Bavorsko začne pro migranty stavět byty, zároveň chce omezit počet příchozích

Bavorsko se chystá stavět levné byty a zajistit integrační kurzy pro migranty, zároveň personálně posílí policii a imigrační úřady. Do opatření pro integraci běženců investuje v příštím roce 489 milionů eur. Řekl to bavorský premiér Horst Seehofer. Zároveň vyzval k omezení příchodu uprchlíků. Zemský ministr vnitra Joachim Herrmann upozornil, že pokud evropské země nebudou hlídat vnější hranice EU a nebudou registrovat běžence, Německo začne uprchlíky na svých hranicích odmítat.

Bavorsko vytvoří 3700 nových pracovních míst, zejména u policie, na úřadech a ve školách. Podle Seehofera by se tak měla zajistit lepší bezpečnost obyvatel, intenzivnější péče o běžence a také dostatek kvalifikovaných učitelů, kteří pomohou běžencům získat kvalifikaci pro německý pracovní trh. „Předpokládáme, že do roku 2019 by se na pracovní trh mělo úspěšně integrovat 60 tisíc lidí,“ řekl bavorský premiér.

Největší německá spolková země chce také investovat do stavby bytů. V první řadě začne stavět provizorní stavby pro zajištění bezprostředních potřeb běženců, do budoucna ale začnou vznikat klasické byty pro trvalé bydlení. Podle Seehofera by jich každý rok mělo být postaveno šest až sedm tisíc. Určeny budou nejen běžencům, ale i sociálně slabým Němcům.

Bavorský premiér: Počet běženců přicházejících do Německa je třeba omezit

„Těchto 489 milionů eur jsou dobře investované peníze. Neúspěšná integrace přistěhovalců by nás vyšla mnohem dráž,“ řekl Seehofer. Zároveň ale upozornil, že je třeba omezit počet lidí, kteří do Německa přicházejí.

„Potřebujeme omezit imigraci, pokud chceme zajistit, že obyvatelé budou s běženci nadále solidární,“ řekl. Zároveň pohrozil kancléřce Angele Merkelové, že Bavorsko podá na Berlín žalobu u ústavního soudu, aby si vynutilo větší aktivitu vlády při řešení uprchlické krize.

Bavorský ministr vnitra Herrmann uvedl, že je nutné, aby evropské státy zabezpečily vnější hranice Unie. „Dokud nebude garantována ochrana vnějších hranic EU, bude třeba zabezpečit vnitřní hranice. Proto bylo správné, že Německo obnovilo hraniční kontroly. A tyto kontroly budou muset fungovat ještě delší dobu,“ řekl.

Podle Herrmanna běženci také musí být registrováni v první zemi, do níž vstoupí. „Pokud to nebude platit, pak bude muset Německo odmítat běžence přímo na hranicích,“ řekl. Zároveň vyzval Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF), aby opustil dosavadní praxi, kdy uděluje azyl i těm běžencům, kteří do EU vstoupili jinde než v Německu.

Bavorsko vyvolává u běženců paniku, zní z druhé strany

Bavorskou hrozbu o možném odmítání uprchlíků na německo-rakouských hranicích kritizoval spolkový ministr vnitra Thomas de Maiziere. Ke kritice se přidal i šéf jedné z nejdůležitějších německých organizaci na pomoc uprchlíkům Pro Asyl Günter Burkhardt. Seehofer svými výroky podle něj vyvolává u běženců paniku z možného uzavření hranic a podněcuje u nich reflex rychle se zachránit, dokud není pozdě.

Podle rakouské ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové by odmítání uprchlíků na hranicích Německa vedlo k humanitární krizi. Pro případ, že by se tak ale stalo, začala už Vídeň připravovat nouzové ubytovny.

obrázek
Zdroj: ČT24

Německá kancléřka Angela Merkelová v září po dohodě s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem umožnila, aby běženci, kteří se do té doby zdržovali v Maďarsku, přejeli přes rakouské území do Německa. Krátce předtím byla zveřejněna vnitřní směrnice Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF), že německé úřady mohou rozhodovat o udělení azylu i těm lidem, kteří vstoupili do Evropské unie v jiném státě.

Euroskeptická AfD chce podat trestní oznámení na Merkelovou

Mnoho běženců si tyto informace vyložilo jako pozvání do Německa, kde očekávali snadné získání azylu. V září se tak v Německu zaregistrovalo rekordních 164 tisíc běženců. Celkový počet uprchlíků, kteří do země v září přišli, odhadují někteří politici na 270 tisíc. Podle vládní prognózy očekává Německo letos ještě zhruba 800 tisíc běženců. Neoficiální odhady ale uvádějí, že do země přijde až 1,5 milionu lidí.

Euroskeptická strana Alternativa pro Německo (AfD) chce na Merkelovou podat trestní oznámení. Na Twitteru to oznámila předsedkyně strany Frauke Petryová. Podle AfD se kancléřka provinila proti azylovým zákonům, když v září dala najevo, že Německo přijme syrské běžence, kteří se do té doby zdržovali na území Maďarska.

Předsedkyně strany AfD Frauke Petryová
Zdroj: Bernd von Jutrczenka/ČTK/DPA

Euroskeptici vyzvali k uzavření hranic

Místopředseda strany Alexander Gauland uvedl, že kancléřka se zachovala jako převaděčka lidí přes hranice. Němečtí euroskeptici zároveň vyzvali vládu, aby uzavřela hranice v místech, kde dochází k „divoké, nekontrolované imigraci“. Zároveň žádají rychlé vyhoštění běženců buď do jejich vlasti, nebo do mezinárodně zřízených sběrných táborů ve třetích zemích.

Popularita AfD je díky současné vlně přistěhovalců na vzestupu. Strana, která se stále silněji vymezuje proti imigraci, má podle posledních průzkumů nyní podporu sedmi procent voličů, nejvíc v letošním roce. Naopak popularita Merkelové klesla na letošní minimum 47 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...