Architekti mají s katedrálou Notre-Dame velké plány. Proti zásadním změnám se ale staví veřejnost

2 minuty
Události: Architekti mají s katedrálou Notre-Dame ambiciózní plány, veřejnost je spíš konzervativní
Zdroj: ČT24

Měsíc od požáru katedrály Notre-Dame, který šokoval svět, stále pokračuje vyšetřování příčin tragédie. Hlavní hypotéza o elektrickém zkratu se zatím nepotvrdila. Architekti mezitím chystají projekty na rekonstrukci chrámu, návrhů jsou téměř dvě desítky. Budoucí podoba pařížské památky se stala předmětem vášnivých diskusí.

Podle návrhu Vincent Callebaut Architectures by na střeše katedrály Notre-Dame mohla být zahrada
Zdroj: Cover Images/Vincent Callebaut Architectures/ČTK

Francouzský prezident Emmanuel Macron by si přál, aby byl chrám obnoven do pěti let. Proti rychlé rekonstrukci se ale staví památkáři i ekologové.

Nápadů, jak Notre-Dame opravit, mezitím přibývá. „Pro naši profesi je to obrovská příležitost ukázat, jak jsou architekti kreativní, je proto důležité, aby měli možnost se mezinárodní soutěže zúčastnit,“ podotkl architekt studia DPLG Paul Godart.

Třeba renomovaný britský architekt Norman Foster navrhuje volně přístupnou skleněnou střechu, kterou by do interiéru katedrály proudilo světlo. Podle dalších návrhů by nahoře mohla být zahrada. Objevují se také různé podoby shořelé věžičky, ale i konzervativnější postupy. 

Odlišné vize

Odborníci a veřejnost se však neshodnou. Zatímco architekti volí většinou odvážnější přístup s použitím moderních technologií, většina Francouzů se přiklání k tomu, aby se katedrála podobala co nejvíc té původní.

„Debatujme o tom, nemusí to vypadat úplně stejně. Můžeme ji udělat moderněji s respektem k historii,“ míní architekt Alexandre Chassang. „Je to možná až moc, hodně se vzdalujeme původní podobě,“ obává se naopak jeden z Pařížanů.

S penězi by neměl být problém, i když podle ministra kultury je zatím k dispozici pouze 750 milionů eur a čeká se na to, až někteří bohatí donátoři splní svůj slib pomoci.

V mezičase pokračují plány na vybudování provizorního svatostánku pro bohoslužby, který by měl stát před chrámem. První mše by pro některé členy pařížské arcidiecéze a biskupy měla proběhnout přesně za měsíc, zatím bez účasti veřejnosti.

Katedrála Notre-Dame
Zdroj: ČT24/BBC/Wikipedia.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...