Američtí zákonodárci dohodli krizový balík, s kterým svazují schvalování rozpočtu

Nahrávám video

Američtí zákonodárci se po týdnech sporů dohodli na balíku opatření v hodnotě asi 900 miliard dolarů (zhruba 19,3 bilionu korun), která mají oživit ekonomiku postiženou pandemií covidu-19. Informovala o tom americká média s odvoláním na vedení obou komor parlamentu. Vývoj přivítal nastupující americký prezident Joe Biden, dohodnutou podporu pro domácnosti a firmy zároveň označil za pouhý začátek. Hlasování se očekává v pondělí.

„Konečně můžeme oznámit to, co naše země potřebuju už velmi dlouhou dobu slyšet: Na cestě je další pomoc,“ uvedl lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell. Podle agentury Reuters jde o druhý největší balík stimulačních opatření v historii Spojených států. Už v březnu totiž američtí zákonodárci v reakci na šíření nového koronaviru schválili soubor opatření za 2,3 bilionu dolarů.

Podle lídra demokratů v Senátu Chucka Schumera dohoda zdaleka není dokonalá, ale přinese Američanům naléhavou pomoc. Schumer v neděli uvedl, že soubor opatření nebude posledním stimulem ekonomice zasažené pandemií a že demokraté po nástupu Joea Bidena do úřadu 20. ledna budou prosazovat další pomoc. 

Pomoc pro jednotlivce i firmy

Balík opatření zahrnuje mimo jiné přímé platby jednotlivcům a zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Peníze budou směřovat například i na podporu malých podniků, distribuci vakcíny proti koronaviru, dopravu a zdravotní péči.

Součástí pomoci je například jednorázový příspěvek 600 dolarů (12 900 korun), který dostane většina Američanů. Dávky v nezaměstnanosti se pak zvýší o 300 dolarů týdně (6450 korun týdně, zhruba 25 800 korun měsíčně). Jsou to peníze, které nezaměstnaní dostanou k už přiznané podpoře.

Schválený soubor počítá i s více než 300 miliardami dolarů (6,4 bilionu korun) na pomoc firmám a s penězi na distribuci vakcíny proti covidu, stejně jako s penězi na pomoc školám a také lidem, kteří si pronajímají bydlení, ale kvůli výpadku příjmů jim teď hrozí vystěhování.

Dohodnutý balík by podle vedoucích představitelů obou stran měl mít dostatečnou podporu v obou komorách Kongresu. Mluvčí Bílého domu Ben Williamson uvedl, že prezident Donald Trump opatření podporuje a příslušný zákon po jeho schválení v Kongresu pak i podepíše.

NYT: Finanční pomoc nemusí být dostatečná

Podle deníku The New York Times (NYT) několik měsíců očekávaná intervence Kongresu pravděpodobně ochrání miliony Američanů před zimou ve stavu chudoby a zabrání návratu hospodářské recese. „Finanční injekce ale přichází moc pozdě pro desetitisíce zkrachovalých podniků a nemusí být dostatečná na to, aby udržela nezaměstnané nad vodou, než se situace na trhu práce otočí. Navíc to může být ze strany Washingtonu poslední pomoc ekonomice v dohledné době,“ dodává NYT.

Biden avizoval další podobná opatření a vyjádřil optimismus ohledně schopnosti Washingtonu zhostit se tohoto úkolu. Prosazení další sady stimulačních programů ale nebude jednoduché a i někteří Bidenovi straničtí kolegové jsou v tomto ohledu skeptičtí, napsal web Axios.

Obě kongresové komory v neděli při dokončování krizového balíku schválily několik hodin před vypršením lhůty další, tentokrát jednodenní prodloužení financování vlády. Odvrátily tak riziko, že federální úřady budou nuceny vstoupit do omezeného rozpočtového režimu. Společně s mimořádnou podporou pro firmy či místní úřady nyní Kongres plánuje schválit i dlouhodobý rozpočet vlády v objemu asi 1,4 bilionu dolarů (přes 30 bilionů korun). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 20 mminutami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 41 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Poláků je proti obnovení povinné vojenské služby, ukázal průzkum

Podle nového průzkumu veřejného mínění je více než polovina Poláků proti znovuzavedení povinné vojenské služby. A to i přesto, že země v souvislosti s regionálním napětím zvažuje svou obrannou strategii.
před 2 hhodinami

Rumunští záchranáři evakuovali zasaženou loď

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku.
před 2 hhodinami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.