Kyjev - Špatně vyzbrojená ukrajinská armáda stále obtížněji čelí proruským separatistům, kteří mají moderní ruskou výzbroj a v jejichž řadách působí i ruští instruktoři a velitelé, byť to Moskva nadále popírá. Spojené státy jsou na základě svých informací o ruské účasti stále víc nakloněny variantě dodat Kyjevu moderní zbraně. To by podle nich nejen pomohlo Ukrajině se bránit, ale zároveň by to mohlo vést k odstrašení a změně chování ruského prezidenta Vladimira Putina. Většina členských zemí EU se ale kloní k názoru, že by se to rovnalo vyhlášení války Rusku.
Zatím nejjasnější signál, že americká vláda to se zbraněmi Ukrajincům skutečně myslí vážně, vyslal její nastupující ministr obrany Ashton Carter. „Kloním se k tomu poskytnout jim zbraně - včetně těch smrtících,“ prohlásil. Ve Washingtonu se v této souvislosti nejčastěji mluví o protitankových střelách, obrněných vozidlech, bezpilotních letounech, radarech nebo komunikačních zařízeních. K rychlému verdiktu ohledně dodávky zbraní vyzvali administrativu prezidenta Baracka Obamy senátoři z obou politických stran, včetně vlivného republikána Johna McCaina. Nikdo z nich si ovšem přímou ani nepřímou válku s Ruskem nepřeje.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko s dodávkami zbraní počítá, Bílý dům ale navzdory vnitroamerickému tlaku další vojenské pomoci stále není nakloněn, i když ji přímo nevylučuje. „Chceme diplomatické řešení, ale nemůžeme zavírat oči před tanky, které překračují hranici z Ruska a přijíždějí na Ukrajinu. Nemůžeme zavírat oči před ruskými bojovníky v neoznačených uniformách, kteří přecházejí hranici a vedou jednotlivé skupiny takzvaných separatistů v boji,“ řekl ve čtvrtek americký ministr zahraničí John Kerry. Obama podle něj o možnosti zbraňových dodávek rozhodne už brzy.
Jak poznamenal zpravodaj ČT Martin Řezníček, řada vysoce postavených amerických politiků se domnívá, že americké dodávky zbraní na Ukrajinu jsou spíš otázkou KDY, než JESTLI. „Pokud v Kongresu bude i nadále převládat pocit, že je zapotřebí Ukrajině pomoci, pak to může vnést do hry nové síly, vůči nimž se Rusko v současnosti pravděpodobně vůbec není schopné vymezit,“ říká k tomu politický geograf Michael Romancov.
NATO ponechá rozhodnutí na členských zemích
K dodávkám zbraní ukrajinské armádě se kloní i velitel sil NATO v Evropě Phillip Breedlove, Severoatlantická aliance ale ve čtvrtek potvrdila, že jako celek Kyjevu zbraně neposkytne, nicméně ponechala toto rozhodnutí na každé členské zemi zvlášť. Podle českého ministra obrany Martina Stropnického ani Praha o dodávkách zbrojní techniky na Ukrajinu neuvažuje a bude se v této otázce držet alianční linie. „Z mého osobního pohledu dodávky zbraní kterékoli straně v tuto chvílí jenom podpoří a prodlouží utrpení civilistů,“ prohlásil náčelník Generálního štábu AČR Petr Pavel. Podobně se k tomu staví i další evropské země. Proti poskytnutí smrtících zbraní Kyjevu se vyslovil například francouzský prezident Francois Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová.
Polsko je pro, nic konkrétního ale nenabídlo
Naproti tomu Polsko se už dlouho netají tím, že se cítí Ruskem ohrožené a že jako suverénní země má právo Kyjevu zbraně dodat. S ničím konkrétním ale Varšava zatím nepřišla. Podle zbrojního experta Wojciecha Luczaka chtějí ukrajinští představitelé hodně zbraní, nejlépe zadarmo, a nedokáží přitom říct, jakou techniku zvládnou vyrobit doma sami. „Ukrajinské zbrojní technologie jsou na velmi vysoké úrovni. Jejich možnosti jsou také velké. Chybějí ale státní zakázky a ty firmy jsou před krachem,“ vysvětluje Luczak.
Bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý kromě toho v rozhovoru pro ČT24 upozornil, že úplně nové technologie jsou pro každou armádu problém, protože doba přechodu na ně trvá několik měsíců, někdy i let. Dodání nových technologií Ukrajincům by tak nemuselo splnit účel a Šedivý se domnívá, že by tamní armáda spíše měla dát dohromady to, co ještě má a co umí ovládat. Podle Šedivého je navíc třeba udělat všechno pro to, aby se na Ukrajinu zbraně nedostaly ani z jedné strany. Označil v této souvislosti znovu jako chybu ukrajinské armády, že neodřízla separatistům dodávky z Ruska, a namísto toho se například vyčerpávala bojem o doněcké letiště.
