj silný argument – kornout z papíru. Křupavé hranolky se v něm podávají s omáčkami, které se neprodávají nikde jinde na světě. To je belgická jedinečnost.

Belgičané jsou na "své" hranolky hrdí
Zdroj: ČT24

Navíc, belgické hranolky platí za hlavní jídlo, které na rozdíl od těch francouzských nepatří na talíř jako pouhá příloha. Prodejci hranolek tvrdí, že lidi sbližují - hranolky se ochutnávají, každý má jinou omáčku. Nejí se prý sobecky jako hamburger.

Pro majitele belgických stánků s hranolkami by zapsání na seznam UNESCO bylo obřím zadostiučiněním. Konečně by někdo uznal, že k jejich hranolkům patří přídavné jméno „belgické“. Stejně jako k akupunktuře čínská a flamenku španělské.

4 minuty
Horizont ČT24: Belgičané chtějí své hranolky v seznamu UNESCO
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 14 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 29 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 52 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami
Načítání...