Armstrong Američanům naposledy ukázal cestu ke hvězdám

Washington - Na 1500 lidí se dnes ve washingtonské Národní katedrále zúčastnilo vzpomínkového obřadu k úmrtí astronauta Neila Armstronga. Prvního člověka, který kdy vstoupil na povrch Měsíce, si kromě jiných připomněli také jeho kolegové z posádky Apolla 11 Buzz Aldrin a Michael Collins. Armstrong zemřel 25. srpna ve věku 82 let. Příbuzní a přátelé se s ním rozloučili při soukromém obřadu už předminulý týden v Cincinnati. Rodina také bez bližších podrobností oznámila, že astronaut bude pohřben do moře.

„Neila si budeme vždy pamatovat jako toho, kdo udělal první lidské kroky po jiném světě. Ale byla to jeho odvaha, slušnost a skromnost, které ukazoval po celý život, co ho vyzvedlo ke hvězdám,“ řekl ředitel Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Charles Bolden. „Neil Armstrong toho nechal víc než jen stopy a vlajku na Měsíci. Vytvořil základy pro budoucnost a vytyčil cestu pro budoucí americké průzkumníky, kteří jako první vstoupí na Mars nebo na jinou planetu,“ dodal.

„Ještě jednou jsi nám nyní ukázal cestu ke hvězdám,“ řekl astronaut Eugene Cernan, velitel Apolla 17 a zatím poslední člověk, který kráčel po povrchu Měsíce. Po Cernanových slovech si lidé shromáždění v katedrále vyslechli píseň od Franka Sinatry Fly Me to the Moon (Dones mě na Měsíc) v podání Diany Krall.

Rozloučení s Neilem Armstrongem
Zdroj: ČTK/AP/Ann Heisenfelt

Při vzpomínkovém obřadu také zazněly výňatky z 50 let starého proslovu někdejšího prezidenta USA Johna Kennedyho, který nastartoval americkou snahu o přistání lidí na Měsíci.

Armstrong jako první člověk stanul na povrchu Měsíce 20. července 1969. Než se stal astronautem, byl pilotem amerického vojenského námořnictva. Zemřel kvůli komplikacím po operaci srdce. Stalo se tak 43 let, měsíc a čtyři dny od okamžiku, kdy se jako první člověk ocitl na mimozemském vesmírném tělese. Podle amerického prezidenta Baracka Obamy byl Armstrong „hrdinou nejen své doby, ale všech dob“.

6 minut
Telefonát Víta Pohanky
Zdroj: ČT24

Během soukromého obřadu byly ve Spojených státech na Obamův pokyn staženy vlajky na půl žerdi. Souběžně s přísně soukromým pohřbem v Cincinnati proběhla v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě vzpomínková akce, kde se sešly stovky lidí – zaměstnanci NASA i turisté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 21 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...