Arabské země vyhověly žádosti Kataru o prodloužení ultimáta pro splnění jejich požadavků vůči emirátu, s nímž přerušily diplomatické styky. Saúdskoarabská televize Al-Arabíja informovala, že skupina zemí poskytla Kataru dalších 48 hodin. O takové prodloužení ultimáta předtím požádal sám Katar. Původní ultimátum vypršelo v neděli o půlnoci. V noci s představiteli některých zemí regionu hovořil americký prezident Donald Trump.
Několik arabských zemí v čele se Saúdskou Arábií Katar obviňuje z podpory terorismu a mimo jiné chtějí, aby země uzavřela televizi Al-Džazíra, přerušila kontakty s Íránem a ukončila podporu teroristických skupin. Katar nařčení z podpory terorismu odmítá a ultimátum považuje za zásah do své suverenity.
Katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání už v neděli oznámil, že jeho země do vypršení ultimáta požadavky arabských zemí nesplní. V sobotu Sání zopakoval, že požadavky arabských států byly vytvořeny tak, aby byly odmítnuty. Dodal, že Katar je připraven „čelit možným důsledkům“, ale je také připraven jednat.
Podle Jana Daniela z Ústavu mezinárodních vztahů by mohla být krize vyřešena, pokud by Katar ustoupil například v otázce financování skupin typu Muslimského bratrstva. „Dovedu si představit, že Katar vyhostí některá z těch opozičních hnutí, která hostí na svém území, řekne, že nebude dál podporovat některé z těch frakcí, trochu zmírní svou politiku nejen v Sýrii, ale třeba také v Libyi a v některých dalších státech,“ uvedl Daniel.
K něčemu podobnému došlo už v roce 2014, připomněl. „Tehdy byla podobná roztržka mezi státy Rady pro spolupráci arabských zemí v Zálivu a Katarem a také se to do nějaké míry vyhrotilo. Nakonec to skončilo jakýmsi smírem. Katar uznal, že nebude mít až tak nezávislou zahraniční politiku, bude víc podporovat Saúdskou Arábii a podobně. Dovedu si představit nějakou formu takového řešení,“ pokračoval.
Na druhou stranu ale odborník uznává, že tentokrát jsou požadavky o dost tvrdší než před třemi lety. „Je tam problém, jestli se jednotlivé arabské státy nebudou bát, že ztratí tvář, když dojde k nějakému takovému smírnému řešení, které vlastně vůbec nic nevyřeší,“ podotkl Daniel.
Konec televizní stanice Al-Džazíra ale podle něj nenastane, neboť jde o zásadní zdroj geopolitického vlivu Kataru. „Dovedu si představit, že může omezit nějaké žurnalisty, nebo může říct, že do nějakých věcí nebude Al-Džazíra tolik rýpat jako předtím – samozřejmě neoficiálně,“ dodal Daniel.
Agentura Reuters v neděli informovala, že šéfové diplomacií bojkotujících zemí mají další postup řešit na společné schůzce ve středu v Káhiře.
Obyvatelé Kataru napjatě čekají na vyřešení konfliktu a většina podporuje stanovisko katarské vlády. „Jakákoliv eskalace nebude dobrá pro nikoho. Destabilizace Kataru bude mít velký dopad na celý region a na svět,“ řekl občan Kataru Abdal Azíz Húr, který pracuje ve školství.
S představiteli dotčených zemí mluvil Trump
S čelnými představiteli některých zemí v oblasti Perského zálivu hovořil v neděli - s každým zvlášť - americký prezident Donald Trump. V telefonických rozhovorech je vybízel k jednotě a zopakoval, že je důležité přestat s financováním teroristů a zdiskreditovat ideologii extrémistů. Podle agentury Reuters rovněž vyjádřil své „znepokojení“ nad stávajícím sporem mezi Katarem a některými z jeho sousedů v oblasti.
Podle agentury AP Trump v noci hovořil se saúdskoarabským králem Salmánem, korunním princem Muhammadem bin Zájidem Nahajánem ze Spojených arabských emirátů a s katarským emírem Taminem Sáním. Jednota regionu je podle Trumpa nezbytná k naplnění cílů nedávného rijádského summitu včetně porážky terorismu a posilování stability v oblasti.
