Stovka evropských novinářů podpořila výzvu poslancům Evropského parlamentu, aby uložili velkým internetovým platformám povinnost přepouštět část svých finančních zisků sdělovacím prostředkům, na jejichž novinářské články, fotografie či videa odkazují.
Ať Facebook, Google či Twitter platí za sdílení našich článků, bouří se evropští novináři
Europarlament má v polovině září projednávat evropskou směrnici o autorském právu, není ale jisté, zda se v ní prosadí i tento finanční požadavek. V červenci se pro něj mezi europoslanci nenašlo dost podpory.
Spor se vede zejména o článek 11, který má vydavatelům umožnit vyžadovat poplatek za pouhý odkaz nebo náhled na článek na internetových platformách. V praxi jde o to, že platformy typu Google News, Facebook, Wikipedie, Twitter nebo i český Seznam se mají podělit o zisky, které jim z toho díky reklamě plynou. Platformy se tomu brání, stejně jako to kritizují některé politické subjekty, například pirátské strany, které tvrdí, že obhajují svobodu internetu.
Z iniciativy válečného zpravodaje francouzské tiskové agentury AFP Sammyho Ketze, který působí na Blízkém východě, vznikla petice vyzývající k zachování článku 11 ve směrnici. Jde podle něho o otázku přežití nezávislých médií v Evropě, kterým tak budou potvrzena vlastnická práva na tvorbu umístěnou na internetu. Bez tohoto článku by novináři de facto dál pracovali pro zmíněné platformy zadarmo, anonymně a bez jakéhokoli uznání.
Pod výzvu se podepsalo 103 novinářů z 27 evropských zemí, mezi nimiž je řada nositelů národních i mezinárodních novinářských ocenění. V Česku se připojila šéfredaktorka České tiskové kanceláře Radka Marková, zahraniční zpravodaj České televize Jakub Szántó a novinářka Českého rozhlasu Lucie Vopálenská. Článek jednoho z nejrespektovanějších reportérů AFP v úterý otisklo množství evropských médií, včetně několika českých zpravodajských webů.
Ketz upozornil na problém pohledem válečných zpravodajů, jejichž působení v krizových oblastech je pro média finančně nesmírně náročné. „Za více než 40 let v novinářské branži jsem byl svědkem, jak počet novinářů na místě, kde se něco děje, postupně klesá. Rostou přitom rizika, která novináře mohou stát život. Stali jsme se terči a naše výjezdy stojí čím dál více peněz,“ napsal.
„Časy, kdy nám stačila bunda, tričko a v kapse nějaký doklad, jsou už dávno pryč. Teď potřebujete neprůstřelnou vestu, pancéřované vozy, někdy i osobní strážce a také pojištění. Kdo všechno tohle platí? Média. A platí hodně,“ pokračoval Ketz.
„Navzdory tomu, že platí obsah a posílají novináře, kteří riskují vlastní život, aby vytvořili spolehlivé, komplexní a důvěryhodné zpravodajství, nejsou to oni, kdo z toho profitují. Jsou to internetové platformy, které nemusí zaplatit ani cent. Je to úplně stejné, jako když přijde někdo cizí a naprosto bezostyšně sklidí plody vaší práce. Nic takového nemůžete v demokracii omluvit a není to ani morálně ospravedlnitelné,“ zdůraznil zpravodaj AFP.
„Mnoho přátel skončilo s novinařinou, protože jejich vydavatelství buď zkrachovalo, nebo jim už nebylo schopné platit,“ dodal.