BBC: Podle většiny Čechů kapitalismus potřebuje reformy

Londýn - Dvacet let po pádu Berlínské zdi je ve světě rozšířená nespokojenost s kapitalismem volného trhu. Alespoň tak se to jeví podle průzkumu britské stanice BBC, která prováděla šetření ve 27 zemích světa, včetně České republiky. Jen 11 procent dotázaných si myslí, že kapitalismus funguje dobře a nepotřebuje změny. V ČR je tato nespokojenost nižší, ale i tak si 55 procent Čechů myslí, že kapitalismus má chyby, které mohou vyřešit reformy a regulace. Celkem 19 procent dotázaných v ČR je spokojeno s kapitalismem, jaký je, naopak 22 procent Čechů si myslí, že je zapotřebí úplně jiného systému.

V ostatních zemích je s nynějším kapitalismem spokojeno nejvíc lidí v USA (25 procent) a v Pákistánu (21 procent). Naopak v průměru 23 procent lidí ve zkoumaných zemích se domnívá, že kapitalismus je třeba vyměnit za jiný systém. Nejvíce je tento názor rozšířen ve Francii (43 procent), Mexiku (38 procent) a Brazílii (35 procent). 

Většina Čechů také klade důraz na větší úlohu vlády

Doug Miller, ředitel ústavu GlobeScan

„Zdá se, že pád Berlínské zdi v roce 1989 nebyl drtivým vítězstvím pro kapitalismus volného trhu, jak se tehdy zdálo - zvláště po událostech posledních 12 měsíců.“

Šedesát procent si myslí, že vláda by se měla víc angažovat na rovnoměrném rozdělování bohatství, zatímco 19 procent si myslí, že by se její nynější úloha neměla měnit a 15 procent je pro omezení úlohy vlády v tomto směru. Ve všech 27 zemích se pro větší úlohu vlády vyslovuje 67 procent lidí. 

Rovněž většina, 54 procent Čechů se domnívá, že by vláda měla víc vlastnit a kontrolovat důležitá průmyslová odvětví. Naopak 23 procentům vyhovuje nynější stav a 17 procent si myslí, že by se měla vláda angažovat ještě méně. 

A co takhle rozpad Sovětského svazu? 

V České republice to považuje za pozitivní událost 63 procent lidí a 14 procent si myslí, že to byl negativní vývoj. Ve zkoumaných zemích považuje rozpad SSSR za pozitivní 54 procent dotázaných. Nicméně takový názor převládá jen v 15 zemích. Nejvíce vítají rozpad komunistické velmoci Američané (81 procent), Poláci (80 procent), Němci (79), Britové (76) a Francouzi (74).

Naopak 61 procent Rusů a 54 procent Ukrajinců považují konec Sovětského svazu za nepříznivý. Stejného názoru je 69 procent Egypťanů, zatímco v Indii, Keni a Indonésii jsou názory rozdělené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...