Londýn - Zakladatel kontroverzního serveru WikiLeaks Julian Assange se poprvé od března objevil na veřejnosti, když z balkónu ekvádorského velvyslanectví v Londýně pronesl svůj projev. V něm poděkoval ekvádorskému lidu a především pak prezidentu Correovi a ministru zahraničních věcí Ricardu Patiňovi za udělení azylu a zasazení se o spravedlnost. Assange pak následně vyzval americký establishment k ukončení honu na čarodějnice v podobě stíhání WikiLeaks. Unie jihoamerických národů (UNASUR) dnes v tomto sporu oficiálně podpořila Ekvádor.
Assange: USA se musí zříci honu na čarodějnice v podobě WikiLeaks
Začátek svého očekávaného projevu Assange věnoval poděkování latinskoamerickým zemím, že hájí právo na azyl. Ekvádor se podle něj udělením politického azylu zasadil o spravedlnost. Velké díky patřilo i lidem kolem WikiLeaks za podporu a v neposlední řadě i Assangeově rodině a blízkým. Hlavní bodem byla však kritika Spojených států. Ty by podle jeho slov měly zastavit hon na čarodejnice v podobě honu na osazenstvo serveru WikiLeaks.
„USA se musí zříci honu na čarodějnice v podobě WikiLeaks. USA se musí zavázat před celým světem, že nebudou pronásledovat novináře, kteří vrhají světlo na nekalé hry mocných. Válka establismentu USA musí skončit,“ zaznělo v Assangeově projevu.
V projevu zaznělo i jméno vězněného vojáka Bradleyho Manninga. „Vězněný voják zadržovaný ve Virginii, který po dvou letech stále čeká na soud, musí být propuštěn. Bradley Manning musí být propuštěn. Kdyby spáchal to, z čeho je viněn, tak bude hrdinou pro nás všechny,“ prohlásil Assange.
Zhruba desetiminutovému proslovu, který Assange ukončil zvednutím obou palců, naslouchal dav sympatizantů WikiLeaks. Ti často dávali najevo souhlas s výroky jednačtyřicetiletého Australana potleskem a pochvalným hvízdáním. Na místě byla také řada mediálních štábů. Budova byla při Assangeovu projevu obklíčená britskými policisty, kteří byli připraveni zakladatele WikiLeaks zadržet, pokud by území ambasády opustil.
Nadále platí, že pokud Assange opustí budovu ambasády, bude zatčen
Pokud by Assange budovu ambasády opustil, bude téměř jistě zatčen. Policie u budovy ambasády stále hlídkuje. Londýn navíc opět zdůraznil, že Australana nenechá odjet jinam než do Švédska. Že by Britové vtrhli na ekvádorskou ambasádu, se ale neočekává. Celá záležitost se tak asi značně protáhne. Média mezitím spekulují o tom, zda by Assange Ekvádorci mohli vyvézt v diplomatickém zavazadle nebo ho přímo jmenovat diplomatem. Právníci jsou ale v tomto směru skeptičtí.
Organizace amerických států (OAS) oznámila, že na příští týden svolá do Washingtonu naléhavou schůzku. Má být věnována zostřenému napětí mezi Ekvádorem a Británií a Assangeově kauze.
Assange se kromě Ekvádoru těší velké podpoře i v dalších latinskoamerických zemích. Ministři dvanáctičlenné Unie jihoamerických národů (UNASUR) se dnes sešli v ekvádorském Guayaquilu a v závěrečném prohlášení podpořili Ekvádor v jeho krizi s Británií v kauze šéfa WikiLeaks. Země vyzvaly k dialogu a hledání oboustranně přijatelného řešení.
Švédští vyšetřovatelé Assange zatím z ničeho neobvinili
Jednačtyřicetiletý Australan Assange se skrývá na ekvádorském velvyslanectví v Londýně od 19. června. Požádal tam o azyl poté, co britský soud rozhodl o jeho vydání do Švédska. Švédští vyšetřovatelé Assange zatím z ničeho neobvinili, vyšetřují ho však pro podezření ze znásilnění, které v roce 2010 vznesly dvě švédské spolupracovnice WikiLeaks.
Assange tvrdí, že se ničeho protizákonného nedopustil. Obvinění považuje za politicky motivovanou mstu za činnost serveru WikiLeaks, který v roce 2010 zveřejnil desítky tisíc tajných dokumentů americké armády a diplomacie. Assange také tvrdí, že mu ve Švédsku hrozí vyhoštění do USA a že by ve Spojených státech mohl být odsouzen k smrti.