Praha – Moldavský premiér Vlad Filat přijíždí do České republiky v době, kdy jeho země prochází vleklou politickou krizí. Parlament tohoto nejchudšího evropského státu je zablokován patem, který nevyřešily ani troje volby během posledních tří let. Už přes dva roky se kvůli tomu nedaří zvolit ani prezidenta: volba naposled v polovině listopadu ztroskotala na tom, že se nepřihlásil žádný kandidát.
Vyrovnaný poměr mandátů mezi komunistickou opozicí a vládnoucí prozápadní Aliancí pro evropskou integraci blokuje také schválení potřebných reformních zákonů – nepomohlo ani přeběhnutí tří poslanců z komunistického tábora. V zemi se tak podle všeho schyluje k dalším volbám - od roku 2008 už čtvrtým.
Vleklá ústavní krize a chudoba ale nejsou to jediné, co Moldavsko trápí. Tamní ekonomika je závislá hlavně na zemědělství, nevelká průmyslová produkce je soustředěna v Podněstří. Úzký pás země při východním břehu řeky Dněstr s převážně ruskojazyčným obyvatelstvem se ale vymkl kontrole Kišiněva po krátké válce za nezávislost po rozpadu Sovětského svazu v roce 1992. Samostatnost Podněstří žádný stát světa neuznal a snahy o vyřešení jeho sporu s Moldavskem byly zatím marné.
Prioritou kišiněvské vlády tak zůstává vyřešení otázky Podněstří a jeho opětného začlenění do Moldavska. Ruskojazyčná většina Podněstří ovládla s podporou ruských jednotek. Nevelký kontingent asi 350 ruských vojáků je zde přes protesty moldavské vlády dislokován dodnes. Moskva oficiálně souhlasí se stažením svých vojsk, která ale hodlá odvolat až po diplomatickém vyřešení sporu. V září se moldavští vyjednávači dohodli s ruskými separatisty z Podněstří na obnovení mírových jednání, která byla přerušena v roce 2006.
Moldavsko, které v roce 2004 asi nejvíce proslavil vlezlý hit Dragostea din tei popového tria O-Zone, bylo před druhou světovou válkou z velké části součástí Rumunska a sdílelo jeho jazyk a kulturu. Přestože na počátku 90. let bylo spojení obou zemí aktuálním tématem, Kišiněv je nakonec vetoval a od té doby nejsou vzájemné vztahy vždy přátelské. Bukurešť nyní chce usnadnit Moldavanům získání rumunského občanství, rozšířit hospodářskou spolupráci s Moldavskem, poskytnout sousednímu státu finanční pomoc a zavést příhraniční bezvízový styk.
