Za televizní obrazovkou existuje paralelní realita plná našich obrazů, které nám vysávají sílu. Svědectví o ní poprvé přinesl režisér a scenárista Jan Svěrák ve „svěžím filmu o únavě“ Akumulátor 1. Sci-fi komedii z roku 1994 připomene karlovarský festival, 6. července ji uvede v sekci Návraty k pramenům v remasterované verzi. Promítat by ji později měla i další vybraná kina, přislíbil Jan Svěrák v předfestivalovém rozhovoru pro ČT. Mimo jiné v něm prozradil, proč se štáb při natáčení musel mít na pozoru před ruskou mafií a čemu vadí svaly Petra Formana.
Po ruské mafii se o Akumulátor 1 zajímá festival ve Varech. Uvede remasterovanou verzi
Název Akumulátor 1 evokuje parodii na hollywoodské hity. Jaké byly okolnosti vzniku filmu?
Vznikal v době, kdy se natáčely americké filmy na pokračování: Rambo 1, Rambo 2, Terminátor 2, Terminátor 3. Dělali jsme si z toho legraci, ale zároveň s obdivem k americkému způsobu vyprávění, k té velkoleposti. A také Akumulátor 1 je velkolepý, je v něm spousta prostředí, spousta triků a modelů a je hodně dynamický. I proto stál tolik peněz.
Vzpomínám si, že v něm byly poprvé použity digitální počítačové triky. Společnost Heureka, která film produkovala, sehnala z Ameriky dva počítače. Strašně dlouho trvalo, než americký Kongres vůbec povolil jejich vývoz do východní Evropy, protože těmi počítači se daly řídit rakety Pershing. Stály hrozně moc peněz, nikdo na nich ještě moc neuměl a u vchodu do firmy stáli dva chlapi s brokovnicemi, kdyby je náhodou ruská mafie chtěla ukrást. Takže celé to bylo stylové jako z amerického filmu.
Vedle digitálních triků je film plný i ručních triků. Když jste teď připravoval jeho remasterovanou verzi, nezestárly?
Triky jako velké plíce nebo pohled z pusy u zubaře nemůžou zestárnout, protože jsou už rovnou udělané s nadsázkou. Každý trikař vám řekne: co jde natočit skutečně, natočte skutečně, jakmile do toho pustíte počítačový trik, tak to za pár let zestárne. Takže my jsme si vypomáhali počítači jenom tam, kde to bylo nezbytně nutné.
Co jste před uvedením v Karlových Varech na filmu upravoval?
Bylo to dilema. Nascanovali jsme ho znovu z původního negativu, obarvili ho tak, jak by to kameraman Franta Brabec chtěl, kdyby tehdy mohl, vyčistili ho od různé špíny a také udělali nový zvuk. Ale zachovali jsme film tak, jak vypadal. Otázka ovšem byla, jestli třeba odstranit dráty, na kterých visí nějaká rekvizita, protože někdy je to i legrace, když třeba letadlo vyrobené z lipového dřeva letí párou a vatou, což představuje nebe, a visí na třech lankách.
Do hlavní role zeměměřiče Oldy jste obsadil Petra Formana, syna Miloše Formana.
Petr Forman se mně líbil jako civilní herec. Hrál předtím v nějakém filmu u Zdeňka Tyce a byl to takový zjev autentického neherce. Akorát jsem nevěděl, že je tak strašně vysportovaný, jak dělá akrobacii. Na velkém plátně je to najednou vidět, a přitom má dělat chcípáka. Jsem zvědavý, jestli i dneska lidé uvěří tomu, že Olda je člověk bez energie, když je takhle nasvalovaný.
Váš tatínek Zdeněk Svěrák se podílel na scénáři a také hraje léčitele, který umí v ruce rozsvítit žárovku. Na slavnostní premiéře ji stejným způsobem rozsvěcoval Václav Havel. Jak k tomu došlo?
Pan prezident seděl při premiéře na balkoně. Dali jsme mu žárovku, která v sobě měla baterku, a když se zmáčkla zespoda, tak se rozsvítila, a poprosili jsme ho, aby to na závěr filmu udělal. A on byl ochoten. To tehdy byli prezidenti.
Co byste divákům, kteří film neviděli, řekl, že Akumulátorem 1 vlastně vyprávíte?
Vyprávíme o člověku, který nemá energii, leží doma, nechce se mu nikam, nemá na to sílu. Až přijde na to, že mu energii odsává obraz, který zanechal v televizi.
To je vlastně varování i po nás, co v televizi jsme a pracujeme…
Ono se to dneska spíše týká sociálních sítí. Všude necháváme svůj obraz a hrozí, že tomu obrazu se více než ve skutečném životě zalíbí ve virtuálním, protože je snadnější, adrenalinovější, můžeme v něm vytvářet svůj obraz, jak chceme, trochu i kecat – a že se z té skutečnosti ztratíme.