Ve Spojených státech výrazně sílí tlak na omezení držení zbraní na federální úrovni. Měsíc po útocích střelců v Texasu a Ohiu, kteří dohromady 31 lidí zavraždili a 51 zranili, se k tématu znovu schází obě komory Kongresu. Zastánci přísnější úpravy tentokrát nesvolávají mohutné protesty, ale lobbují přímo u konkrétních zákonodárců.
Americký Kongres zahájil nové kolo debaty o omezení přístupu ke zbraním
Události: Debata o přístupu ke zbraním v USA (zdroj: ČT24)
Po dalších útocích střelců cítí Demokratická strana a její příznivci šanci na prosazení přísnějších zbraňových zákonů. Například zákaz zásobníků na větší počet nábojů nebo omezení prodeje útočných pušek. „Příliš mnoho Američanů umírá kvůli násilí páchanému střelnou zbraní,“ říká šéf demokratické menšiny v Senátu Chuck Schumer.
Podle aktivistů je nejdůležitější, aby se zbraně nedostaly k psychicky nemocným a dříve odsouzeným. Žádají prověřování nabývajícího při každém nákupu. Většina amerických států totiž nezkoumá, kdo si je pořizuje. „Soukromí prodejci dnes obchodují se zbraněmi na internetu. Nikdo se na nic neptá a nic neprověřuje,“ rozčiluje se prezidentka organizace Brady united Kris Brownová.
Té se v devadesátých letech podařilo prosadit desetiletý zákaz prodeje útočných pušek. Teď plánuje novou nátlakovou akci. Chce upozornit veřejnost na zákonodárce, kterým platí volební kampaň výrobci zbraní. „Pečlivě je sledujeme. Buď budou hlasovat pro zákony, které ochrání Američany, nebo by si měli hledat novou práci,“ hrozí Brownová.
Čekání na Trumpa
Ve Sněmovně reprezentantů mají většinu demokraté a ti už přísnější legislativu schválili. Republikány ovládaný Senát však blokuje hlasování o nových zbraňových zákonech už víc než dvě stě dní. Prezidentova strana údajně vyčkává, jaký postoj zaujme Donald Trump.
Ten vysílá nejednoznačné signály. Jednou se vysloví za přísnější kontroly kupujících, jindy zase podpoří názor střelecké lobby, že zlé lidi se zbraní zastaví jen víc dobrých lidí se zbraní.
Podle Trumpa se jednání vedou v řadě oblastí včetně prověrek zájemců o zbraně. S prezidentem ve středu o změnách jednali demokratičtí senátoři Joe Manchin a Chris Murphy a také jejich republikánský kolega Pat Toomey. Trojice sdělila, že s Trumpem telefonicky jednala 40 minut, nyní senátoři očekávají, že prezident do čtvrtka řekne, zda je podpoří.
Tlak na republikány doléhá a stále více z nich přísnější legislativu podporuje. „Nesnažíme se nikomu sebrat jeho zbraň, pokud nemá duševní poruchu nebo není usvědčený zločinec,“ říká třeba republikánský člen Sněmovny reprezentantů za stát New York Peter King.
Věci se začínají měnit i bez politiků. Sedm velkých obchodních řetězců vyzvalo zákazníky, aby do jejich provozoven nechodili viditelně ozbrojení. Částečně také omezily prodej zbraní a střeliva.
Desetitisíce obětí ročně
Spojené státy se dlouhodobě potýkají s vysokým počtem případů smrti v důsledku střelby. Nejčerstvější statistiky jsou za rok 2017, kdy podle Pew Research Center takto zemřelo téměř 40 tisíc lidí. Z nich 60 procent spáchalo střelnou zbraní sebevraždu a 37 procent někdo zavraždil.
Zbývající tři procenta připadají na výstřely vypálené omylem, na nevysvětlené případy a na výstřely policisty. Při zásazích strážců zákona letos podle Washington Post zemřelo 602 lidí.
Ve Spojených státech umírá kulkou podle serveru Vox 12 lidí na sto tisíc obyvatel. To je významně víc, než v dalších vyspělých zemích. Za USA následují Švýcarsko a Rakousko s asi třemi oběťmi na sto tisíc obyvatel. Nejméně, téměř nula, je to v Japonsku a Jižní Koreji. V Česku dosahuje tento ukazatel necelých dvou obětí.