Kábul – Zahraniční armády v Afghánistánu bojují už přes deset let proti radikálním islamistům. Západní móda tam ale v poslední době vede vítězné tažení mezi mládeží. Je jasné, že tradicionalistům se moderní trendy pranic nelíbí. Například povolání pánského modela proto může být hodně nebezpečné.
Předváděcí molo vyžaduje nacvičený modelingový krok. Agentury a studia, kde se ho učí modelové a manekýny na Západě, se chlubí sídly na prestižních adresách. Jenže v Kábulu je to jinak. Tady je adresa zkušebny, kde se mladíci učí chůzi po molu, tajná.
Nejde jen o strojově dokonalou chůzi. Obajdullah Zazaj vysvětluje svým svěřencům i to, jak se o sebe mají správně starat a jak se správně módně oblékat. Za časů vlády Tálibanu, kdy dress code vyžadoval jednobarevnou košili a huňatý plnovous, modelům hrozilo bití i vězení. Zazaj tehdy utekl do pákistánského Islámábádu, kde mohl beze strachu chodit moderně oblečen po ulici. Teď může zase žít v rodné zemi, i když jen v hlavním městě.
Na vesnici, odkud pochází, by ho nejspíš v moderním oblečení nepřivítali vřele. „Lidé tam stále žijí v době temna. Tvrdí, že móda je proti islámu. Není to pravda. Je to něco úžasného a rozhodně se neprotiví náboženství,“ říká model Obajdullah.
V Kábulu si díky velkému počtu cizinců Afghánci za poslední dekádu zvykli na nové trendy. Město zaplavují obchody s trendovým oblečením a kadeřnické salóny. Mladí muži nevidí vzor v zarostlých mudžahedínech, ale napodobují idoly jako je David Beckham nebo korejští zpěváci.
A k modernímu oblečení je potřeba mít i náležitě upravené vlasy. O ty se stará kadeřník Mustafa Nikba: „Sám musím mít styl a vypadat dobře. Moji zákazníci by ke mně jinak nepřišli. Řekli by si, že když nevypadám dobře, tak bych ani jejich vlasy moderně neupravil.“
Kdo ale musí být trendy kvůli obchodu, je také trnem v oku konzervativním muslimům. Mnoho náboženských vůdců tvrdí, že mladíci módou jen maří čas a navíc se protiví Koránu. „Tito lidé nosí oblečení, které nevychází z charakteru jejich národa a ducha islámu. Tihle mizerové netuší nic o vlastním náboženství, národu a kořenech, z kterých vzešli,“ říká jeden z kritiků Abdul Salim Abid.
