Arménská vládní koalice se rozpadla, země je ve slepé uličce

3 minuty
Politická krize v Arménii
Zdroj: ČT24

Situace v Arménii se po protesty vynucené demisi premiéra Serže Sargsjana komplikuje. Vůdce opozičních demonstrací Nikola Pašinjan se měl sejít s úřadujícím předsedou vlády Karenem Karapetjanem, ze schůzky ale sešlo. Karapetjan poté vyzval prezidenta Armena Sarkisjana, aby vyhlásil mimořádné parlamentní volby. Pašinjan ale požaduje jmenování prozatímní vlády v čele s „kandidátem lidu“. Mezitím se rozpadla vládní koalice – odchází z ní menší partner Republikánské strany, levicová nacionalistická strana Dašnakcuťun (Arménská revoluční federace).

„Udělali jsme vše pro to, aby se konal dialog. Ale nelze takto věčně pokračovat. Vzhledem k tomu opouštíme vládnoucí stranu a prohlašujeme, že parlament musí vybrat premiérem toho, kdo má důvěru lidu. Nový premiér musí řešit vnitropolitickou krizi a v demokratických podmínkách zajistit parlamentní volby,“ uvedla strana Dašnakcuťun v prohlášení.

Předčasné volby by mohly být pro vládnoucí Republikánskou stranu východiskem, jak si udržet jakousi moc v zemi, a zároveň eliminovat pouliční protesty. Jiná cesta už podle mě z této situace nevede.
Petra Procházková
Lidové noviny

Připomněla také, že dva ze sedmi poslanců tohoto uskupení již dříve oznámili svůj přechod k opozici.

Opoziční předák Pašinjan ke zvolení premiérem potřebuje hlasy nejméně 53 z celkem 105 poslanců jednokomorového arménského parlamentu. Zatím má podle agentury TASS zaručenu podporu 40 zákonodárců. Přejdou-li k němu i všichni poslanci Dašnakcuťun, bude mu ještě šest hlasů scházet.

Právě Pašinjana navrhuje celá opozice na předsedu příští vlády. „Očekáváme, že všechny poslanecké kluby v parlamentu akceptují jediného kandidáta, kterého si vybral lid,“ prohlásil podle zpravodajského serveru Arka mluvčí jedné z opozičních stran Ruben Rubenjan.

Vládnoucí Republikánská strana disponuje v parlamentu 58 ze 105 poslaneckých mandátů. „Máme většinu v parlamentu. Naše frakce je jednotná, budeme mít vlastního kandidáta (na premiéra),“ řekl novinářům šéf poslaneckého klubu Vagram Bagdasarjan.

Opoziční prozápadně orientovaná liberální aliance Cesta ven (Jelk), kterou reprezentuje vůdce protestů Pašinjan, má v parlamentu devět poslanců. Jednatřicet mandátů má blok Carukjan, sdružený kolem mocného arménského oligarchy Gagika Carukjana.

Země ve slepé uličce

Situace v Arménii se dostala do slepé uličky, řekl úřadující předseda vlády Karapetjan. „Pašinjan prohlašuje, že úřadujícím premiérem se musí stát kandidát lidu, tedy on sám. Požádal jsem prezidenta, aby se poradil s politickými silami země a vypsal nové parlamentní volby. Chtějí-li občané Arménie zvolit Pašinjana, nechť se stane premiérem,“ konstatoval Karapetjan.

Karen Karapetjan
Zdroj: ČTK/AP/Tigran Mehrabjan

Dosavadní první vicepremiér Karapetjan se postavil do čela vlády po pondělní rezignaci ministerského předsedy Serže Sargsjana, které předcházelo deset dní masových demonstrací v Jerevanu a dalších arménských městech.

Karapetjana, který je stejně jako Sargsjan reprezentantem Republikánské strany ovládající parlament, považuje Pašinjan za představitele zkorumpovaného režimu a jeho úřadování v čele vlády je pro něj nepřijatelné. 

Do předčasných parlamentních voleb by podle Pašinjana neměl stát v čele vlády zástupce republikánů. „Do funkce předsedy vlády by měl být jmenován kandidát lidu, a pak by měla být jmenována prozatímní vláda. Až potom se mohou uskutečnit mimořádné parlamentní volby,“ řekl Pašinjan podle agentury Arka.

Pokud vládnoucí Republikánská strana takový scénář odmítne, měli by lidé podle Pašinjana volby bojkotovat.

6 minut
Novinářka Procházková: Není vůbec jisté, jak by předčasné volby dopadly
Zdroj: ČT24

Karapetjan: Pašinjan si diktuje nové podmínky

Karapetjan se měl podle původní dohody ve středu s Pašinjanem sejít, ale schůzka byla zrušena. Podle úřadujícího premiéra si Pašinjan začal diktovat nové podmínky, žádal prý, aby se program jednání řídil výlučně jeho požadavky. „To nelze nazvat jednáním,“ prohlásil Karapetjan.

„Jsme ochotni jednat s úřady jen o pokojném předání moci. Premiérem se nestane představitel Republikánské strany,“ uvedl Pašinjanův mluvčí.

Pozorovatelé upozorňují, že premiér Sargsjan sice odstoupil, ale to neznamená, že by režim předal moc opozici. Sargsjanova Republikánská strana má se svým spojencem nadále 

Prezident chce konzultace se stranami i mimo parlament

Do centra Jerevanu, kde se znovu sešly tisíce demonstrantů, byly povolány zesílené oddíly policie, která chrání budovy ministerstev, parlamentu a vládní Republikánské strany. Demonstranti, kteří požadují předčasné parlamentní volby a odchod dosavadní politické reprezentace, zablokovali prakticky všechny ulice v centru města. Policisté proti nim nezasahují.

Demonstranti podle očitých svědků zablokovali osobními automobily silnici vedoucí z metropole k mezinárodnímu letišti Zvartnoc. Na letišti jsou uvězněna auta, která se nemohou dostat do města.

O situaci v zemi hovořil Armen Sarkisjan s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle Kremlu vybídli všechny politické síly ke zdrženlivosti, odpovědnosti a k řešení krize konstruktivním dialogem, a to v ústavním rámci. Také Pašinjan prohlásil, že ho oficiální ruský představitel ujistil, že Moskva se nebude vměšovat do politické krize v Arménii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

CBS: Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje politiky kritizující zásah ICE

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle CBS guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Zástupci administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že agent ICE střílel v sebeobraně.
před 2 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 3 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 6 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 7 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...