Amerika si podle Ruska hraje v Gruzii s ohněm, Riceová hrozí izolací Moskvy

Moskva - Spojené státy hrají v Gruzii nebezpečnou hru. Budou si muset vybrat mezi partnerstvím s Moskvou anebo s gruzínským vedením. Prohlásil to dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v reakci na ostrý projev amerického prezidenta George Bushe k situaci v Gruzii adresovaný Rusku. Lavrov zároveň zdůraznil, že Moskva Washington před spojenectvím s gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim včas varovala. Konflikt na Kavkaze tak přerůstá v diplomatickou bitvu mezi Moskvou a Washingtonem.

Partnerství s Gruzií označil Lavrov za „virtuální projekt“. „Chápeme, že nynější gruzínské vedení je zvláštním projektem Spojených států, ale jednoho krásného dne si USA budou muset vybrat mezi hájením své prestiže ve virtuálním projektu a skutečným partnerstvím, vyžadujícím společný postup,“ řekl Lavrov novinářům.

„Bush ve svém projevu neřekl ani slovo o tom, jak celé ty roky byla Gruzie vyzbrojována - i ze strany USA. Několikrát jsme naše partnery varovali, že je to nebezpečná hra. V Bushově projevu není ani slovo o tom, co se stalo 8. srpna, kdy Západ mlčel, když bylo Cchinvali terčem mohutného bombardování. Západní politická elita se rozčílila až ve chvíli, kdy se ruské vedení rozhodlo, že neponechá své mírové jednotky svému osudu, že nedovolí etnické čistky, jaké se odehrály ve Srebrenici,“ zdůraznil Lavrov. Odmítl také americkou výtku, že Moskva nedělá dost, aby zabránila drancování.

Lavrov reagoval na Bushův projev k situaci v Gruzii. Americký prezident v něm vyjádřil znepokojení nad možným porušováním příměří ruskou stranou, vyzval Moskvu k neprodlenému splnění přijatých závazků a varoval Rusko před případnými důsledky její vojenské akce proti Gruzii. Neoznámil žádné konkrétní sankce proti Moskvě, naznačil ale, že Západ uvažuje o krocích k zablokování přístupu Ruska do mezinárodních struktur.

V Tbilisi už přistálo první letadlo s americkou pomocí

Bush zároveň oznámil zahájení leteckých i námořních dodávek humanitární pomoci USA Gruzii a důrazně požádal Moskvu, aby ji v plném rozsahu umožnila. Gruzínský prezident Saakašvili Bushova slova interpretoval tak, že americká armáda převezme kontrolu nad gruzínskými přístavy a letišti, což Pentagon okamžitě odmítl.

První letadla s americkou pomocí už dosedla na plochu letiště v Tbilisi a USA chtějí v pomoci svému spojenci v oblasti dál pokračovat.

Riceová: Porušování příměří povede k další izolaci Ruska

Ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová bude ve čtvrtek ve Francii jednat o situaci na Kavkaze. Následně odletí do Tbilisi, aby tam demonstrovala podporu a solidaritu gruzínské vládě.

Před odletem do Evropy šéfka americké diplomacie na tiskové konferenci varovala Rusko, že mu v důsledku intervence v Gruzii hrozí mezinárodní izolace. „Pokud bude Moskva porušovat příměří, povede to k prohloubení izolace Ruska. Postup Moskvy totiž vyvolává otázku, zda je Rusko vhodným partnerem pro řadu mezinárodních grémií. Rusko musí urychleně ukončit všechny vojenské operace,“ prohlásila Riceová a apelovala na ruské vedení, aby nebránilo americké humanitární pomoci.

Mezinárodní izolace Ruska by se kvůli jeho angažmá v Gruzii mohla zhoršit třeba v souvislosti s jeho případným přijetím do Světové obchodní organizace. Tam chce Moskva už několik let. Potřebuje k tomu ale souhlas všech členů, včetně Gruzie a Spojených států. 

Rusko se Saakašvilim jednat nebude

Ruský vicepremiér Sergej Ivanov v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC prohlásil, že Moskva odmítá o rozmístění mírových sil v gruzínských separatistických regionech Jižní Osetii a Abcházii jednat s gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim, ale bude o této záležitosti jednat s Evropskou unií.

„Udržujeme diplomatické vztahy s Gruzií, máme miliony Gruzínů, kteří mají ruské občanství a spokojeně žijí v Rusku. Ale nebudeme hovořit se Saakašvilim, to neuděláme. Poté, co udělal, jsme mu nabídli mír, nikoliv přátelství,“ řekl Ivanov. Gruzínského prezidenta přitom obvinil z genocidy v Jižní Osetii a znovu popřel informace, podle nichž ruské jednotky postupují z Jižní Osetie dál do Gruzie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu potvrdil Trumpem oznámené příměří mezi Izraelem a Libanonem

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Izrael a Libanon dohodly na desetidenním příměří, které by podle něj mělo začít o půlnoci libanonského a izraelského času, tedy ve 23:00 SELČ. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později potvrdil, že s příměřím souhlasil. Trump předtím hovořil s Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Aúnova kancelář zatím dohodu o příměří nepotvrdila.
18:05Aktualizovánopřed 4 mminutami

Přelomový verdikt o vnitrostátních únosech dětí. Evropský soud se zastal Čecha

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal přelomový verdikt, který se týká vnitrostátních únosů dětí jedním z rodičů. Případ se odehrál v tuzemsku. Rozvedený otec se na evropskou instanci obrátil proto, že mu tuzemská justice neumožnila styk s dětmi poté, co je exmanželka bez jeho vědomí a souhlasu přestěhovala z Brna do Prahy. Rozsudek by mohl mít vliv na posuzování podobných případů v budoucnu.
před 5 mminutami

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.
16:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku.
13:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejhorší humanitární krize světa sílí. Súdán doplácí na válku s Íránem

Súdánská občanská válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá už tři roky. Kromě masakrů civilistů a etnického násilí s náznaky genocidy spustila nejhorší humanitární krizi světa. Každý čtvrtý Súdánec uprchl z domova, upozornila organizace OSN, která mluví o „opuštěné krizi“. Katastrofální situaci teď umocnil blízkovýchodní konflikt, jenž vedl k prudkému zdražování jídla a paliv. Pomoc hladovějícím Súdáncům tak vázne.
před 3 hhodinami

Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl v rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.
14:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kyjev, Oděsa a Dnipro hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 62 osob utrpělo zranění. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo devět lidí, zraněných je 23 osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřelo pět lidí. Reuters označil ruský noční úder za dosud nejsmrtelnější v letošním roce.
03:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Slovensko hodlá blokovat balík protiruských sankcí kvůli ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, řekl ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Později uvedl, že Bratislava bude sankce blokovat až do opětovného zprovoznění Družby. Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko.
13:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...