Dva další lidé podlehli zraněním, která utrpěli při střelbě v nákupním středisku v texaském El Pasu. Počet obětí se tak zvýšil na 22, přičemž někteří zranění zůstávají v kritickém stavu. Možným motivem pachatele by podle policie mohla být nenávist k migrantům. Redaktor Aktuálně.cz Daniel Anýž soudí, že americký prezident Donald Trump by sice byl pro přísnější regulaci držení zbraní, avšak naráží na republikánskou stranu a její voliče.
O víkendu zažily Spojené státy další dva případy střelby. Jednadvacetiletý muž v El Pasu na hranicích s Mexikem zabil v nákupním centru 22 lidí, podle prvních indicií jej zřejmě hnala nenávist k přistěhovalcům. Čtyřiadvacetiletý muž v Daytonu v Ohiu zavraždil devět lidí, jeho motiv je zatím neznámý. Podle CNN mohlo jít o levicového extremistu.
Redaktor Aktuálně.cz Daniel Anýž upozornil, že k podobným incidentům ve Spojených státech dochází pravidelně. „Amerika má pětadvacetkrát vyšší úmrtnost následkem střelné zbraně než kterákoliv jiná srovnatelně vyspělá země,“ poukázal na statistiku.
Podle Anýže jsou zbraně ve Spojených státech snadno dostupné. Podle různých odhadů je v USA asi 300 milionů zbraní, tedy jen o málo méně než lidí. „Když odečteme děti, tak připadá jedna zbraň na člověka,“ upozornil.
Anýž zdůraznil, že případy střelby, jako byly ty, které se odehrály v El Pasu a v Daytonu, jsou jen jedním až dvěma procenty z celkového počtu 40 tisíc ročně usmrcených střelbou. „Dvě třetiny jsou sebevraždy, dalších skoro 20 procent připadá na drogovou, pouliční kriminalitu.“
Další kontext, který je podle Anýže třeba pro správné vyhodnocení událostí z víkendu pochopit, je vedle snadné dostupnosti zbraní rozpolcenost společnosti. Nesouhlasí však s názory některých demokratických politiků včetně uchazečů o prezidentskou kandidaturu, že za střelbu je přímo zodpovědný prezident Donald Trump.
„To už je politizování věcí,“ myslí si Anýž. Zároveň však dodal, že prezident Spojených států má, jak se v Americe říká, „obrovský megafon“. „Určuje tón a atmosféru debaty,“ vysvětlil.
„V Trumpových facebookových inzerátech v kampani na rok 2020 se opakovaně objevuje slovo invaze v souvislosti s příchodem imigrantů přes jižní hranici s Mexikem. V údajném manifestu vraha z El Pasa se objevuje prakticky stejný jazyk,“ uvedl Anýž s tím, že nejde o náhodu, byť střelec z El Pasa ve svém údajném manifestu napsal, že jeho názory nebyly formovány až Trumpovým prezidentstvím.
Anýž: Trump naráží na stranu a voliče
Daniel Anýž Trumpovi přiznal, že hovoří o důležitém aspektu problému, jímž je neschopnost amerického zdravotnictví podchytit duševně nemocné lidi, kteří by ke zbraním neměli mít přístup, případně by jim měly být odebrány. Ostatní aspekty však Trump podle redaktora pomíjí.
„Je na debatu, jestli mají mít civilisté přístup k poloautomatickým útočným puškám,“ řekl Anýž a poukázal na negativní názor i jednoho z policejních šéfů v Daytonu, kde útočník střílel právě ze zkrácené verze útočné pušky AR-15.
Anýž připomněl, že loni i předloni po podobných útocích hovořil Donald Trump o přísných kontrolách při získávání zbraní, zvýšení věkového limitu pro jejich držení z 18 na 21 let či možnosti odebírání zbraní v určitých případech bez soudního řízení.
Ke konkrétním činům se však Trump zatím neodhodlal, s výjimkou zákazu přídavného zařízení, které z poloautomatické pušky dělá pušku útočnou. Anýž se domnívá, že tomu tak je nikoliv z důvodu Trumpova přesvědčení, ale kvůli politickým názorům republikánské strany a jejích voličů.
„Donald Trump je z New Yorku, je to městský člověk. Jeho instinkt směřuje k určité rozumné zbraňové kontrole. Nejmenším společným jmenovatelem by měla být důsledná kontrola všech lidí, kteří si kupují nebo chtějí opatřit zbraň. To se vynechává například na takzvaných gun shows nebo při prodeji na internetu,“ řekl Anýž.
Držení zbraní jako kulturní téma
Daniel Anýž upozornil, že z držení zbraní se stalo téma, které mnozí vnímají jako součást americké kultury, i kvůli tlaku Národní střelecké asociace (NRA). „Ten, kdo útočí na právo držet zbraň, je elitář, který z mrakodrapů měst říká, že zbraně už nejsou potřeba, že je to jeden z atavismů nějaké divné Ameriky,“ reprodukuje postoj, jenž se rozšířil. Přitom ještě před dvaceti lety se podle něj názory demokratů i republikánů na držení zbraní překrývaly.
Právo držet zbraň je ve Spojených státech chápáno jako velmi významné, shodl se s Anýžem bývalý velvyslanec ČR v USA Petr Kolář. „Pro většinu řadových Američanů je druhý ústavní dodatek, který jim zaručuje právo vlastnit a nosit zbraň, téměř nedotknutelný,“ poznamenal. Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka je proto šance na zrušení dodatku minimální.
„Pokud se budeme bavit o nějakých mírnějších regulacích, jako je třeba eliminace různých výjimek, například výjimky při prodeji zbraní při různých výstavách, tak jsou to opatření, která podle průzkumu podporuje většina Američanů, dokonce i většina členů NRA,“ řekl Pondělíček. „Myslím, že k nějakým změnám dojít může,“ soudí.
