Američtí podnikatelé se loučí s Kisljakem. Ruským velvyslancem v USA byl devět let

Američtí podnikatelé pořádají recepci na rozloučenou s ruským velvyslancem Sergejem Kisljakem. O jeho odchodu z Washingtonu jako první informoval v červnu na Twitteru bývalý americký velvyslanec v Moskvě Michael McFaul. „Pracovat s ním bylo radostí, přestože jsme se rozcházeli v názorech,“ poznamenal. Podle ruského listu Kommersant jej s největší pravděpodobností vystřídá Anatolij Antonov. Kreml Kisljakovo odvolání zatím nepotvrdil.

„Velvyslanec Kisljak sloužil jako představitel Ruska ve Spojených státech od roku 2008 a během svého působení ve Washingtonu byl spolehlivým a hloubavým partnerem amerických podnikatelských kruhů,“ stojí v pozvánce na recepci, kterou 11. července ve washingtonském hotelu St. Regis pořádá US-Russia Business Council. Novináři pozvaní nebyli.

Na otázku ohledně velvyslancova odvolání mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová přímo neodpověděla, uvedla jen, že v Rusku o odvolání či jmenování velvyslance rozhoduje prezident a že střídání velvyslanců může trvat i několik měsíců, čili v žádném případě nejde o nějakou spontánní záležitost. „Až bude příslušný výnos, budeme vás informovat,“ odpověděl mluvčí Kremlu na otázku ohledně odvolání a dalšího působení Kisljaka.

O Kisljakově odchodu z Washingtonu jako první informoval na Twitteru bývalý americký velvyslanec v Moskvě Michael McFaul. „Nikdy nejste na pochybách, jakou zemi reprezentuje,“ uvedl dříve na jeho adresu.  

McFaul působení v Moskvě vzdal už po dvou letech v roce 2014 v rozčarování nad marností vzkřísit rusko-americké vztahy poznamenané hlubokou nedůvěrou Kremlu, který měl podezírat USA a McFaula osobně ze snah vyvolat v Rusku revoluci a svrhnout režim.

Kdo je Sergej Kisljak?

Šestašedesátiletý Kisljak je diplomatem od roku 1977, pracoval na různých velvyslanectvích a diplomatických zastoupeních bývalého Sovětského svazu, hlavně v USA a u OSN.

Po rozpadu SSSR vedl na ministerstvu zahraničí resort bezpečnosti a odzbrojení (1995–1998), později se stal stálým zástupcem Ruska u NATO (1998–2003) a následně byl jmenován jedním z náměstků ministra zahraničí.

Na postu velvyslance v roce 2008, krátce před zvolením Baracka Obamy americkým prezidentem, nahradil Jurije Ušakova. Ten pracoval ve Washingtonu devět let, tedy stejně dlouho jako nyní Kisljak. 

Sergej Kisljak
Zdroj: Joshua Roberts/Reuters

Kisljak se zapsal jako významná postava ruské diplomacie v jednáních o americkém protiraketovém štítu v Evropě i o íránském jaderném programu. Jmenován byl v době, kdy byly vztahy mezi oběma zeměmi hlavně kvůli americkému plánu na vybudování protiraketové základny v Evropě a ambicím Moskvy stát se opět světovou velmocí dost napjaté. 

Před časem řekl, že je více věcí, které Rusko a Spojené státy spíše spojuje než rozděluje. Například boj proti terorismu, náboženské nesnášenlivosti, klimatickým změnám. Ovšem dohady kolem Ukrajiny, rozpínavosti NATO v Pobaltí a sankce za anexi Krymu vedly k tomu, že se Rusko a USA naučily žít jeden bez druhého, dodal. 

Flynn po hovorech s Kisljakem odstoupil

V centru pozornosti se v poslední době ocitl v souvislosti s aférou okolo údajného ruského vměšování do voleb. Michael Flynn poté, co lhal o společných rozhovorech, musel opustit klíčovou funkci poradce prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost.

Rovněž přes Kisljaka prý Trumpův zeť a poradce Jared Kushner domlouval zřízení tajného komunikačního kanálu s Kremlem. Kisljak se také zúčastnil přijetí ministra zahraničí Sergeje Lavrova u amerického prezidenta zrovna v den, kdy Trump odvolal šéfa FBI Jamese Comeyho.

Trump při této příležitosti prý prozradil ruským hostům tajné informace od Izraele ohledně Islámského státu a Comeyho označil za šílence, jehož vyhozením zmenšil velký tlak ohledně Ruska.

Kdo jej vystřídá?

Kisljaka má podle ruských médií ve Washingtonu vystřídat přívrženec „tvrdé linie“ Anatolij Antonov. Ruský prezident Vladimir Putin ho koncem loňského roku přeřadil z funkce náměstka ministra obrany na náměstka ministra zahraničí, což je funkce, kterou před odchodem na prestižní post ve Washingtonu zastával i nynější ruský velvyslanec Kisljak.

Anatolij Antonov
Zdroj: Ivan Sekretarev/ČTK/AP

O Antonovově vyslání do Washingtonu se spekulovalo již dříve, ale to se počítalo s vítězstvím Hillary Clintonové a s přetrváním napjatých rusko-amerických vztahů. Po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách si Moskva prý tuto variantu rozmyslela - aby se k ní nyní vrátila. Antonov je podle deníku považován za „hlavního kandidáta“, ale definitivní rozhodnutí ještě nepadlo.

Antonov je profesionální diplomat. Za aktivity ruské armády na Ukrajině se ocitl na sankčním seznamu EU. Mimo jiné vedl ruskou delegaci při jednáních s USA, která vyústila v podpis nové dohody START o omezení strategických útočných zbraní v Praze v dubnu 2010.

Letos se má vystřídat i šéf amerického velvyslanectví v Moskvě. Média již spekulují o různých jménech, ale ani v Bílém domě rozhodnutí ještě nepadlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i o Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to napsala agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 3 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 6 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 8 hhodinami

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 9 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 11 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...