Londýn – Na zlom v televizním vysílání se čekalo dlouho. Jako první s ním přišla britská společnost BBC Television, která zahájila pravidelné televizní vysílání. Před obrazovkami se usadili zvědaví diváci a představení mohlo začít. Vysílání probíhalo v Londýně pro asi 300 osobních televizorů a 20 přijímačů na veřejných místech. BBC se tak do povědomí svých diváků zapsala jako první televizní stanice na světě.
Chytat její signál ale nebylo jen tak. Televizi si mohl pořídit pouze movitý občan za 120 až 140 liber, přičemž třeba pivo přišlo na pouhé 3,5 pence. Signál měl navíc dosah jen po Londýně a blízkém okolí. Pro společnost BBC, která vznikla v roce 1922 a zanedlouho vyrostla ve známou rozhlasovou stanicí, byl experiment s televizí rizikem.
Televizní mánii napomohl na svět vynálezce John Logie Baird. Tento neúnavný propagátor mechanicko-optického systému vysílání už v roce 1924 sestrojil v Hastingsu první primitivní televizní aparát. Jeho přítel Ronald Tilman aparaturu popsal jako „chaotickou změť, kterou prostupovaly dráty různé síly a barvy“, přesto fungovala. Baird časem přesídlil do Londýna, sehnal finance a začal televizi propagovat na veřejnosti. Ministerstvo pošt udělilo Bairdově společnosti licenci povolující zkušební vysílání. BBC mu nakonec po úmorném přesvědčování poskytla požadované kapacity a „místo v éteru“.
Experimentální vysílání začalo už v roce 1929
Experimentální vysílání mechanické televize na vlnách BBC začalo roku 1929. Zastánci elektronického systému vysílání se ovšem také prosazovali. Ministerstvo pošt se nakonec rozhodlo, že dá oběma systémům stejnou šanci. A ten druhý nakonec zvítězil. BBC Television tak začala s přenosem obrazu o „vysoké rozlišovací schopnosti“ z Alexandra Palace v severním Londýně ve tři hodiny odpoledne 2. listopadu 1936. Vysílalo se denně odpoledne od tří do čtyř a večer od půl desáté do jedenácti.
Objevily se žánry, známé dodnes: muzikál, televizní film a zprávy. Přenos ze studia nebyl příliš kvalitní, brzy se však televizní kamery vydaly i ven ze studia. Vysílacích hodin postupně přibývalo. V roce 1938 se už vysílalo přes šestnáct hodin týdně včetně neděle, o rok později už třicet hodin. Slibný rozjezd přerušila druhá světová válka a britská televize se znovu ozvala až v červnu 1946. Skutečný televizní věk odstartovala korunovace královny Alžběty II. Podle odhadů tehdy přenos sledovalo asi 20 milionů diváků. „Je úžasné, že jsme mohli v televizi rozeznat i manžetové knoflíčky Winstona Churchilla,“ rozplýval se nad přenosem britský tisk.
A taky se začalo platit, náklady spojené s vysíláním měly pokrýt koncesionářské poplatky. BBC v současné době celosvětově sledují stovky milionů lidí a v Británii má asi 25 milionů předplatitelů. Provozuje tu celkem jedenáct kanálů rozličného zaměření. Dnes veřejnoprávní společnost BBC zaměstnává po celém světě necelých třiadvacet tisíc. Česká mutace zahraničního servisu BBC World Service byla zrušena v roce 2006. Budoucnost televize vidí její ředitel Mark Thompson v tom, že místo tradičního modelu vysílání nastoupí model, v němž si diváci a posluchači sami sestavují vlastní, individualizované programy a virtuální stanice.
