Americký Senát rozhoduje o budoucnosti tamního Nejvyššího soudu. Tento týden zahájil slyšení se soudkyní Amy Coneyovou Barrettovou, kterou do funkce jmenoval Donald Trump, aby nahradila zesnulou Ruth Baderovou Ginsburgovou. Prezident ale narazil na odpor – pro některé je kandidátka příliš konzervativní, jiným vadí, že šéf Bílého domu nepočkal, až bude po listopadových volbách.
Pokud Senát prezidentovu nominaci potvrdí, mohla by Coneyová Barrettová být jednou z devíti lidí, kteří rozhodnou o výsledku volby prezidenta. Donald Trump už totiž naznačil, že pokud nevyhraje, výsledek napadne a celá věc by tedy mohla skončit právě u Nejvyššího soudu. Se svou nominací pro prázdné křeslo v nejvyšší soudní instanci ve Spojených státech prezident na nic nečekal.
„Nedělám si iluze o tom, že bych před sebou měla snadnou cestu,“ konstatovala Coneyová Barrettová, kterou Trump označil za jeden z „nejbrilantnějších a nejtalentovanějších právnických mozků“ v USA. Její slova se potvrdila vzápětí.
Konzervativní křesťané, mezi něž soudkyně patří, neskrývali nadšení. „Je to velké vítězství pro křesťany a děláme tím další krok ke zrušení potratů,“ radostně prohlásil jeden z odpůrců interrupcí Harry Kingsmill.
Coneyová Barrettová v Senátu nechybuje
Pro americké liberály je ale její nominace nepřijatelná. Prezidentovi odpůrci jsou přesvědčeni o tom, že soudkyně má za úkol rozhodnout v jeho prospěch, pokud listopadové volby skončí u Nejvyššího soudu. Coneyová Barrettová to během slyšení v Senátu jednoznačně odmítla.
Odmítla také odpovědět na otázku, zda má americký prezident právo vyhnout se jakýmkoliv pokusům o trestní stíhání. Dotaz byl reací na to, že Trump v minulosti prohlásil, že má „absolutní moc“ udělit sám sobě milost. Coneyová Barrettová však v souladu se svou argumentací z posledních dní uvedla, že na otázku nemůže odpovědět obecně. Musela by se podle svých slov zabývat konkrétní kauzou v pozici soudkyně.
Coneyová Barrettová sice prohlásila, že nikdo v USA nestojí nad zákonem, dvakrát se však vyhnula odpovědi na otázku demokratického senátora Patricka Leahyho, zda prezident, který se odmítne řídit rozhodnutím soudu, je ohrožením amerického ústavního systému. „Nejvyšší soud nemůže kontrolovat to, zda se prezident podřídí či nikoli,“ prohlásila před senátory soudkyně.
Podobně nejednoznačná byla její odpověď také u některých společenských otázek. Na výzvu senátorky Dianne Feinsteinové například odmítla odpovědět, zda souhlasí s tím, že americká ústava nezaručuje homosexuálním párům základní právo na sňatek.
Velmi osobní byla v otázce rasismu, jednom z klíčových současných problémů, jimž Spojené státy čelí. Matka sedmi dětí dvě z nich adoptovala – obě afroamerické. Senátorům popsala, jak prožívala případ George Floyda, kterého policisté usmrtili při zatýkání.
„Byla jsem se svou sedmnáctiletou dcerou Vivian, kterou jsme adoptovali z Haiti, když to celé propuklo. Bylo to pro ni velmi těžké. Obě jsme plakaly u mě v pokoji,“ líčila soudkyně.
Demokraté chtějí její nominaci zabránit, šance na úspěch ale mají malé. I proto, že podle řady pozorovatelů – včetně těch kritických vůči prezidentu Trumpovi – si Barrettová během slyšení počíná téměř bezchybně.
Spor o jmenování
Pokud soudkyně v horní komoře Kongresu uspěje, stane se už třetím soudcem, kterého do Nejvyššího soudu dosadil současný prezident – už dříve doživotní mandát získali Brett Kavanaugh a Neil Gorsuch. Nejvyšší soud má zásadní vliv na americkou společnost, protože svými verdikty pomáhá formovat normy od práv menšin až po pravomoci hlavy státu.
I proto, že v devítičlenném soudním senátu získávají soudci doživotní mandát, volali demokraté po tom, aby vzhledem k vážnosti rozhodnutí Trump počkal na výsledek prezidentských voleb a o nástupci Ginsburgové rozhodovala hlava státu až v příštím období. Sama zesnulá soudkyně vyjádřila toto přání těsně před svou smrtí.
Šéf senátní většiny Mitch McConnell ale bezprostředně po jejím úmrtí předeslal, že horní komora dá prostor nominaci, kterou představí Trump: „Kandidátovi prezidenta Trumpa se dostane hlasování na půdě Senátu Spojených států,“ slíbil McConnell, který sám před čtyřmi lety v únoru volal po tom, aby demokratický prezident Barack Obama počkal s nominací soudce Nejvyššího soudu až na svého nástupce.
