Palestinský prezident Mahmúd Abbás byl placeným agentem sovětské tajné služby KGB. V roce 1983 pro ni pracoval v Damašku. Potvrzují to údajně data z dokumentů, které Izraelcům poskytl bývalý archivář KGB Vasilij Mitrochin. Jako první o tom informoval izraelský Channel 1. Vedení Palestiny to popírá.
Podle Channel 1 je Abbás na seznamu agentů KGB, který získali izraelští vědci Isabella Ginorová a Gideon Remez z Trumanova institutu při Hebrejské univerzitě. Část archivů, kde se objevuje Abbásovo jméno, měla být zveřejněna před několika měsíci.
Archivář Mitrochin zemřel v roce 2004. V roce 1991 přeběhl na Západ se stohy desetitisíců okopírovaných dokumentů a ručně psaných poznámek z archivů KGB.
Podle izraelských médií dostal Abbás krycí jméno Krotov nebo krtek. Není přitom jasné, jestli byl veden jako agent KGB i mimo rok 1983. V tomto roce byl sovětským velvyslancem v Damašku Michail Bogdanov, který v současné době působí jako Putinův vyslanec pro Blízký východ.
Tento týden navštívil Bogdanov Palestinu, kde prosazoval summit mezi Abbásem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
„Ramalláh odmítá, že by něco takového bylo možné,“ uvedl zpravodaj ČT Jakub Szántó. „Ze strany Palestinců zaznívá, že by Abbás neměl něco takového zapotřebí, protože byl sám předsedou Svazu sovětsko-palestinského přátelství, takže byl de facto pro Organizaci za osvobození Palestiny tím hlavním styčným důstojníkem mezi palestinským hnutím a sovětskými úřady,“ podotkl Szántó.
Abbás se narodil 26. března 1935 v Safedu v severní Galileji. Palestinu opustil s rodiči během první arabsko-izraelské války v roce 1948. Prchli tehdy právě do Sýrie. Později vystudoval v Damašku a v Káhiře práva a historii na orientálním ústavu Moskevské univerzity. „Ten byl znám jako místo, kde KGB a zahraniční rozvědka velmi často nabíraly své budoucí agenty,“ poznamenal Szántó.
Respektovaný vyjednavač a pragmatik Abbás byl dlouhá léta „mužem číslo dvě“ v Organizaci za osvobození Palestiny za Jásirem Arafatem (květen 1996 – listopad 2004) a prvním premiérem palestinské autonomie (duben–září 2003). Někdy se objevily skryté i otevřené neshody mezi Arafatem a Abbásem – například Abbás se neúčastnil neúspěšného mírového jednání v Camp Davidu v červenci 2000, které uspořádal tehdejší americký prezident Bill Clinton. Později byl Abbás proti militarizaci druhé palestinské intifády a důrazně odmítal sebevražedné útoky Hamasu na Izrael.
Abbás, přezdívaný abú Mázin, byl zvolen prezidentem palestinské autonomie (zahrnuje Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy) v lednu 2005 po úmrtí dlouholetého palestinského vůdce Jásira Arafata v listopadu 2004. Získal tehdy přes 62 procent hlasů, ačkoli hlasování bojkotovali příznivci radikálních hnutí Hamas a Islámský džihád.
V srpnu 2005 se pak Izrael po 38 letech stáhl z Pásma Gazy, v lednu 2006 vyhrálo parlamentní volby v autonomii radikální hnutí Hamas a v červnu 2007 ovládlo Pásmo Gazy hnutí Hamas poté, co dobylo po bojích hlavní bašty Fatahu v Pásmu.
V dalších letech nastalo několik vojenských konfrontací mezi Izraelem a Hamasem, z nichž byla nejtragičtější ta loni v létě (na 2200 mrtvých Palestinců a přes 70 Izraelců) a ta z přelomu let 2008 a 2009 (přes 1400 mrtvých).
