San Francisco – Ne náhodou se jednomu z nejobávanějších vězení přezdívalo „Skála“. Vězni tu byli téměř „zabetonováni“, skoro nikomu se totiž z Alcatrazu nepodařilo utéct. Ti, co se o to pokusili, končili špatně, zastřeleni dozorci, otráveni plynem, popravou, úmrtím na podchlazení nebo utopením. Vězni si oddechli až 21. března roku 1963, kdy se brány federální káznice kvůli nedostatku peněz zavřely. Trestance dnes vystřídali turisté, ostrov se stal hojně navštěvovanou atrakcí.
Bývalá vojenská pevnost Alcatraz přivítala první vězně v srpnu 1934. Již od války Severu proti Jihu sloužila jako žalář, kde bylo zřízeno 600 cel s mřížemi ze speciální nepřepilovatelné oceli. Na samotkách, kam byl umístěn každý ze tří set vězňů, byla pouze železná pryčna, přikrývka, umyvadlo, polička a záchod. Místnost byla velká jen 1,5 krát tři metry. V Alcatrazu byly čtyři bloky kobek ve třech patrech nad sebou.
Alcatraz okusili i „hvězdní“ zločinci jako Al Capone nebo „Ptačí muž“
Každý vězeň disponoval čtyřmi právy - právem na stravu, oblečení, ochranu a zdravotní péči. Pro izolované zločince platil absolutní zákaz hovoru, na jednoho trestance připadali až tři dozorci. Alcatraz nemilosrdně trestal, proto práce, psaní dopisů, knihovna nebo dokonce návštěva příbuzných byly privilegii, které si dotyčný odsouzený musel zasloužit. Za přestupek proti vězeňskému řádu následoval trest, jako třeba pobyt v neosvětlené korekci v podzemí. Zde byl provinilec v horších případech ještě svlečen donaha a spoután tak, že musel celý den stát. Vězeň mohl v korekci strávit měsíce, výjimečně i roky.
Alcatraz ve svých zdech uvítal přes 1 500 zločinců toho nejhoršího kalibru. Kromě většiny bezejmenných jej proslavily ty skutečné „hvězdy“ tehdejšího zločineckého nebe. Obávaný Al Capone vězení opouštěl v pokročilém stádiu syfilidy. Vrah Robert Stround, přezdívaný Ptačí muž z Alcatrazu, zde pobyl celých sedmnáct let. Arthura Barkera, zvaného Doc, na břehu zastavila až dávka ze samopalu. Další „eso“, George „Machine Gun“ Kelly, byl prý vzorný a úslužný vězeň.
Osud uprchlého vězně Morrise ztvárnil Clint Eastwood ve filmu Útěk z Alcatrazu
Za devětadvacet let fungování věznice se 36 mužů pokusilo o 14 útěků. Třiadvacet jich bylo chyceno, šest zastřeleno, dva se utopili a o pěti z nich kolují nepotvrzené legendy. Snad nejblíže ke svobodě měl John Giles, který se dostal na 2,5 kilometru vzdálenou pevninu. Ve vězeňské prádelně po částech nastřádal vojenskou uniformu, a když vojáci sanfranciské posádky přijeli lodí pro prádlo, nepozorovaně se k nim připojil a odjel. Dozorci na něj ale na břehu již čekali. Také o osud Franka Morrise a bratrů Anglinových, kteří měli v roce 1962 provrtat zeď a přeplavat chladným a záludným zálivem, se vedou spory. Těla se nenašla a na pevnině je poté nikdo neviděl. Jejich příběh zpracoval americký režisér Donald Siegel ve filmu Útěk z Alcatrazu (1979), hlavní roli Morrise ztvárnil Clint Eastwood.
Ostrov je dnes historickou památkou a hojně navštěvovanou turistickou atrakcí. Kromě věznice samotné jsou zde k vidění zbytky původního vojenského opevnění a nejdéle fungující maják na západním pobřeží USA. Alcatraz je pod správou národních parků, území je totiž kolonií mořských ptáků a jiných vzácných živočichů.
