Provozovatelé muzeí a galerií ve Francii volají po zpřísnění zákonů na ochranu vystavovaných děl. Vadí jim stále častější útoky aktivistů na známé obrazy. Pachatelům teoreticky hrozí až sedm let vězení a pokuta v přepočtu přes 2,5 milionu korun. Ve skutečnosti ale úřady zatím nikoho potrestat nemohly, jelikož vlastní díla nikdy nepoškodili.
V pařížském Louvru zmizela pod sprškou barvy slavná Mona Lisa, v Lyonu zase útočí aktivisté na dílo Clauda Moneta. Podobných akcí v Evropě přibývá, ve Francii však za ně zatím nebyl nikdo odsouzen kvůli minimálním škodám. „Cílem není poškodit obraz. Víme, že je pod sklem. Ale upozornit na pro nás důležitá témata,“ vysvětluje Catalina z asociace Riposte Alimentaire upozorňující na potíže zemědělců.
Vystavovatelé vzácných sbírek proto musí útočníky odrazovat jiným způsobem a na vlastní náklady. Muzea a galerie zvyšují bezpečnostní opatření, která ovšem prodlužují čekací dobu návštěvníků, protože každého z nich musí ochranka pečlivě prohlédnout. „Nehledáme vodu, ale substance jako omáčky, marmelády, abychom se vyhnuli podobným útokům,“ říká ředitel bezpečnostní služby muzea Grévin Steve Goujon.
Aktivisté si vzali v minulosti na mušku i figuríny v Louvru. Rozpočet na jejich ochranu se proto za posledních deset let zdvojnásobil a v současnosti přesahuje milion eur za rok. Jinde se zase snaží zbavit vystavovaná díla mediální pozornosti. Ignorovat je – jako v muzeu Marmottan. „Nechci o tom mluvit, obraz (Clauda Moneta Imprese, východ slunce) je chráněn a na tuto otázku nechci odpovídat,“ konstatovala historička umění Marianne Mathieuová.
Hlavní cíl vidí muzea v citelném zpřísnění skutečných trestů za podobné činy, bez ohledu na výši materiálních škod. Nově by stačilo třeba zdůvodnění, že zásadně narušili chod galerijní instituce. Jinak podle jejich provozovatelů zůstanou tyto možnosti pro ty, co se chtějí jednoduše zviditelnit, příliš lákavé.
