Praha – Alergie, astma nebo nemoc imunity trápí 3,7 milionu Čechů. Těmto problémům takřka nelze předcházet, důvodů jejich vzniku je víc. Alergie jsou projevem imunitního systému, který se nemusí utkávat s žádnými problémy, a tak útočí na neškodné látky. Zároveň však hrají roli genetické předpoklady i životní styl. "Špatně jíme, špatně sportujeme. Celý náš život je takový, že našemu zdraví zcela neprospívá," charakterizuje život nemalé části české populace imunoložka z motolské nemocnice Anna Šedivá.
Alergie – podceňovaný zabiják
Alergie jsou problematické i tím, že je současná medicína nedokáže vyléčit. Paradoxně právě rozvoj péče o zdraví lidem alergie částečně způsobil. Lékaři totiž dokáží zachránit i slabší děti, které by dříve nepřežily porod.
Stále častější jsou potravinové alergie, zejména na oříšky, soju a sezam, ty jsou obsaženy ve většině čokoládových a pekařských výrobků. I když se jedná o malé množství, mohou být pro alergika i tak nebezpečné. „S alergií není radno si hrát a kromě toho máme situace, kdy alergie může i zabít,“ říká alergolog Václav Špičák s tím, že lidé alergie často podceňují.
Nemoci imunity je těžké diagnostikovat i léčit
Takzvané nemoci imunity, mezi které patří například cukrovka, artritida, roztroušená skleróza nebo Crohnova choroba. „Imunitní systém napadá vlastní tkáně, vlastní orgány a ničí je,“ charakterizuje průběh těchto nemocí motolská imunoložka Jiřina Bartůňková.
Choroby imunity jsou přitom problematické i tím, že je pro lékaře problém i samotná jejich diagnóza. Zdeněk Hýl, který trpí Crohnovou nemocí, podstoupil takřka vyšetřovací maraton, lékaři nejprve zjišťovali, zda netrpí zánětem slepého střeva nebo jiným problémem se zažívacím systémem.
Nový výzkum: Proč špatné ovzduší způsobuje astma?
Vědci nyní chystají studii o vlivu prostředí na vliv alergií, respektive astma. Chtějí zkoumat Ostravsko, kde podobnou nemocí trpí zhruba čtyřicet procent dětí – to je asi pětinásobek republikového průměru. „Dochází k takzvanému oxidačnímu poškození, a to je negativní důsledek,“ říká Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Právě on připravuje výzkum, který má zjistit, proč ovzduší probouzí nemocné geny.
Geny, které mohou člověku způsobit alergii, astma nebo imunitní chorobu, má v sobě asi čtyřicet procent lidí. Nemusí se ale projevit u každého, ovšem projeví-li se, může to být kdykoli během života.
