Santiago de Chile - Socialistka Michelle Bacheletová vyhrála podle očekávání druhé kolo prezidentských voleb v Chile. Drtivě porazila kandidátku vládních konzervaticů Evelyn Mattheiovou. Dvaašedesátiletá Bacheletová se tak v březnu příštího roku stane dvanáctou ženou v čele státu současného světa. Vystudovaná lékařka už jednou post prezidentky zastávala - jako první žena v historii země.
Michelle Bacheletová zvítězila přesvědčivým rozdílem - získala 62 procent hlasů, Mattheiová pouhých 38 procent. „Děkuji vám za tuto výsadu, za srdečnost, za podporu, za tento národ, který jste rozzářili. Děkuji, že jste mě dnes udělali tak šťastnou prezidentkou,“ řekla po vyhlášení výsledků.
Bacheletová se tak stane prezidentkou již podruhé. Úřad zastávala již v letech 2006–2010, tehdy ale znovu kandidovat nemohla, neboť chilská ústava nepřipouští dva prezidentské mandáty za sebou.
V prvním kole prezidentské volby 17. listopadu dostala 47 procent hlasů, téměř dvakrát tolik co Mattheiová. Podle pozorovatelů zůstala Bacheletová jasnou favoritkou i pro včerejší hlasování, třebaže žádné rozsáhlejší průzkumy mínění se v zemi před volbami nekonaly.
Evelyn Mattheiovou (60) oslabovaly v očích řady voličů rodinné svazky s Pinochetovou vládou z let 1973–1990. Příliš jí nepomohlo ani její působení v nepopulární vládě končícího prezidenta Sebastiána Piňery.
O výsledku voleb nebylo větších pochyb, všeobecně předpokládaný výsledek ale mohl podle analytiků voliče demotivovat. Slabá volební účast by mohla podkopat naděje Bacheletové na přesvědčivé vítězství, které potřebuje, aby mohla dotlačit notoricky vrtkavý parlament ke schválení svých plánů.
Verónica Michelle Bacheletová se narodila 29. září 1951 v hlavním městě Santiagu. Od mládí se angažovala v Socialistické straně (PS). Na vlastní kůži pocítila hrůzy Pinochetova režimu, když její otec, generál Alberto Bachelet, jenž zůstal věrný svrženému prezidentovi Salvadoru Allendemu, zemřel ve vězení na následky mučení. Také Michelle a její matka-archeoložka byly uvězněny. Po propuštění emigrovaly do tehdejšího východního Německa, kde Bacheletová na berlínské Humboldtově univerzitě vystudovala medicínu. V roce 1979 se vrátila do Chile a po pádu diktatury začala pracovat v Národní komisi pro AIDS. V roce 1995 byla zvolena do ústředního výboru PS a v roce 2000 se stala ministryní zdravotnictví. Za dva roky v této funkci zahájila reformu, díky níž mimo jiné mohou matky pobývat s dětmi v nemocnici či otcové mohou asistovat u porodu. V letech 2002–2004 jako první žena v Latinské Americe vedla ministerstvo obrany a v roce 2006 se stala prezidentkou. Když v březnu 2010 končila svůj první prezidentský mandát, dosahovala její popularita více než 80 procent. V červenci 2010 se stala výkonnou ředitelkou nové organizace OSN pro rovnost pohlaví a posílení práv žen (UN Women), kterou vedla do letošního března.
Charismatická Bacheletová, jež byla velmi oblíbená už v době svého prvního funkčního období pro svůj neformální a vřelý přístup k lidem, bude mít možnost prosadit levicové reformy. Jako šéfka koalice Nová většina, v níž se spojili křesťanští demokraté, sociální demokraté, socialisté i komunisté, slíbila mimo jiné reformu vzdělávacího systému, jež se stala předmětem masového protestního hnutí v posledních více než dvou letech.
Dále chce prosadit zvýšení daní velkým podnikům z 20 na 25 procent, vytvořit novou ústavu a změnit volební systém, tzv. binominalismus, zavedený za Pinochetova režimu, který vyřazuje ze hry malé strany. Chce také zavést možnost potratů a slíbila podpořit širokou debatu o možnosti sňatků pro homosexuály.
Protikandidátka Mattheiová varovala voliče, že z prosperující a stabilní země by se za Bacheletové mohl stát další ničivý levicový experiment typu Venezuely. „Chtějí změnit ústavu podobně jako Venezuela, kde je každý den těžší sehnat jídlo. Nepřipomíná vám to něco?“ prohlásila na čtvrtečním setkání s voliči se zjevným odkazem na katastrofální vývoj ekonomiky v důsledku socialistické politiky svrženého prezidenta Salvadora Allendeho počátkem 70. let.
Ženy v čele států světa:
Spojené království - Alžběta II. (od 1952)
Dánsko - Margrethe II. (od 1972)
Libérie - Ellen Johnsonová-Sirleafová (od 2006)
Argentina - Cristina Fernándezová (od 2007)
Litva - Dalia Grybauskaitéová (od 2009)
Kostarika - Laura Chinchillová (od 2010)
Brazílie - Dilma Rousseffová (od 2011)
Kosovo - Atifete Jahjagová (od 2011)
Malawi - Joyce Bandová (od 2012)
San Marino - Anna Maria Muccioliová (od 2013)
Jižní Korea - Pak Kun-hje (od 2013)
