Italské mafie, o kterých se nemluví

Čtyři jsou běžně známé. Cosa Nostra, 'Ndrangheta, Camorra a Sacra Corona Unita ale nejsou jedinými mafiemi, které na území Apeninského poloostrova operují. Samy daly vzniknout množství menších zločineckých organizací, které se pohybují na hraně italského zákona.

Stidda – sicilská hvězda

Jednou z nejdůležitějších menších zločineckých organizací působících v Itálii je Stidda. Relativně mladá organizace, jejíž jméno znamená v překladu „hvězda“, působí na Sicílii. Tam během druhé mafiánské války (1981–1983) vznikla jako odnož Cosa Nostry. Veřejně o ní začali mluvit bývalí členové Cosa Nostry, zejména pentito – policejní informátor – Francesco Marino Mannoia a poté Leonardo Messina, v roce 1989, během procesu, který vedl Giovanni Falcone.

Založena měla být Giuseppem Crocem Benvenutem a Salvatorem Calafatem na přelomu 70. a 80. let, když se od své původní organizace odtrhli ti, kteří nesouhlasili s bossem Toto Riinou. Jedni z prvních členů, známí později jako stiddari, měli být také vyloučeni ze své původní organizace právě za neposlušnost. Někteří dokonce i za to, že se přiženili do rodin, které byly příbuzné s příslušníky policie.

Na rozdíl od ostatních organizací nemá pevnou strukturu, a do Stiddy tak přicházejí drobní zločinci a „děti ulice“, které by se do prestižnějších organizací nedostaly. Klany operují poměrně nezávisle na sobě, často spolupracují s lokální odnoží Cosa Nostry, od které přebraly i rituály a tradice.

Působí především v oblastech kolem Agrigenta a Caltanissetty, kde obchodují s drogami, věnují se vydírání a krádežím. Evidují se ale i často úspěšné pokusy o infiltraci místní vládnoucí třídy.

Podle názvu Stidda – sicilsky hvězda – mají někteří členové na ruce tetování pěti bodů spojených do hvězdy. Přesahy mají stiddari i do Evropy – část z nich se přestěhovala a dnes působí v Německu.

Bazilišci z Basilicaty

Mezi špičkou a podpatkem italské „boty“ leží turisticky pozapomenutá (určitou dobu byla oblast opomíjená i v samotné Itálii) oblast Basilicata, historicky známá spíše jako Lukánie. Ačkoli leží mezi Kampánií, Kalábrií a Apulií, kde má mafie zapuštěné kořeny už dlouho, Basilicata dlouho vlastní organizaci neměla.

Možná je to i tím, že je oblast velmi chudá, příkladem budiž město Matera, jehož kulisy využil například Mel Gibson ve filmu Umučení Krista. Město, druhé největší v celé oblasti, je prakticky celé vytesané ve skále a jeskyních a lidé v chudých příbytcích, které dnes spadají pod ochranu UNESCO, žili až do 50. let.

Matera v jihoitalské Basilicatě
Zdroj: ČTK/Tetra Images/Henryk Sadura

Ke vzniku mafie přispělo zemětřesení, které oblast koncem 80. let postihlo. Po něm se totiž vynořilo množství zakázek na stavební práce a rekonstrukce. To dalo zločineckým organizacím snadný přístup k veřejným zakázkám. O ty se začala nejdříve zajímat kalábrijská 'Ndrangheta, která se postupně začala propojovat s lukánskými skupinami.

Kolem města Potenza, největšího města Basilicaty, vznikla až kolem roku 1994 z menších roztříštěných skupin organizace „Basilischi“, v překladu bazilišci, která měla být jednotným, mocným klanem. Ten přitom fungoval na principu podobném jako 'Ndrangheta – struktura organizace je stromová, klany ale nejsou spojeny krevním poutem, spíše sjednocují mocné skupiny napříč regionem.

Giovanni Luigi Cosentino, přezdívaný také „andělská tvář“, měl poměrně bohatou kriminální minulost. Ve věznicích v Potenze a Mateře začal verbovat své spoluvězně, aby, za podpory některých mocných kalábrijských rodin, spolu s ním vytvořili organizaci, která by sdružovala všechny, kteří dosud v oblasti zločinné aktivity provozovali.

