Washington - USA si připomínají půl století od pochodu na Washington, kdy přes 200 tisíc lidí - hlavně tmavé pleti - žádalo stejná práva, jako mají běloši. Martin Luther King přednesl během poklidného protestu svůj nejznámější projev I Have a Dream. Snil o jiné Americe, v níž jeho čtyři děti nebudou posuzovány podle barvy pleti, ale podle charakteru.
Jeden z nejznámějších projevů americké historie - a možná nejen její – si lidé přišli připomenout přímo tam, kde zazněl - na schody Lincolnova památníku. Na rozdíl od tehdejšího pochodu je například bílí majitelé restaurací nevyháněli, když si chtěli dojít na toaletu. Amerika se za půl století zásadně proměnila - černoši volí, stojí v čele firem a vypustit z úst rasistický vtip znamená se společensky znemožnit. „Stále ale bojujeme proti mnoha věcem - chudobě, zneužívání, domácímu násilí, za některá volební práva. Vezměte si třeba nedávný případ Trayvona Martina - stále bojujeme za rovnost,“ říká účastník vzpomínkového pochodu Bobby Daniels.
Dnešní shromáždění a pochod jsou začátkem vzpomínkových akcí, které vyvrcholí 28. srpna. Ve stejný den a na stejném místě u Lincolnova památníku jako King má letos promluvit americký prezident Barack Obama. V čele dnešní akce stojí bojovník za lidská práva a komentátor televizní stanice MSNBC Al Sharpton a Martin Luther King III., nejstarší syn černošského bojovníka.
Projev dnes pronesli Al Sharpton, první černošský generální prokurátor Eric Holder, šéfka demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová a poslední žijící organizátor původního pochodu, demokratický poslanec John Lewis. Slova se ujal i zástupce rodiny Trayvona Martina, neozbrojeného černošského teenagera, který byl loni zastřelen na Floridě a jeho vrah byl později osvobozen, protože podle poroty jednal v sebeobraně.
Organizátoři chtěli pochodem upozornit na problémy, jako jsou pracovní příležitosti, hlasovací práva, násilí se zbraněmi, práva žen a imigrační reformu. V projevech zazněla pochvala za pokrok, který USA v posledních 50 letech učinily a jehož vrcholem bylo zvolení prvního černošského prezidenta. Řečníci ale rovněž upozornili, že i po tolika letech pokračují útoky na lidská práva a přetrvává rasová diskriminace. Vlna kritiky se snesla zvláště na nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu, který rozhodl vymazat důležité antidiskriminační ustanovení ze zákona o hlasovacích právech. Přijetí tohoto ustanovení v roce 1965 znamenalo zásadní zlom v boji Afroameričanů za rovnoprávnost. Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že vycházelo ze 40 let starých údajů a nebralo v potaz pokrok v rasové otázce.
Rok 1963 byl pro Ameriku přelomový. Tak velkou demonstraci hlavní americké město nikdy předtím nezažilo. Washington se bál výtržností, poprvé od 30. let se ve městě nerozléval alkohol. I prezident John F. Kennedy byl skeptik, po pochodu ale Kinga přijal v Bílém domě. Rok 1963 si bude Amerika pamatovat ještě dlouho. V listopadu přišla o prezidenta Kennedyho, King, který v roce 1964 obdržel Nobelovu cenu za mír, jej přežil jen o pět let. V 39 letech také zemřel rukou atentátníka.
