Mladí australští uchazeči o práci stále bojují s rasistickými předsudky. Průzkum ukázal, že absolventi vysokých škol s exotickým jménem jsou na pracovním trhu výrazně méně úspěšní než ti, kteří mají tradiční anglická jména. Podle odborníků přitom zaměstnavatelé odmítající uchazeče na základě jejich jména či původu poškozují i sami sebe.
Australani zápasí s předsudky. Mění si exotická jména, aby sehnali práci
Horizont ČT24: Australané mění jména kvůli práci (zdroj: ČT24)
Jedním z uchazečů o práci s nepříliš obvyklým jménem je i Nimash Paranapalliyage. Když dokončil studia a začal hledat práci, tak si změnil své jméno, aby zvýšil šance na trhu práce. Předtím na anonymním oddělení lidských zdrojů, u kterého se ucházel o stovky uvolněných pracovních míst, původně používal ještě své pravé příjmení Paranapalliyage. Odpovědi se nedočkal skoro nikdy – a proto se rozhodl k radikálnímu kroku.
„Mé celé jméno má dohromady 21 písmen, tak jsem ho zkrátil zhruba na osm. Za několik týdnů se mi začali ozývat zpátky. Zřejmě to zabralo,“ popisuje Nimash, který dnes pracuje pro realitní agenturu a vyhodnocuje pro ni cenu pozemků. Své příjmení přitom používá ve zkrácené podobě: „Parana“.
Čerstvý průzkum dal jeho pragmatismu za pravdu. Vyplývá z něho, že uchazeči o práci s anglickými jmény mají úspěšnost přes 21 procent, zatímco ti s neanglickými pouze jedenáct a půl.
Firmy si diskriminací škodí, tvrdí organizace
Na vlastní kůži se o tom přesvědčila také Ilham Musová, která za dva roky rozeslala stovky přihlášek. „Ozvali se mi zhruba jenom tři. Jeden z mých přátel zmínil, že by důvodem mohlo být mé jméno, které by mohlo být překážkou,“ podotýká uchazečka o práci.
Organizace, které situaci monitorují, připisují podobné případy přežívajícím předsudkům i hluboce zakořeněnému rasismu. Zaměstnavatelé si ale podle nich sami škodí. Celosvětově se totiž klade stále větší důraz na chování firem z hlediska ekologie nebo právě přijímání nových lidí.
„Dobře víme, že organizace potřebují diverzitu, aby byly více inovativní, kreativnější a uměly řešit problémy. Data v tomto ohledu mluví velmi jasně,“ tvrdí generální ředitelka Rady pro diverzitu Lisa Annesová.
Jenže praxe zatím často mluví opačně. Ilham se přesto rozhodla bojovat dál. „Mé jméno je má identita a neměla bych si ho měnit z žádného důvodu,“ dodává. Nimash oproti ní naopak přistoupil na pravidla pracovního trhu. „Každý by měl dostat šanci a být hodnocen pouze na základě svých schopností,“ říká pracovník realitní firmy, kterému se sázka na změnu jména vyplatila.
Australská Rada pro diverzitu nyní rozjíždí mezi zaměstnavateli kampaň, jak pořádat nábory, které by lidem jako Nimash nebo Ilham podobná dilemata do budoucna ušetřily.