Aktivit v takto chudé oblasti nebylo mnoho, takže se Bazilišci zajímali o cokoliv, o co mohli. Kontrolovali trh s drogami, zbraněmi – významnou měrou se na pašování zbraní podíleli spolu s Balkánskou mafií a Sacrou Coronou Unitou z Apulie. Obchodovali s výbušninami, dozorovali nad hazardními hrami, nad poskytováním technických služeb v regionu a podíleli se i na vydírání a vybírali výpalné. Jejich stopy jsou také za praním špinavých peněz, organizovali falešné bankovní operace, infiltrovali banku a využívali sociální a zdravotní systém.

Po zásahu justice a státních složek byla většina bossů Bazilišků zatčena 22 dubna 1999. Během vyšetřování bylo obviněno celkem 84 osob, proces pak vyvrcholil v roce 2007 odsouzením 26 lidí, kteří měli v hierarchii organizace vysoké postavení. To byla pro Bazilišky poměrně zásadní rána. Nadvládu v oblasti poté údajně převzala odnož kalábrijské 'Ndranghety.

Římská banda

Pojmenovaná podle jedné z římských čtvrtí, Banda della Magliana, vznikla kolem roku 1975 a jako základnu pro své aktivity si zvolila hlavní italské město Řím. Vazby měla jak na organizace typu Cosa Nostry, Camorry a 'Ndranghety, tak i na neofašistické aktivisty (Nuclei Armati Rivoluzionari) zodpovědné za masakr v severoitalské Boloni. Při něm v roce 1980 zemřelo v důsledku bombových útoků 85 lidí, dalších 200 bylo zraněno.

Jako každá mafiánská organizace, i Banda měla prsty v klasických zločineckých disciplínách jako dealování drog, únosy, sázení na koňské dostihy, praní špinavých peněz. Podíleli se ale také na vraždě novináře Carmina Pecorelliho, na vraždě bývalého premiéra Alda Mora a vazby měli mít i na pachatele pokusu o atentát na papeže Jana Pavla II. v roce 1981.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ve vězeních pak členové Bandy vesele navazovali kontakty s uvězněnými příslušníky Cosa Nostry, 'Ndranghety nebo Camorry, spřátelili se i se skupinou Nuova Camorra Organizzata Raffaela Cuttola.

Na rozdíl od Camorry nebo Cosa Nostry není Banda strukturovaná jako pyramida, místo toho se skládá z mnoha decentralizovaných jednotek, které operují samostatně. Pokud byl některý člen uvězněn, přes rodinu mu byly z organizace i nadále posílány peníze. Od jiných mafií se také odlišovala tím, že její členové byli především osoby, které vyrostly ve městě jako členové vyšší střední třídy a především disponovaly vzděláním. Členství v organizaci jim pak sloužilo i jako vstupenka do významnější římské společnosti.

Mala del Brenta

Strukturu převzala kriminální organizace od Cosa Nostry, neštítí se ale použití násilí. Organizace je známá také jako Mafia del Piovese nebo Mafia Veneta, podle svého sídla v oblasti Benátska. Vznikla odlukou několika členů sicilské mafie, kteří byli v letech 1960 a 1970 odříznuti od moci a odesláni z ostrova právě do oblasti Benátska.

Před jejich příchodem sice v oblasti pár menších organizací působilo, brzy ale přešly pod autoritu Mala del Brenty. Jejich hlavním představitelem se stal boss Felice Maniero, který se skupinou svých známých a následovníků začal organizaci budovat. Postupně si získal množství kontaktů na vysoké politické úrovni – v zemích bývalé Jugoslávie, Maďarsku a v Rakousku.

Benátky
Zdroj: Soeren Stache/ČTK/DPA

Věnovali se prakticky každé činnosti typické pro mafiánské organizace: praní peněz, půjčkám, vydírání a pašování drog, a to jak kokainu ze Sicílie a Kolumbie, tak heroinu z Turecka.

Původně se uvádělo, že organizace byla rozprášena kolem roku 1994, kdy byl Maniero zatčen. O rok později se stal policejním informátorem – pentitem. Členové restrukturalizované organizace ale podle italských bezpečnostních složek – karabiníků – vykazují činnosti dosud.