Alžběta II. přišla poprvé na vládu a hned dostala kus Antarktidy

Londýn - Britská královna Alžběta II. se dnes zúčastnila vůbec poprvé zasedání vlády. Šlo o další akci v rámci oslav 60. výročí jejího panování. Je to poprvé od druhé světové války, co panovník takto usedl mezi ministry. Jako „dárek“ k výročí také britská vláda pojmenuje po Alžbětě II. velký kus Antarktidy.

Posledním panovníkem, který se v mírové době zúčastnil zasedání vlády, byl v roce 1781 král Jiří III. Pravidelná účast monarchy na jednáních vlád skončila za krále Jiřího I. v roce 1717. Alžbětin otec Jiří VI. pak pravidelně navštěvoval kabinet za druhé světové války.

Královna, která po svém příchodu zažertovala s několika členy kabinetu, usedla vedle premiéra Davida Camerona a ministra zahraničí Williama Haguea. Prvním bodem jednání bylo zavedení změny pravidel v nástupnictví na trůn. Na jejím základě by mohla být královnou i dívka, která se narodí dříve než chlapec.

Královna dostala od kabinetu dárek - 60 kusů stolního prostírání, které si odvezla do Buckinghamského paláce jako památku na svou dnešní historickou návštěvu vlády, informoval spolupracovník ČT v Británii Ivan Kytka.

  • Alžběta II. s Davidem Cameronem autor: Jeremy Selwyn, zdroj: Isifa http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4232/423183.jpg
  • Alžběta II. navštívila jednání vlády autor: Jeremy Selwyn, zdroj: Isifa http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4232/423165.jpg
  • Alžběta II. poprvé navštívila jednání vlády autor: Jeremy Selwyn, zdroj: Isifa http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4232/423162.jpg
  • Alžběta II. na zasedání vlády autor: Jeremy Selwyn, zdroj: Isifa http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4232/423157.jpg

Královnina dnešní návštěva v Downing Street měla ryze pozorovatelský charakter. Alžběta II. zůstává věrná své roli zcela neutrálního přístupu k politickým záležitostem. Přesto její plánovaná účast vzbudila určitý údiv právě nad porušením hranice mezi výkonnou mocí a monarchií.

David Cameron panovnici výjimečně uvolnil svou židli. Alžběta II. během jednání kabinetu mlčela, „ale zjevně jí to velmi zajímalo“, prozradil novinářům ministr pro obce a místní zastupitelstva Eric Pickles. Podle něj si ministři kvůli královně pořádně nablýskali boty. Výjimkou byl prý ministr bez portfeje Ken Clarke, který měl své obvyklé pohodlné semišky.

  • Alžběta II. s Davidem Cameronem autor: John Phillips, zdroj: Isifa
  • Cameron vítá královnu v Downing Street autor: Rupert Hartley, zdroj: Isifa

Británie pojmenuje po Alžbětě II. část Antarktidy

Jako „dárek“ u příležitosti 60. výročí na trůně pojmenuje britská vláda část Antarktidy po Alžbětě II. Podle britského ministerstva zahraničí dostane název Země královny Alžběty dosud nepojmenované území v jižní části britské Antarktidy. Má rozlohu přes 437 000 kilometrů čtverečních, tedy skoro dvakrát větší než Británie.

Bezejmennou část Antarktidy, která ponese název Země královny Alžběty, si Britové nárokují už více než 100 let. Ostatní země nový název uznat nemusejí. „Britské antarktické území je jedinečnou součástí čtrnácti britských zámořských území. Je pro nás ctí, že ho můžeme trvale spojit se jménem Jejího Veličenstva,“ prohlásil britský ministr zahraničí William Hague. Pro Alžbětu II. to není poprvé. Už jako princezna před osmedesáti lety propůjčila své jméno jiné antakrtické oblasti.

Z hlediska mezinárodního práva Antarktida nepatří žádnému státu, i když si některé země část věčně zamrzlého kontinentu nárokují. Pojmenování území je pak výsledkem dohody mezi všemi státy OSN, zpravidla na konferenci o standardizaci zeměpisných názvů, která se schází jednou za pět let.

  • Alžběta II. s Davidem Cameronem autor: Andy Rain, zdroj: Isifa
  • Část Antarktidy ponese jméno Alžběty II. zdroj: ČT24

Alžběta II. za 60 let své vlády propůjčila na 400 000 cen a vyznamenání, dostala tři a půl milionu dopisů a podepsala 37 000 vánočních přání. Její autogram stále patří k nejžádanějším.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 44 mminutami

Dánsko i Německo poslaly vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž třináct vojáků průzkumné mise z Německa. Americký prezident Donald Trump trvá na získání strategického ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 2 hhodinami

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 3 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...