Asadova armáda navzdory rezoluci o příměří dál bombarduje, tvrdí pozorovatelé

Navzdory sobotní rezoluci Rady bezpečnosti OSN požadující bezodkladné nastolení třicetidenního příměří v Sýrii ráno syrské vládní síly obnovily bombardování cílů v oblasti syrské východní Ghúty. Oznámila to exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která dění v Sýrii monitoruje. Podle ní vojenské jednotky prezidenta Bašára Asada dvakrát udeřily na periferii města Dúmá ve východní Ghútě.

Náčelník generálního štábu íránské armády generál Mohammad Bakeri oznámil, že útoky na ta předměstí Damašku, která ovládají teroristé, budou pokračovat. Jinde ale budou Írán i syrské vládní síly respektovat rezoluci Rady bezpečnosti.

V sobotu schválená rezoluce žádá příměří v Sýrii, které má začít okamžitě a trvat nejméně 30 dní. Cílem je umožnit humanitární pomoc pro civilisty a evakuaci zraněných a nemocných.

Impulzem k rezoluci byla katastrofální situace ve východní Ghútě, kterou ovládají povstalci. Vládní jednotky zintenzivnily bombardování oblasti začátkem tohoto měsíce a jen za poslední týden tam podle SOHR zemřelo na pět set civilistů, včetně 120 dětí. V obležení vládních jednotek tam žije na 400 tisíc lidí.

Pro rezoluci o příměří v Sýrii nakonec zvedlo ruku všech 15 členů Rady bezpečnosti
Zdroj: Eduardo Munoz/Reuters

Merkelová a Macron mluvili s Putinem, žádají tlak na Asada

Příměří se ale nemá vztahovat na operace vedené proti extremistům z organizace Islámský stát (IS), teroristické sítě Al-Káida a Fronty dobytí Sýrie (bývalá fronta An-Nusra). Na žádost Ruska byla formulace doplněna o „další osoby, skupiny a hnutí spojené s Al-Káidou a IS, stejně jako další teroristické skupiny určené Radou bezpečnosti“. Za teroristické skupiny ale považuje syrská vláda a Rusko, které ji podporuje, i některé povstalce, jež podporuje západní koalice.

Vedoucí představitelé Německa a Francie vyzvali ruského prezidenta, aby vyvinul maximální tlak na syrskou vládu s cílem zastavit boje ve východní Ghútě. Spolková kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v telefonátu s Vladimirem Putinem dali jasně najevo, že příměří je základem pokroku na cestě k politickému řešení krize v Sýrii v rámci ženevských mírových rozhovorů pod vedením OSN.

Putin své protějšky podle Berlína informoval o „praktických opatřeních přijatých ruskou stranou v zájmu evakuace civilistů, dopravy humanitárních zásilek a zajištění lékařské pomoci pro syrské civilisty“.

Povstalci příměří přivítali, chtějí chránit humanitární konvoje

Dvě nejvlivnější povstalecké skupiny působící v oblasti syrské východní Ghúty, která byla poslední týden cílem intenzivních náletů sil syrského prezidenta Bašára Asada, rezoluci RB OSN požadující třicetidenní příměří v Sýrii přivítaly.

Ultrakonzervativní povstalecká skupina Džajš al-Islám (Armáda islámu) a Fajlak ar-Rahman v oddělených prohlášeních slíbily, že budou chránit konvoje s humanitární pomocí, které přijedou do zmíněné povstalecké enklávy ležící poblíž metropole Damašku.

Rebelové rovněž uvedli, že budou dodržovat klid zbraní. Varovali ale zároveň, že odpoví na jakékoli porušení příměří ze strany syrské vlády a jejích spojenců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...