40 let od operace Entebbe: Izraelci ohromili svět záchranou rukojmích

Jednou z nejpovedenějších protiteroristických akcí v historii se může pyšnit Izrael. Při operaci Entebbe zachránil před 40 lety rukojmí z uneseného letadla z více než 5000 kilometrů vzdáleného ugandského Entebbe. Obrovský úspěch riskantní mise částečně zkalila smrt tří rukojmích a velitele komanda Joniho Netanjahua, staršího bratra současného izraelského premiéra.

„Mezinárodní terorismus utrpěl hořkou porážku,“ ocenil v pondělí záchrannou operaci z roku 1976 – krátce po příletu do Ugandy – předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu. Izraelský orchestr podle AP vyhrával smuteční melodie a příbuzný jednoho z izraelských rukojmích zapálil vzpomínkový oheň. Obřadu přihlížel také ugandský prezident Yoweri Museveni.

Byla to doba, kdy únosy letadel byly běžným nástrojem palestinských teroristů.
Irena Kalhousová
expertka na Blízký východ

Vše začalo v Aténách 27. června 1976. Zde bylo krátce po odletu ve 12:30 místního času uneseno letadlo společnosti Air France na lince Tel-Aviv-Paříž s 248 cestujícími a dvanáctičlennou posádkou. Čtyři teroristé – dva Palestinci z frakce Lidové fronty pro osvobození Palestiny (PFLP), kterou vedl vystudovaný lékař a vyhlášený únosce letadel a terorista Vádí Haddád, a německá dvojice předstírající, že tvoří manželský pár, která měla blízko k německé teroristické skupině Baader–Meinhofová – přinutili piloty změnit směr do libyjského Benghází.

Odtud letadlo po natankování odletělo do Entebbe v Ugandě, v jejímž čele stál tehdy jeden z nejbrutálnějších diktátorů, Idi Amin – známý pod přezdívkou Řezník z Kampaly.

V Entebbe přistálo letadlo 28. června v 3:15 místního času, ke čtyřem únoscům se připojili další tři teroristé v čele s Wilfriedem Bösem. Požadovali propuštění 40 palestinských teroristů vězněných v Izraeli a dalších 13 držených v káznicích v Keni, Francii, Švýcarsku a Německu. Neizraelští a nežidovští rukojmí byli propuštěni (30. června přiletěli do Paříže), 103 Izraelců či Židů bylo soustředěno v letištní hale.

Teroristé vyhrožovali: pokud Izrael jejich požadavky do 48 hodin nesplní, zabijí všechny rukojmí. A Idi Amin navíc požadavky únosců podpořil.

Situace vypadala bezvýchodně. Izrael, který vždy odmítal s teroristy vyjednávat, kontaktoval Mezinárodní výbor Červeného kříže, aby vyjednávání zprostředkoval. Vleklá jednání však byla jen zastíracím manévrem k získání času: současně probíhalo na maketách budov letiště, bleskově postavených v Negevské poušti, cvičení speciální jednotky top komanda Sayeret Matkal. Letiště Entebbe bylo totiž postaveno izraelskou firmou Solel Boneh, která ihned dala k dispozici konstrukční plány.

Další informace o počtu teroristů, zbraních či zapojení ugandské armády přišly od propuštěných cestujících v Paříži. „Izrael má zásadu, že nikdy neopustí zajatce nebo rukojmí. Ta mise taky, samozřejmě, demonstrovala izraelské vojenské schopnosti. Pokud je to jen trochu možné, Izrael vždy upřednostňuje operaci na záchranu rukojmích,“ přiblížil Šaul Shay, izraelský vojenský historik.

„Bylo to odvážné politické rozhodnutí premiéra Jicchaka Rabina, který měl údajně pro případ, že by zemřelo více než dvacet pět rukojmích, připraven rezignační dopis,“ připomněla odbornice na izraelskou problematiku Irena Kalhousová skutečnost, že komando Sayeret Matkal dosud provádělo operace na území Izraele či v jeho blízkém okolí, nikoliv na vzdálenost několika tisíc kilometrů.

Vedení Izraele se tedy rozhodlo k akci. Velitelem operace Entebbe (původně operace Kulový blesk, později přejmenovaná na operaci Jonatan, podle zmiňovaného Joniho Netanjahua, který při ní zemřel) byl generál Dan Šomron. Třetího července vzlétla z letecké základny v Šarm aš-Šajchu na Sinajské poušti čtyři dopravní letadla typu Herkules.

Mordechaj Gur, náčelník Generálního štábu izraelské armády. Z této pozice byl odpovědný za naplánování a provedení operace Entebbe.
Zdroj: ČTK/AP

V jednom, které bylo upraveno jako polní nemocnice, byly týmy vojenských mediků, ve druhém bylo speciální izraelské komando. Byl tam i džíp se třemi muži v ugandských uniformách a černý mercedes, podobný automobilu Idiho Amina. Záměrem bylo, aby si teroristé i ugandská posádka letiště mysleli, že přiletěl Idi Amin, aby sám na místě situaci zhodnotil. 

Moment překvapení byl na straně Izraelců

Letadla letěla z Šarm aš-Šajchu do asi 5000 kilometrů vzdáleného Entebbe Rudým mořem a poté přes Džibutsko, Etiopii a Keňu bez jakékoliv kontroly ze země a velmi nízko, aby je nemohly zachytit radary. V Entebbe přistály po sedmi hodinách letu večer ve 23:01.

Akce proběhla poměrně hladce a trvala necelou hodinu. Izraelské komando vtrhlo do budovy, rychle zneškodnilo všech sedm únosců a začalo nakládat rukojmí do letadla za občasné palby ugandských vojáků. Při akci bylo osvobozeno všech 103 rukojmích (tři byli ale zastřeleni) a nepřežil ji velitel izraelského komanda Joni Netanjahu.

Nahrávám video
Téma Horizontu: 40 let od operace Entebbe
Zdroj: ČT24

Při operaci také zahynulo 35 ugandských vojáků a Izraelci zničili 11 ugandských letadel. Entebbe opustila letadla Herkules ve 23:52, zamířila do keňského Nairobi k doplnění paliva a poté odtud zpět do Izraele. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 13 hhodinami
Načítání...