Američtí zákonodárci dohodli krizový balík, s kterým svazují schvalování rozpočtu

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Miřejovský: Vyjednání balíčku bylo extrémně náročné
Zdroj: ČT24

Američtí zákonodárci se po týdnech sporů dohodli na balíku opatření v hodnotě asi 900 miliard dolarů (zhruba 19,3 bilionu korun), která mají oživit ekonomiku postiženou pandemií covidu-19. Informovala o tom americká média s odvoláním na vedení obou komor parlamentu. Vývoj přivítal nastupující americký prezident Joe Biden, dohodnutou podporu pro domácnosti a firmy zároveň označil za pouhý začátek. Hlasování se očekává v pondělí.

„Konečně můžeme oznámit to, co naše země potřebuju už velmi dlouhou dobu slyšet: Na cestě je další pomoc,“ uvedl lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell. Podle agentury Reuters jde o druhý největší balík stimulačních opatření v historii Spojených států. Už v březnu totiž američtí zákonodárci v reakci na šíření nového koronaviru schválili soubor opatření za 2,3 bilionu dolarů.

Podle lídra demokratů v Senátu Chucka Schumera dohoda zdaleka není dokonalá, ale přinese Američanům naléhavou pomoc. Schumer v neděli uvedl, že soubor opatření nebude posledním stimulem ekonomice zasažené pandemií a že demokraté po nástupu Joea Bidena do úřadu 20. ledna budou prosazovat další pomoc. 

Pomoc pro jednotlivce i firmy

Balík opatření zahrnuje mimo jiné přímé platby jednotlivcům a zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Peníze budou směřovat například i na podporu malých podniků, distribuci vakcíny proti koronaviru, dopravu a zdravotní péči.

Součástí pomoci je například jednorázový příspěvek 600 dolarů (12 900 korun), který dostane většina Američanů. Dávky v nezaměstnanosti se pak zvýší o 300 dolarů týdně (6450 korun týdně, zhruba 25 800 korun měsíčně). Jsou to peníze, které nezaměstnaní dostanou k už přiznané podpoře.

Schválený soubor počítá i s více než 300 miliardami dolarů (6,4 bilionu korun) na pomoc firmám a s penězi na distribuci vakcíny proti covidu, stejně jako s penězi na pomoc školám a také lidem, kteří si pronajímají bydlení, ale kvůli výpadku příjmů jim teď hrozí vystěhování.

Dohodnutý balík by podle vedoucích představitelů obou stran měl mít dostatečnou podporu v obou komorách Kongresu. Mluvčí Bílého domu Ben Williamson uvedl, že prezident Donald Trump opatření podporuje a příslušný zákon po jeho schválení v Kongresu pak i podepíše.

NYT: Finanční pomoc nemusí být dostatečná

Podle deníku The New York Times (NYT) několik měsíců očekávaná intervence Kongresu pravděpodobně ochrání miliony Američanů před zimou ve stavu chudoby a zabrání návratu hospodářské recese. „Finanční injekce ale přichází moc pozdě pro desetitisíce zkrachovalých podniků a nemusí být dostatečná na to, aby udržela nezaměstnané nad vodou, než se situace na trhu práce otočí. Navíc to může být ze strany Washingtonu poslední pomoc ekonomice v dohledné době,“ dodává NYT.

Biden avizoval další podobná opatření a vyjádřil optimismus ohledně schopnosti Washingtonu zhostit se tohoto úkolu. Prosazení další sady stimulačních programů ale nebude jednoduché a i někteří Bidenovi straničtí kolegové jsou v tomto ohledu skeptičtí, napsal web Axios.

Obě kongresové komory v neděli při dokončování krizového balíku schválily několik hodin před vypršením lhůty další, tentokrát jednodenní prodloužení financování vlády. Odvrátily tak riziko, že federální úřady budou nuceny vstoupit do omezeného rozpočtového režimu. Společně s mimořádnou podporou pro firmy či místní úřady nyní Kongres plánuje schválit i dlouhodobý rozpočet vlády v objemu asi 1,4 bilionu dolarů (přes 30 bilionů korun). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 3 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 9 hhodinami
Načítání...